Vidina referenda šokovala Řeky i akciové trhy
Řekové budou zřejmě rozhodovat o přijetí evropské pomoci v referendu. Překvapivé rozhodnutí premiéra Georgiose Papandrea ale vyvolává obavy o osud země, protože podle posledních průzkumů je v současné době proti až 60 procent voličů. Referendum je ale podle Papandrea nejlepším prostředkem, jak zapojit národ do rozhodování o klíčových otázkách země.
Řecký premiér v nejbližší době požádá parlament o důvěru a poté by se asi v polovině prosince mělo uskutečnit referendum. Řekové budou zřejmě vyzváni k rozhodování o dohodě lídrů eurozóny. Podle této dohody by měli soukromí investoři Řekům odpustit polovinu toho, co jim půjčili. Země ale musí zároveň provést další úsporná opatření: jedná se například o propouštění státních zaměstnanců, zvýšení daní a snížení důchodů.
Ondřej Houska ze zahraniční redakce Radiožurnálu se zamýšlel ve Světě o deváté na Rádiu Česko nad dopadem případného řeckého referenda
Oznámení premiéra o chystaném referendu bylo nečekané a šokující i pro samotné Řeky, kteří přijali závěry summitu eurozóny rezignovaně jako prostě neoddiskutovatelný fakt. Podle průzkumů veřejného mínění si však běžní Řekové myslí, že dost bylo škrtů a úsporných opatření, protože řecký dluh se sníží fakticky pouze o necelou třetinu, tj. o 100 miliard eur.
„Dá se skutečně říci, že jak politická scéna, tak občané byli prohlášením o referendu překvapeni,“ komentuje atmosféru v Aténách spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Andronika Čolasová.
Premiérovo oznámení bylo šokující i proto, že právě vyjednání odpisu části řeckého dluhu bylo chápáno jako jeho velký úspěch.
Důvod pro premiérovo rozhodnutí o referendu bude zřejmě politický: premiér je delegován za Panhelénské socialistické hnutí (PASOK), jehož členskou základnou jsou především státní zaměstnanci a odboráři, tedy ti, kdo by měli nést tíhu škrtů a úsporných opatření.
Andronika Čolasová parafrázuje vysvětlení, které podal sám Papandreu: „Společnost je rozdělena. Je to tím, že existují dlouhodobé tlaky jak uvnitř země, tak i nejistota v Evropě, nerozhodnost přijmout různá opatření do poslední chvíle.“ Pomyslný pohár trpělivosti podle premiéra přetekl díky posledním událostem, kdy v souvislosti s oslavami Dne Ochi, tedy oslav 28. října jako dne odporu proti fašismu, se v ulicích objevily jisté nepřijatelné incidenty.
Opozice: Referendum bude pro Řecko další pohromou
V Řecku tak dochází k bouřlivému politickému vývoji. Opozice označuje celou akci za dobrodružství a snahu premiéra udržet se u moci. Opoziční strany se shodují v požadavku na premiéra: chtějí nové volby, referendum odmítají a chápou ho jako další katastrofu pro Řecko.
Není však jisté, zda by se případné referendum vůbec mohlo uskutečnit. Podle řecké ústavy se může referendum konat pouze o záležitostech celonárodního významu, nikoli o ekonomických otázkách. Poslední referendum proběhlo v Řecku v roce 1974 po pádu vojenské junty.
V současné chvíli se ale také ukazuje, že plán, jak jej schválili zástupci eurozóny na svém summitu, je nedostatečný. Může se také stát, že než Řekové případné referendum uspořádají, nebude již problém aktuální.
Spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Soňa Dorňáková-Stamu informuje o atmosféře v Řecku po premiérově návrhu na uspořádání referenda
Pokud by však k referendu došlo, bylo by aktuální a Řekové by se vyjádřili odmítavě, nemuselo by Řecko z eurozóny odejít, protože evropské právo krok, jako je vystoupení z eurozóny, nezná a neexistují tak pro něj ani žádná pravidla. Bude ale pro Řecko obtížné vysvětlit partnerům v Evropské unii, proč by mu měli pomáhat.
Po zamítavém referendu by prvním následným krokem byly volby. Vláda, přestože má většinových 153 poslanců, by již nebyla pro rozhodování legitimní.
„Atmosféra je tady většinou pesimistická, odborníci i běžní lidé říkají, že to není dobré řešení už proto, že Řecko nemá v referendech tradici,“ ilustruje klima v řecké politice spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Soňa Dorňáková-Stamu.
Řecko je jen špička ledovce
Protože eurozóna neřešila krizi v Řecku včas a došlo tak k hlubší ekonomické krizi, nejedná se v současné době už jen o to, jestli proběhne a jak dopadne referendum v Řecku.
Situace je neveselá totiž i v Itálii – výnosy z italských dluhopisů jsou blízko rekordům v eurozóně, což na italskou státní pokladnu klade nároky v hodnotě desítek miliard ročně. Zdá se, že celá tato situace by mohla směřovat k pádu eura.
Na záměr řeckého premiéra vyhlásit v zemi referendum tedy nutně reagovaly i západoevropské akciové trhy. Propad v Itálii a Francii je více než tříprocentní.
