Belgičanům se půl roku po volbách, které vyhráli vlámští nacionalisté a frankofonní socialisté, nechce znovu hlasovat.

Podle průzkumu objednaného listem La Libre Belgique si 78% Belgičanů další předčasné volby nepřeje. Pro jejich opakování by ovšem nebyli nejvíc Vlámové, jak by se dalo čekat, ale obyvatelé federálního bruselského regionu.

Rozdělení státu si ale nejvíce přejí Vlámové. Pro rozpad Belgie by jich ale i tak hlasovalo jen 16%. Celá třetina Vlámů je pro jednotnou Belgii ale s ještě více posílenými pravomocemi tří národnostních regionů a jazykových komunit.

K hledání kompromisu vyzval politiky i král

Protože hlasy volající pro rozpadu Belgie zesílily zvláště v bohatším a rozvinutějším Vlámsku na severu země, vyzval král Albert II. politiky, aby znovu hledali kompromis v zájmu zachování společného států Vlámů a Valonů.

„Umění kompromisu, tak niterně spjaté s naší zemí, se v posledním roce někam vytratilo,“ prohlásil s obavami belgický král. Veškeré návrhy na reformu fungování společného státu zůstaly podle něj ležet na stole. Apeloval na politiky, aby zodpovědně hledali nový způsob koexistence dvou národnostních komunit a rozdělování finančních prostředků ve společném státě.

V Belgii se prakticky opakuje scénář starý už 3 roky. I tehdy trvalo sestavení federální vlády 9 měsíců. Nový kabinet ale vydržel necelý rok. Situaci měl zachránit předseda parlamentu Herman van Rompuy, který ale záhy povýšil na post evropského prezidenta.

Dnes vede zemi vláda v demisi premiéra Yvese Leterma. Odstupující kabinet řídil Belgii i celých 6 měsíců jejího předsedání Evropské unii.