Turecký ústavní soud rozhodl, že věznění novináře Yücela bylo protiprávní. Dostane odškodné
Německo-turecký novinář Deniz Yücel strávil rok v turecké vazbě v rozporu se zákonem. Dospěl k tomu turecký ústavní soud, podle něhož bylo porušeno Yücelovo právo na osobní svobodu a svobodu mínění. O rozhodnutí soudu informuje list Die Welt, pro který novinář v Turecku pracoval.
Věznění Yücela, které bylo podle Německa politicky motivované, přispělo před dvěma lety k dramatickému zhoršení vztahů mezi Berlínem a Ankarou.
Turci po roce propustili německého novináře Yücela, podezřívali ho z podpory terorismu
Číst článek
Nyní pětačtyřicetiletý Yücel byl v turecké vazbě od února 2017 do února 2018, z čehož devět měsíců strávil v izolaci. Státní zastupitelství ho vinilo z propagandy pro teroristickou organizaci a poštvávání lidu, za celý rok ale nepodalo obžalobu.
K případu se přes zdůrazňovanou nezávislost tureckých soudů otevřeně vyjadřoval mimo jiné turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který novináře označoval za agenta teroristu nebo německého agenta.
Problémy médií
Německá strana, včetně kancléřky Angely Merkelové, naproti tomu věznění Yücela tvrdě kritizovala a opakovaně naléhala na jeho propuštění. K tomu, že bylo jeho věznění protiprávní nyní – tedy více než dva roky poté, co obdržel stížnost Yücelových právníků – došel i turecký ústavní soud.
„Stíhat nebo potrestat novináře kvůli vyjádřením, která učinila jiná osoba v rozhovoru, by výrazně omezilo příspěvek, který mohou média k diskusi o veřejně relevantních témat přinést,“ konstatovali soudci.
Jako odškodné za protiprávní věznění Yücel dostane v přepočtu 3800 eur (97 000 korun), rozhodl také soud.
V podobné situaci jako Yücel se podle neziskových organizací v uplynulých letech v Turecku ocitly přinejmenším desítky dalších novinářů. Německo za problematické považuje i to, že zhruba 90 procent tureckých médií je nyní personálně nebo finančně napojeno na vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Zbylá média mají často finanční problémy a je na ně vyvíjen tlak. Německé ministerstvo zahraničí loni v této souvislosti v interní zprávě psalo o „prakticky úplném jednostranném usměrnění“.
