VIDEO: Británie zůstane v EU, Evropa by ale měla dojít k sebereflexi, shodli se hosté debaty ČRo Plus
Británii čeká pozítří klíčové referendum o budoucnosti země v Evropské unii. Český rozhlas Plus si k veřejné debatě o případnému brexitu pozval ekonomy, politiky a podnikatele. Pozvání přijali Eva Zamrazilová, Tomáš Sedláček, Pavel Kohout, Jiří Pospíšil, Petr Mach, Pavel Drahotský, Zbyněk Frolík a Václav Klaus mladší. Hosté se shodli, že Velká Británie z EU neodejde. Podle nich by ale unie měl dojít k sebereflexi.
Měla by Británie vystoupit z EU?
Zbyněk Frolík (podnikatel – LINET Group): Ne.
Tomáš Sedláček (ekonom): Měla by zůstat.
Jiří Pospíšil (europoslanec): Neměla by vystoupit.
Petr Mach (europoslanec): Fandím jim, aby to zvládli sami.
Pavel Kohout (ekonom): Jsem na rozpacích, ale také jim fandím, aby to dokázali.
Proč by britské referendum mělo zajímat Česko?
Petr Mach: Já si přeji, aby Britové ukázali, že to jde samostatně a že to není konec světa. Můžeme dál obchodovat, aniž bychom museli podléhat té nejpřísnější regulaci.
Tomáš Sedláček: Pro Českou republiku to bude velký symbolický prvek. Jsme také euroskeptičtí. A v momentě, co jsme stavěli od druhé světové války, se to začne takhle rozpadat z žádných očividných důvodů, tak to může být inspirací pro další země – otevřít toto referendum a znejistit nejen Británii, ale celý evropský kontinent.
Jiří Pospíšil: Vystoupení Británie oslabí celou Evropskou unii. A i když jsem velký kritik Evropské unie, tak si nepřeji její rozpad. Pro mě je hlavním důvodem oslabení EU ve vztahu k zemím, jako je Rusko. Ne nadarmo by měl Putin velkou radost, kdyby Británie vystoupila z EU. Česko ztratí v případě odchodu Británie klíčového spojence v EU.
Zbyněk Frolík: Velká Británie vyvažovala i tandem Německo-Francie. Tím, že odejde, se tento tandem ještě posílí, což vyvolá další odstředivé síly menších států, jako je třeba Česká republika. Čím více určitá skupina sílí, tím menší státy automaticky pociťují určitý nedostatek moci a schopnosti se dohodnout nebo něco rozhodnout.
Pavel Kohout: Referendum v Británii se koná, protože EU příliš tlačila na pilu. Snažila se příliš integrovat, centralizovat, budovat jednotný stát s hlavním městem Brusel. A Británie má s demokracií trochu delší zkušenosti než třeba Němci nebo Francouzi. Britům se tohle pochopitelně nemůže líbit. Už jen samotný fakt, že se referendum koná, svědčí o tom, že v EU probíhají takové nezdravé tendence k tomu, založit evropské impérium, evropskou říši. Něco, co je koncepcí minulých století. Ve věku, kdy to není zapotřebí a kdy je to spíše škodlivé.
Pavel Drahotský (ředitel Saxo Bank): V ekonomické rovině bych chtěl vidět ten experiment odchodu. V případě Británie by byl úspěšný. Británie má dlouhodobý a transparentní právní systém. Británie tím, že dlouhé roky zná nastavení EU, tak by byla schopná na těchto základech stavět a nabídnout přidanou hodnotu jak pro firmy, tak i osoby. Pro evropské investory, firmy a podnikatele by to mohla být zajímavá alternativa. Podobně jako to má Švýcarsko.
V politické rovině – Británie je jeden z hegemonů, kteří určují nastavení poválečné Evropy. V okamžiku, kdy by Británie nemluvila do uspořádání Evropy, tak se obávám toho, že začne sílit vliv Německa, a to nejenom ekonomicky. Pro zájem Evropy by to nebylo úplně ideální.
Co by se ekonomicky mohlo s Británií stát, kdyby vystoupila z EU?
Jiří Pospíšil: Pokud Velká Británie odejde, pak přestane být účastníkem jednotného trhu EU. A začne vyjednávání o tom, jaká pravidla vůči evropskému kontinentu nastolí. Británie bude muset přijímat evropské regulace vnitřního trhu, ale nebude je moci sama ovlivnit.
Pavel Drahotský: Primární efekt nebude zásadní. Co se týká britské libry, vidíme ho v poklesu okolo pěti procent. Na to se centrální banky dlouhodobě připravují. Sekundární efekt není nikdo z nás schopen domyslet. To jsou třeba reexporty – co dělají české firmy pro německé, které konečný produkt dodávají do Británie. Pokud tam zadrhne vzájemná komunikace ve smlouvách, tak české firmy budou s ročním zpožděním sekundárně postiženy.
Zbyněk Frolík: Velká Británie byla odjakživa postavena na velké imigraci. My pracujeme ve zdravotnictví. Pokud by odešli imigranti, kteří pracují ve zdravotnictví, tak se britský zdravotní systém zhroutí. Téměř všechny sestry a možná třetina doktorů nejsou původní Britové. Navíc Británie je bankovním centrem. Podle evropské regulace platí, že tam, kde se provádí transakce, by instituce měly mít domicil v místě EU. Pokud se Británie odtrhne, tak se velká část bankovních a investičních domů přestěhuje do Paříže, Lucemburska nebo do Frankfurtu. Ztratí obrovskou výhodu z daní a výnosných činností, které bankovní služby poskytují.
Myslíte si, ať referendum dopadne v Británii jakkoli, že to nějakým způsobem ovlivní to, co se bude dít v EU posléze?
Jiří Pospíšil: Odchodem Velké Británie oslabí eurorealistický tábor v EU. Já osobně se obávám, že tam začnou eurofederalisté mít větší převahu, než ji měli dosud. To bych osobně nechtěl.
Eva Zamrazilová: Těžiště by se posunulo, rovnováhy by se porušily. Odchodem Británie by se ztratil hlas zdravého rozumu a realistický přístup. Kdykoli jsem byla na mezinárodních jednání, Britové byli skvěle připraveni, měli pragmatické argumenty, žádné ideologické výkřiky.
Co si myslíte, jak by to mohlo ve čtvrtek dopadnout? A co by to mohlo znamenat pro Českou republiku?
Eva Zamrazilová: Domnívám se, že Britové se pro odchod nerozhodnou. Pak bude ovšem otázka toho, jak se k tomu postaví evropské elity. Zda to skutečně uvidí jako budíček k tomu, aby rozvolnily integrační úsilí směrem k větší svobodě a demokracii, kterou považují při zachování národních rozdílů jako jedinou cestu k hospodářskému růstu Evropy jako takové.
Tomáš Sedláček: Čím je Evropa integrovanější, tak je bohatší. Evropa nebyla nikdy bohatší než v současném století. A země eurozóny mnohdy rostly, ne vždycky, rychleji než Evropská unie.
Jiří Pospíšil: Já doufám, že z referenda vzejde velké poučení proto, že takhle EU dál nemůže pokračovat a doufám, že Británie zůstane v EU. Aby tam zůstal racionální hlas a partner pro Českou republiku.
Václav Klaus mladší: Británie zůstane v EU. Výsledek ale nebude nijak vysoký a přinese rozpolcení, jaké vidíme v Rakousku a všude jinde. Pokud problémy zůstanou neřešené, tak se velice rychle vrátí.
Pavel Kohout: Země, která přežila bombardování za druhé světové války, přežije všechno.
Pavel Drahotský: Měli bychom ctít rozhodnutí Britů. Co se týče Evropy - evropské úřady by měly dojít k nějaké sebereflexi, aby partnerství nebo soužití v EU bylo na dobrovolné rovině a nebylo to vynucováno v rovině síly a politického nátlaku.
