‚Více bojových hlavic je u tohoto typu neobvyklé.‘ Experti zkoumají trosky ruské rakety Orešnik
V ukrajinském Dnipru usedl prach. Před několika dny tamní zbrojní fabriku bez významnějších škod zasáhla ruská balistická raketa středního doletu Orešnik. Ukrajinští vyšetřovatelé nyní zkoumají zbytky strategické střely. Ruský prezident Vladimir Putin ji představil jako příklad výkvětu ruské špičkové technologie. Raketa, která je schopná nést jaderné zbraně, podle experta mnohé sdílí s jinými ruskými střelami, píše deník The New York Times.
Podle amerického ministerstva obrany je Orešnik úpravou ruské mezikontinentální rakety RS-26 Rubež, která je v testování od roku 2011.
Jde o novou zbraň?
Název Orešnik je odvozený od stromu líska, patrně jde o odkaz na vícero munice, kterou raketa může nést a která připomíná shluk lískových ořechů na stromě, uvedl Timothy Wright z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia. Podle Jeffreyho Lewise, odborníka na jaderné odzbrojení, byl systém ve vývoji už nějakou dobu.
Putinovy ‚červené linie‘ ve válce na Ukrajině blednou. Důvěryhodnost jeho hrozeb slábne
Číst článek
Mezi Orešnikem a Rubeží jsou očividné fyzické rozdíly. Trosky rakety z místa dopadu ukazují, že Orešnik má na šířku něco přes metr, zatímco Rubež má téměř 1,8 metru. Příčinou může být, že Orešnik je vyrobený pro let na kratší vzdálenosti. Jako mezikontinentální balistická raketa by Orešnik byl podle odborníků schopný zasáhnout cíle asi 5400 kilometrů daleko, zatímco Rubež takřka kdekoliv na světě.
Navzdory svému kratšímu doletu je Orešnik nejvíce dalekonosnou střelou použitou v nějakém konfliktu v Evropě, uvedl britský analytik Nick Brown.
Z předchozích testů odborníci soudí, že Rubež může nést až čtyři bojové hlavice. Ukrajinští představitelé uvádějí, že Orešnik útočící na Dnipro jich nesl šest, každou s šesti dalšími kusy submunice. Ukrajinci uvádějí, že Rusko má raket Orešnik až deset.
„Submunice na balistických raketách delšího dostřelu jsou poměrně neobvyklé,“ uvedl Wright. Nicméně řada raket sdílí totožnou technologii. „Pokaždé, když vyrobíte novou raketu, nepřijdete s úplně novými metodami,“ dodal britský odborník.
Kolik škody napáchala?
Ukrajinský bezpečnostní zdroj v neděli agentuře AP řekl, že Orešnik způsobil „škody na civilní infrastruktuře, především ve městě Dnipru“. Žádná úmrtí ukrajinské úřady nehlásily.
Po ruském úderu je na západě Ukrajiny přes milion odběratelů bez elektřiny
Číst článek
Jedním ze zasažených objektů byla zbrojní fabrika, která podle satelitních snímků neutrpěla vážnější škody, komentuje expert Lewis satelitní snímky. „Škoda je skutečně poměrně specifická. Žádné velké exploze, prostě jen velké díry ve střeše. Bude to pro ně jen nepříjemnost, patrně tu fabriku postaví mimo provoz na pár dní,“ uvádí.
Balistické střely se nechají raketovým pohonem vynést do vzduchu a poté i s pomocí gravitační síly letí vysokou rychlostí směrem k cíli. Kvůli tomu je pro systémy protivzdušné obrany obtížné, a pokud střely vypustí submunici, takřka nemožné je sestřelit. Analýza organizace Janes dospěla k závěru, že americký obranný systém THAAD nebo izraelský Arrow 3 by Orešnik sestřelit dokázaly. Těmi ale Ukrajina nedisponuje.
Experti Lewis a Wright se shodují, že Orešnik použitý na Dnipro patrně nesl velmi malé množství výbušnin, jestli vůbec nějaké. Vyplývá to ze záběrů výbuchů, které se objevily při dopadu. Prostá síla prázdných střel narážejících do fabriky ve vysokých rychlostech takové exploze mohou způsobit.
Wright nicméně varoval, že k dispozici zatím nejsou jasné snímky z místa dopadu: „V tuhle chvíli je pro nás obtížné udělat nějaký posudek bojových škod.“
Jaderná hrozba
Odborníci uvádějí, že Kreml patrně odpálení rakety načasoval tak, aby rozpoutal strach z toho, že by proti Ukrajině mohl použít jaderné zbraně. Putin se Spojeným státům a NATO pokusil představit několik „červených linií“, jako třeba americký souhlas s použitím jejich zbraní proti cílům v Rusku, avšak s omezeným efektem.
Několik dní před použitím Orešniku administrativa amerického prezidenta Joea Bidena dala Ukrajině svolení k použití střel ATACMS v hloubi Ruska, což Putina rozhořčilo a USA označil za aktivního účastníka bojů na Ukrajině. Ukrajina americké střely v Rusku použila 19. listopadu, Rusko Orešnik o dva dny později.
2:33
Matka zůstala doma, zbytek rodiny válčí s Rusy. ‚Na Ukrajině běžný jev,‘ popisuje vojenský kaplan
Číst článek
„Orešnik není o tom, že by byl významný v boji. Jde o chřestění zbraněmi,“ poznamenal Tom Karako z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia. Lewis naopak uvádí, že Orešnik měl „skutečný vojenský účel“ pro ruskou válku na Ukrajině – poškodil továrnu na zbraně, což omezí ukrajinské síly. „Uvidíme, kolik škod skutečně napáchal, ale nemyslím, že to udělali jen proto, aby něco prokázali,“ míní Lewis.
Ruská státní agentura TASS uvedla, že Kreml dal USA varování 30 minut před startem rakety v souladu s dohodou mezi oběma zeměmi z roku 1988. Ta země zavazuje, aby druhou stranu upozornily na čas a místo raketových testů.
„Kdyby to Rusové neudělali, Američané by byli velmi znepokojení ohledně toho, co právě vzlétlo do vzduchu. Protože nad tímhle konfliktem se pochopitelně vznáší jaderný stín,“ řekl Wright deníku The New York Times.
