Vietnamští komunisté na sjezdu posvětí nové vedení země
Ve Vietnamu začal kongres vládnoucí komunistické strany. Delegáti zvolí nové vedení země, včetně prezidenta a premiéra, pluralitní systém ale nepovolí. Vietnam je vedle Číny největší zemí na světě, kterou ovládá komunistická strana. Vztahy s Pekingem jsou ale vzhledem k dřívějším i současným sporům stále odměřené, přestože je Čína hlavním obchodním partnerem Vietnamu.
Účastníci kongresu, který se koná po pěti letech, mají v nejvyšších funkcích potvrdit prezidenta, premiéra i šéfa vládnoucí strany.
O sjezdu Komunistické strany Vietnamu mluvil na Rádiu Česko východoasijský zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš
„Jména tří hlavních favoritů jsou pochopitelně známa, sjezd samotný je, stejně jako v Číně nebo před listopadem 1989 i v bývalém Československu jen pouhým divadlem. O všem totiž rozhoduje Ústřední výbor, který má ve Vietnamu 160 členů, a především jeho nejvyšší orgán, patnáctičlenné Politbyro,“ říká východoasijský zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.
Delegáti tak jen symbolicky potvrdí představitele strany i země, kteří byli už předem vybráni. Jde především o trojici nejmocnějších, ve Vietnamu je totiž tradicí, že v čele stojí tři lidé, aby žádný z nich neměl absolutní moc.
Prezidentem se tedy stane Truong Tan Sang, dřívější komunistický šéf nejbohatšího a největšího vietnamského města, bývalého Saigonu, dnes Ho Či Minova města. Do čela komunistické strany pak zamíří Nguyen Phu Trong, současný šéf legislativy a premiérem pak zůstane Nguyen Tan Dung.
Balancování mezi Čínou a USA
Nové stranické i státní vedení bude podle analytiků pokračovat v současné politice, tedy v udržení rovnováhy ve vztazích s Pekingem i Washingtonem. Čína je největším obchodním partnerem, na druhé straně přetrvávají spory mezi oběma zeměmi o ostrovy v Jihočínském moři a Hanoj neskrývá obavy z modernizace čínské armády. I proto Hanoj podporuje vojenské vztahy s někdejším nepřítelem, tedy Spojenými státy.
Číně, respektive čínským investicím, je podle Mikoláše nakloněn nejvíce premiér Nguyen Tan Dung. Ostatně Pekingu prodal bauxitový důl, za což si vysloužil kritiku, ke které ve Vietnamu dochází velmi zřídka. S čínskými politiky si určitě bude dobře rozumět i Nguyen Phu Trong, označovaný za konzervativce. U obou mužů však půjde o pragmatický přístup. Navíc se nezmění důležitý post ministra obrany, který úspěšně loboval za nákup šesti ruských ponorek, který je reakcí na modernizaci čínského námořnictva.
Komunistický kongres má kromě stranického vedení potvrdit i politiku země v příštích letech. Podle pozorovatelů se ale změny, vedoucí například k demokratizaci země, nedají očekávat.
„Vietnam, po vzoru Číny, bude i nadále budovat takzvaný soc-kapitalismus. Země je už také uznávána jako tržní ekonomika, mimochodem první akciový trh ve Vietnamu byl otevřen už v roce 2000, a to v Ho Či Minově městě. Je také otevřená zahraničním investicím a je členem ASEANu, ovšem vládnoucí role komunistické strany daná ústavou se nezmění a stejně tak ani totalitní způsob vládnutí,“ dodává Robert Mikoláš.
