Mohl být prezidentem Běloruska, místo toho jde na 14 let do vězení. Příběh Babaryky, kandidáta pro všechny
Dva měsíce před loňskými prezidentskými volbami v Bělorusku byl Viktar Babaryka označován za nejvážnějšího kandidáta, který proti Alexandru Lukašenkovi v tu dobu stál. Své odhodlání ukončit vládu „posledního diktátora Evropy“ vyjádřil téměř na poslední chvíli, jeho podpora ale raketově vzrostla a zalíbení v něm mohla najít i Moskva. Právě to mu nakonec zlomilo vaz. Po roce stráveném ve vazbě přišel konečný rozsudek – ve vězení má strávit 14 let.
„Nejsem naivní člověk a znám všechny podmínky a pravidla hry, které na tomto hřišti v Bělorusku platí… Ale i když jsem si toho všeho vědom, věřím v jistou omezenost tohoto neefektivního systému, v možnosti, jaké nám poskytují nové nástroje založené na moderních technologiích, a hlavně se velmi obávám, že to je poslední šance na uspořádání voleb v nezávislém Bělorusku.“
Držet jako rukojmí většinu národa je složité, popisuje situaci v Bělorusku tamní reportérka
Číst článek
Těmito slovy Viktar Babaryka vysvětloval, proč se rozhodl zúčastnit prezidentského klání a postavit se tak Alexandru Lukašenkovi, který zemi ovládá už více než 25 let. Šestapadesátiletý bankéř přišel s ohlášením kandidatury téměř na poslední chvíli, podporu si ale začal získávat velmi rychle.
Facebookový příspěvek, ve kterém velkou novinu Bělorusům ohlašoval, zveřejnil 12. května 2020, tedy pouhé tři měsíce před hlasováním naplánovaném na 9. srpna. Na získání voličů a vlastní zviditelnění mu proto nezbývalo mnoho času, přesto se mu brzy podařilo v nezávislých průzkumech získat více než 50procentní podporu, přilákat davy i značnou pozornost médií.
Podporu mu vyjádřila i řada známých osobností včetně Světlany Alexijevičové, běloruské spisovatelky a investigativní novinářky, která jako první občanka Běloruska v roce 2015 obdržela Nobelovu cenu za literaturu.
„Jeho kandidatura byla překvapivá, když se ale jeho kampaň rozjela, Babaryka se stal určitě jednoznačným favoritem voleb,“ říká pro iROZHLAS.cz odbornice na Bělorusko z Asociace pro mezinárodní otázky Tereza Soušková, podle které se na Babarykově popularitě podepsalo i dřívější zatýkání a perzekuce dalších Lukašenkových protikandidátů.
Od těch se ale bývalý bankéř v mnoha ohledech lišil a právě to z něj nakonec udělalo nový terč Lukašenkova režimu.
Babaryka ‚pro všechny‘
Potřebných 100 tisíc podpisů, které musí před účastí ve volbách získat každý kandidát na běloruského prezidenta, Babaryka obdržel během 17 dnů.
„Shromáždili jsme 100 000 lidí, naším cílem je ale milion,“ uvedl tehdy nejnadějnější Lukašenkův protikandidát. Jeho zatčení však přišlo dřív, než se vytouženého milionu oficiálních podporovatelů dočkal.
Běloruský soud poslal na 14 let do vězení opozičníka Babaryku. V loňských volbách stál proti Lukašenkovi
Číst článek
Policie si pro Viktara Babaryku a jeho syna Eduarda přišla 18. června 2020. Zatčení se odehrálo ve chvíli, kdy jeli odevzdat další hlasy na podporu Babarykovy kandidatury k ústřední volební komisi, policie ale jejich auto zastavila a Lukašenkův protikandidát zamířil na výslech.
Stalo se tak jen pár dní poté, co ho Lukašenko označil za „ničemu“ a obvinil ho z korupce. Té se měl dopustit během jeho šéfování Belgasprombanky, běloruské odbočky ruské Gazprombanky. Samotný Babaryka, ale také mezinárodní organizace včetně Amnesty International označují jeho obvinění z braní úplatků a praní špinavých peněz za vykonstruované. Tomu nahrává už jen skutečnost, že Babaryka vedl banku 20 let, zatčení ale přišlo právě v době, kdy jeho hvězda začala stoupat.
„Babaryka dokázal získat protestní hlasy voličů, poprvé po čtvrt století tak Lukašenko pocítil hrozbu volební porážky,“ komentoval tehdy Babarykovo zatčení nezávislý běloruský analytik Valerij Karbalevič pro agenturu AP.
Do čela představenstva Belgasprombanky nastoupil v roce 2000, ve funkci pak vydržel až do 12. května loňského roku, kdy veřejnosti oznámil svou kandidaturu na prezidenta. Podle Souškové sice jeho program neříkal nic nového nebo převratného a obsahoval spíše obecná hesla, popularitu ale získal díky jeho opozici vůči Lukašenkovi.
Aktivistka z Minsku: Bělorusku vládne atmosféra strachu. Věřím ale, že jsme na cestě k demokracii
Číst článek
„Dřívější podpora Lukašenka se vyčerpala, mimo jiné i kvůli ekonomickému poklesu nebo koronaviru, reálná alternativa vůči Lukašenkovi ale neexistovala až do doby, než se objevil Babaryka. Jeho zjevení na politické scéně způsobilo poprask. Objevil se totiž někdo, kdo mohl získat popularitu i mezi lidmi, kteří v minulých volbách hlasovali pro Lukašenka,“ vysvětluje analytička.
Proti 26leté vládě dosavadního prezidenta vystupovali i další kandidáti, jako třeba Sjarhej Cichanouski, který stejně jako Babaryka oznámil svou kandidaturu v květnu 2020, následně byl ale zatčen a úřady nepovolily ani jeho registraci k volbám. Přihlášku následně podala jeho žena Svjatlana, kterou dnes stoupenci opozice pokládají za skutečnou vítězku loňských voleb a podporu získala i na Západě.
Na rozdíl od Sjarheje Cichanouského ale Babaryka nikdy nebyl známým opozičním aktivistou, který by měl už dříve nějaké politické ambice a jeho tvář by byla velké části běloruské společnosti povědomá.
„Babaryka nebyl známý člověk, měl ale potenciál oslovit i ty, kteří nejsou vysloveně nastavení opozičně. Nemyslím tím mladší generaci, která se účastní protestních akcí a je sama velmi aktivní. Babaryka sám říkal, že chce spojovat nejrůznější skupiny obyvatelstva a být kandidátem pro všechny. A to v určitý moment také naplňoval,“ dodává Soušková.
14 let za mřížemi
Jeho rychle rostoucí popularita pochopitelně nebyla Lukašenkovi po chuti, k jeho zatčení ale zřejmě přispěla i další věc – možné získání náklonnosti ze strany Moskvy, která se snaží dění v Bělorusku do značné míry ovlivňovat.
‚Podmínky se zlepšily, ale nevíme, co bude dál.‘ Prataseviče přesunuli do domácího vězení
Číst článek
„Pokud by Babaryka volby vyhrál, mohl by představovat poměrně schůdnou variantu i pro Kreml – rozhodně víc než v případě výhry klasického opozičního aktivisty, jako byl Sjarhej Cichanouski. Babaryka byl pro Moskvu určitě mnohem schůdnější a nebezpečí, že by ho Kreml mohl podporovat na úkor Lukašenka, podle mě vycítil i samotný Lukašenko,“ míní odbornice na Bělorusko.
Tak skončil za mřížemi jeden z nejvážnějších soupeřů současného běloruského vůdce, který po loňském hlasování zůstal u moci hlavně díky likvidaci opozice a rozsáhlému zfalšování volebních výsledků.
Tento týden se bývalý bankéř, který v minulosti založil také charitativní nadaci na pomoc vážně nemocným dětem, dozvěděl konečný verdikt. Nejvyšší soud ho uznal vinným z „přijímání úplatku ve zvlášť velkém rozsahu“ a z praní špinavých peněz a poslal ho do věznice s přísným režimem, kde má strávit příštích 14 let.
„Určitě existují možnosti, jak by se mohl dostat z vězení dřív – například v rámci nějaké politické výměny. Nemyslím si, že by se Babaryka dostal ven z vězení ještě za této vlády, Lukašenko by podle mě musel odejít, aby k tomu došlo. Avšak viděli jsme případ Ramana Prataseviče, kterému původně hrozilo 15 let za mřížemi, režim si z něj ale nakonec udělal vlastní figurku,“ uzavírá Soušková, podle které je režim velmi nevyzpytatelný, což platí zejména při nakládání s běloruskými opozičníky.
Zprávy z vězení, které by ukazovaly Babarykovy podmínky za mřížemi, mezitím přichází jen v omezené míře. Některá z vyjádření, která Babaryka pronesl během soudního líčení, nicméně naznačují, že svého odhodlání postavit se Lukašenkovi nelituje.
„(Děti) mi řekly ta nejdůležitější slova a já vím jistě, že to je pravda. Řekly: Není mi za tátu hanba,“ cituje Babaryova slova web Rádia Svobodná Evropa.
