Vídeň nepozvala Řecko na schůzku o migraci, Atény protestují

Rakousko a balkánské země tlačí na Řecko kvůli nezvládání uprchlické krize. Ve Vídni se sešli ministři vnitra a zahraničí Rakouska a devíti balkánských zemí. Pozvánku na schůzku ale žádný zástupce Atén nedostal. Řecko proti tomu protestuje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz (vlevo) a ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová | Zdroj: Reuters

S výjimkou Řecka a ještě Rumunska, kterému se uprchlická krize vyhýbá, přijeli do Vídně ministři vnitra a zahraničí všech dalších balkánských zemí - Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Kosova, Chorvatska, Makedonie, Černé Hory, Srbska a Slovinska.

Šéf rakouské diplomacie Sebastian Kurz zdůraznil, že uprchlickou krizi musí vyřešit jednotně celá Evropská unie. Než se tak ale stane, nehodlá Rakousko ani další země jen tak čekat a riskovat opakování loňského scénáře. V minulých dnech tak už opatření na hranicích zpřísnilo nejen Rakousko, ale i Makedonie.

„My jsme přijali 37 500 (uprchlíků, pozn. red.) a to je po Švédsku druhý největší počet v Evropě. Rakousko musí tento proud zredukovat, poněvadž jsme přesyceni,“ prohlásil Kurz.

Maďary čeká referendum o povinných kvótách pro přijímání uprchlíků

Číst článek

Rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová po vídeňské schůzce řekla, že hranici bude moci překročit pouze ten, kdo má šanci azyl získat, nikdo jiný. Makedonie proto odmítá na své území vpouštět například Afghánce, kteří nepřicházejí z válečných oblastí.

„Hranici může přejít pouze ten, kdo vyžaduje určitou ochranu. Shodli jsme se na tom, že musíme mít jisté sankce proti osobám, které mají falešné dokumenty nebo se snaží přejít hranici s falešnými daty. Tyto osoby budou poslány zpět,“ uvedla Mikl-Leitnerová.

Na pomoc Makedonie by dále podle ní měly zamířit kontingenty policistů. Ve Vídni také od 1. dubna vznikne operační centrum Europolu a Interpolu proti pašeráctví.

'Dělají si, co chtějí', zlobí se Řecko

Proti schůzce ostře protestuje Řecko. Obává se, že pokud nebude moci posílat uprchlíky balkánskou cestou dále do Evropy, vznikne v zemi humanitární krize. Už teď v Řecku uvízlo na 12 tisíc lidí, které musí autobusy svážet z makedonské hranice zpět do Atén. Řecko si to prý nenechá líbit.

„Musíme řešit tento problém jednotně, není to pouze záležitost jedné země. Nemůže se přece tolerovat to, že některé státy si dělají, co chtějí bez ohledu na to, na čem jsme se všichni společně dohodli,“ uvedla mluvčí vlády Olga Gerovasiliová.

Na vídeňskou schůzku už si stěžoval řecký premiér Alexis Tsipras. Balkánským zemím, které se ucházejí o členství v Evropské unii, chtějí Atény zkomplikovat čerpání peněz z evropských fondů.

Řecku také vadí to, že státy Evropské unie, tedy partneři Řecka, používají stát, který není členem, tedy Makedonii, k tomu, aby na Řecko tlačila.

Považují to za porušení dohody z nedávného summitu v Bruselu, kde podle řecké vlády dostal Tsipras ústní slib, že do 6. března, tedy do další mimořádné vrcholné schůzky, kde má být přítomno Turecko, nedojde k žádným jednorázovým krokům nebo uzavření evropských hranic. Náměstek ministra pro migraci dokonce řekl, že mu to připomíná jakýsi puč v rámci Evropy.

Trasy migrace | Foto: Český rozhlas

Patricie Polanská, Soňa Dorňáková Stamu, Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme