Vězeňské baráky v Osvětimi jako architektonický úspěch? Francouzští Židé protestují

Muzeum dekorativního umění v Paříži označilo koncentrační a vyhlazovací tábor v Osvětimi za architektonický úspěch. Výstava s názvem „Duch Bauhausu“ zahrnuje mezi „největší architektonické úspěchy hnutí Bauhaus“ i plány tábora smrti, jejichž autorem je důstojník SS Fritz Ertl. Židovská komunita ve Francii to odmítá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obytné baráky v Osvětimi | Foto: Památník Osvětim

„Francis Kalifat, předseda organizace zastřešující židovské komunity ve Francii, poslal v pátek 16. prosince řediteli muzea proti vyznění výstavy protestní dopis,“ píše Židovský tiskový a informační servis.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pařížské muzeum označilo tábor v Osvětimi za architektonický úspěch. Téma pro architekta J. Boudníka a šéfredaktora Židovských listů T. Jelínka

Modernistická architektonická škola Bauhaus byla v Německu aktivní od konce první světové války.

„Bauhaus byla především výtvarná škola založená Walterem Gropiusem,“ popisuje architekt Jiří Boudník. „Snažila se sloučit industrializaci nebo nové technologie ve stavebnictví s uměním,“ dodává.

Osvětim jako architektonické dílo: „Je dobře, že proti tomu židovská komunita vystoupila”

Číst článek

Nacisté ale po nástupu Adolfa Hitlera zapudili jako dekadentní. „Je to paradox. Nacisté v roce 1933 školu zavřeli, adoptovali ale učení bauhausu - sériovost výroby, prefabrikaci a sloučení nových technologií a plánování,“ vysvětluje Boudník.

Fritz Ertl působil ve škole hnutí Bauhaus v letech 1928 až 1931. V roce 1941 se stal členem nacistických jednotek SS a spoluprojektoval plány baráků pro vězně v táboře Osvětim. V roce 1972 byli ve Vídni spolu s kolegou architektem Walterem Decajem souzeni kvůli obvinění z podněcování k masové vraždě. Nakonec je ale oba propustili.

Historikové se pak dodnes neshodnou, jestli je škola odpovědná za své učedníky, kteří sloužili Třetí říši.

„Když nacisté školu zakázali, většina jejích architektů opustila Německo. Němečtí Židé, kteří ve 20. a 30. letech imigrovali do Tel Avivu, zde vyprojektovali čtyři tisíce budov, které jsou dnes klasifikovány jako Bauhaus,“ vysvětluje Židovský tiskový a informační servis.

Bauhaus ale známe i z českého prostředí. „Spojení mezi německými a českými architekty bylo ve 20. a 30. letech velice silné. Architekturu bauhausu můžete vidět v Ústí nad Labem a pohraničních městech,“ upozorňuje Boudník.

Architekti, kteří zůstali v nacistickém Německu, ale podle historika Nicholase Foxe Webera více či méně sloužili režimu.

Není třeba urážet milion zabitých Židů

V protestním dopise šéf francouzské židovské komunity Francis Kalifat napsal, že „hnutí Bauhaus má velké množství nádherných projektů, což tak činí nepotřebným urážet přibližně jeden milion Židů, kteří zahynuli v Osvětimi-Březince,“ píše Židovský tiskový a informační servis.

Kalifat psaní adresoval také francouzské ministryni kultury Audrey Azoulayové, která je sama marocko-židovského původu, dodává Židovský tiskový a informační servis.

Osvětim-Birkenau | Foto: Adam Drda

dab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme