Většina Evropanů se bojí dalšího rozšíření EU, píše zahraniční tisk
Příští týden zveřejní Evropská komise zprávu, která hodnotí připravenost Bulharska a Rumunska na vstup do Evropské unie. Francouzský tisk se věnuje kontu prezidenta Chiraca v Japonsku. Vladimir Putin přednesl výroční projev.
Deník International Herald Tribune míní, že Evropská unie je už příliš velká, a její obyvatelé se dalšímu rozšiřování brání. Podle některých zdrojů komise rozhodnutí o přijetí obou balkánských zemí odloží, což ale obyvatelům evropské pětadvacítky příliš nevadí, podotýká deník. Většina Evropanů přitom v květnu 2004 východní expanzi Evropské unie uvítala. Rozšíření Unie o deset nových zemí tehdy potvrdilo definitivní rozpad sovětského bloku. Dva roky poté se ale chuť do dalšího rozšiřování rychle vytrácí. Podle průzkumů se už dvě třetiny obyvatel bojí, že přijetí dalších zemí vážně ohrozí evropský pracovní trh. Paradoxně, pro bruselskou centrálu je rozšiřování emblémem její současné politiky, dodává International Herald Tribune.
Francouzské sdělovací prostředky věnují velkou pozornost údajnému kontu prezidenta Chiraca v Japonsku. Podezření, že francouzský prezident má účet v Japonsku existovalo dlouho. Nikdo, včetně Úřadu pro vnější bezpečnost ale tuto informaci neověřoval. Otevřeně o tomto problému promluvil slova generál tajných služeb Philippa Rondot. Ten v rozhovoru pro satirický týdeník uvedl, že francouzský prezident má skutečně v Japonsku konto a na něm v přepočtu asi 13 miliard korun. Chiracovo okolí tuto zprávu popřelo a označilo ji za "pomlouvačnou kampaň". Co o tom píše francouzský tisk? Náš zpravodaj v Paříži Jan Šmíd četl v deníku Le Monde.
Ruský prezident Vladimír Putin včera přednesl svůj výroční projev v ruském parlamentu. Varoval před mezinárodním terorismem, použitím vojenské síly při řešení neshod mezi státy a současně také ohlásil nové kolo zbrojení v Rusku. Jak na Putinovo vystoupení reagují ruská média?
Včerejší Putinův projev musel někomu připadat jako vize z budoucnosti, myslí si deník Moscow Times. Na televizní obrazovce a před parlamentem stál muž středního věku, v dobře padnoucím, drahém obleku, a řešil aktuální témata a problémy. Jenže pokud by jste skutečně poslouchali, co Putin říkal, ocitli by jste se spíš o 30 let zpátky. Stejně jako tehdy vlastně prezidentův projev vlastně nic jasného neřekl. Podle Putina je nejdůležitější láska, rodina a děti. Alespoň ve svém projevu jim věnoval mnohem větší prostor než obraně anebo zahraniční politice, všiml si ruský list Moscow Times.
Putin vytáhl do boje proti poklesu porodnosti, uvádí další ruský deník Pravda. Podle Putina klesá počet ruských obyvatel každoročně o 700 tisíc. Je to důsledek sociální a ekonomické nejistoty velké části Rusů, přestože díky rostoucím cenám ropy si ruské hospodářství v posledních letech nevede špatně. Prezident chce maminkám přispívat 50 dolarů měsíčně při prvním a 100 při druhém dítěti. To je v podstatě stejná cesta, jakou používali v bývalém Sovětském svazu v 80. letech. Výsledek? Maminky si kvůli příspěvku pořizovaly druhé dítě hned vzápětí, což pak v Rusku způsobilo demografický propad. Putin by se měl poučit, že jen tudy cesta nevede, varuje ruská Pravda.
Německý lis Frankfurter Rundschau míní, že Putinův projev působil spíše jako zpráva ředitele společnosti Rusko, s.r.o., než jako projev prezidenta země, která se stále považuje za světovou velmoc. Je otázkou, zda právě vliv klesající porodnosti na ekonomiku země má být tím hlavním poselstvím dnešnímu Ruskou. "V zemi narůstá počet rasově motivovaných kriminálních činů a bylo by na čase, aby se prezident k této skutečnosti postavil čelem", soudí list. Dalším tématem by měl být úpadek venkova a zvětšující se sociální nerovnost.
Rakouský list Der Standard si všímá jiného aspektu a píše: Všechny Putinovi kroky k posílení státu, směřují fakticky proti němu. Demokratický politik by o tom byl schopen diskutovat, nikoli ale Putin. Během boje proti korupci si asi pan Putin nevšiml, že buduje kontrolovanou demokracii. Jaký je výsledek? Je přirozené, že lidé nedůvěřují státu, který nedůvěřuje vlastním občanům. Uzavírá list Der Standard.
