Věznice na Guantánamu se přes slib Obamy nezavřela
Americký prezident Barack Obama začíná skládat účty. Právě dnes vypršel termín, dokdy se měla zavřít kontroverzní věznice Guantánamo. Jenže plány Bílého domu zkřížil Kongres a hlavně otázka, kam se zhruba 200 vězni, kteří v nechvalně známém vězení stále zůstávají.
Guantánamo bude zavřené nejpozději do roku, prohlásil prezident Obama 22. ledna 2009, jen dva dny po nástupu do Bílého domu.
Jeho snaha zbavit Spojené státy instituce, která kazí jejich pověst, se ale nesetkala s pochopením veřejnosti.
Dvě třetiny Američanů jsou proti zavření věznice, a to se odráží i v názoru Kongresu. Stále není jasné, kam s velkou částí z asi dvou stovek vězňů, kteří na Guantánamu zůstávají už léta bez řádného soudu.
O problémech s věznicí Guantánamo mluvil na Radiožurnálu profesor Igor Lukeš z Bostonské univerzity.
"Hlavním viníkem je prezident Obama, který je za věznici zodpovědný a je před námi, voliči, zodpovědný také za své sliby," říká profesor Igor Lukeš z Bostonské univerzity
Podle něj v cestě k uzavření věznice stojí tři překážky:
"Republikáni zablokovali v kongresu jakýkoliv pohyb osob z Guantánama na americké území, kromě těch, kteří jdou přímo před soud. Dále žádný stát nechce do svých věznic přijmout ty nejhorší případy. A konečně nedávné události v Jemenu znemožnily vydání asi třiceti vězňů, kteří měli jít právě do této země. Proto ve věznici stále zůstává 196 zadržovaných. Z nich 35 půjde před regulérní americké soudy, 110 bude propuštěno, ale tím pádem zůstává asi padesát osob, se kterými si nikdo neví rady."
'Bráním zemi a stojím za prezidentem'
Domů se tak nechystají ani zaměstnanci věznice. Zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka se přímo na Guantánamu ptal jednoho z dozorců, jak svou práci vidí on sám:
"Hlídám tady zadržené, bráním svou zemi, dělám, co je správné, a moje rodina je na to hrdá", přeříkává devatenáctiletý afroameričan věty, které tak trochu působí, jako by je měl dobře naučené.
Jméno říct nemůže kvůli bezpečnosti své rodiny. Prozradí jen, že je někde z jihu Spojených států a na Guantánamo nastoupil dobrovolně. Co by odpověděl lidem, kteří právě tohle vězení považují za skvrnu na pověsti Spojených států?
"Řekl bych, že když dokážeme těmhle chlápkům zabránit v tom, aby se vrátili a bojovali proti nám jako dřív, dělám na sto procent svou práci."
"Ale stojím také za prezidentem. Protože co řekne náš prezident, musím udělat. Je to pro mne rozkaz," dodává s odkazem na výroky prezidenta Obamy, který opakovaně potvrdil rozhodnutí Guantánamo zavřít.
'Tady se nemučí'
Neptá se ho doma nebo mezi kamarády někdo, jak to na základně vlastně chodí? "Nikdo se mě zatím na nic neptal. Máma je přilepená na televizi, asi na to má vlastní názor. Udělá si ho podle toho, co vidí ve zprávách, tak se nemusí na nic ptát. Každý na to má vlastní názor...," nechává dozorce viset odpověď tak nějak ve vzduchu.
Na přímou otázku, zda se ho blízcí neptají blízcí na mučení vězňů, o kterém určitě mohli číst nebo slyšet z médií, tvrdí: "Je to úplně jinak. V éteru poletuje spousta negativních vln o mučení. Ale tak to tady není. Guantánamo má takovou negativní pověst, ale tady se prostě nemučí."
Do řeči se vkládá jeho starší kolega, pětadvacetiletý běloch. "Média vysílají spoustu negativních informací. Ale kdyby tady novináři zůstali a viděli, jak to tady každý den chodí, poznali by, že to tak není. Jenom dodržujeme naše heslo: jsme féroví, pevní a nestranní," doplňuje.
Jeho táta také sloužil v armádě, takže chápe, v jaké je situaci a nevyptává se. Ale naznačil mu někdy někdo třeba z kamarádů, že se mu nelíbí, co právě teď dělá?
"Ano, určitě. Ale to není jejich starost, aby mi říkali, kde mám být. A oni se s tím od té doby vyrovnali," říká dozorce z vězení, které pro velkou část světové veřejnosti zůstává symbolem americké zpupnosti a neúcty k dodržování lidských práv.
