Orbán zůstává ‚kremelským advokátem‘. Vymezuje se vůči unijním partnerům a doufá ve vlastní profit

Maďarsko sice odsoudilo válku na Ukrajině, premiér Viktor Orbán si ale dává pozor na to, aby nekritizoval příliš. Což demonstruje průtahy jednání Evropské unie o nových sankcích, anebo se rovnou odmítne připojit k plánu plynové solidarity. Nepřátelský postoj k Západu se skrze státem ovládaná média propisuje do společnosti. „Je to výsledek roky trvající pro-ruské vládní manipulace a propagandy,“ popisuje pro iROZHLAS.cz politolog Daniel Hegedüs.

Tento článek je více než rok starý.

Analýza Budapešť Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maďarský premiér Viktor Orbán

Maďarský premiér Viktor Orbán | Foto: Johanna Geron | Zdroj: Reuters

Půl roku války na Ukrajině očima maďarského veřejného mínění: jen tři procenta podporovatelů premiéra Viktora Orbána si myslí, že je to Rusko, kdo je za současný konflikt zodpovědné. Dalších 12 procent z nich si myslí, že za to může Ukrajina a téměř polovina dotázaných z toho viní Spojené státy.

Takové závěry představil průzkum společnosti IDEA Institute.

The storytelling power of a well-oiled and disciplined illiberal propaganda machine: six months after the invasion, 3% of Orban's voters think Russia is responsible for the war; 12% blame Ukraine and 49% blame the United States. Similar numbers at neo-fascist "Mi Hazank".

17:22 – 22. 08. 2022

153 385

„Nutně to nevypovídá nic o Maďarech jako celku. Ale říká to hodně o mediálním pokrytí země a vládní propagandě, zejména pak o rozdělené společnosti. Ta je v Maďarsko velmi polarizovaná,“ upozorňuje pro server iROZHLAS.cz politolog Daniel Hegedüs.

Štěpící linie kopíruje rozdělení na voliče, kteří stojí za Orbánem. Je to pak patrné na tom, jaká média tito lidé sledují. Podporovatelé opozice hojně podporují nezávislé vydavatelské domy, zatímco ignorují veřejné vysílání.

Niedermayer: Jako by si Orbán ani neuvědomoval, že válka znamená ohrožení evropské bezpečnosti

Číst článek

Kromě oněch tří procent, které viní z rozpoutání konfliktu Rusko, je podle odborníka na politickou analýzu zajímavý také velký rozdíl, jak se jednotlivé skupiny dívají na válku na Ukrajině jako takovou. Protože z průzkumu mimo jiné vyplývá, že na 64 procent voličů opozice zastává názor, že Rusko je zodpovědné za současný konflikt.

„Je to výsledek maďarské politiky a roky trvající pro-ruské vládní manipulace, komunikace a propagandy,“ říká Hegedüs. Lidé podle něj čtou v novinách nebo sledují v televizi pouze kanály, které znají a utvrzují se tak ve svém přesvědčení. Pro ty, kteří upínají zraky k médiím, na něž má vliv stát, se na Ukrajině odehrává jen jakási „válka v zastoupení“.

„Ve skutečnosti se totiž údajně odehrává mezi Spojenými státy a Ruskem, které bylo vyprovokováno a musí bránit své vlastní zájmy proti západní expanzi na Ukrajině, kde se vytvořila radikálně-pravicová až neonacistická loutková vláda,“ interpretuje.

Orbánova vláda se nyní snaží „uvádět věci na pravou míru“ a vysvětluje „pravou podstatu konfliktu“.

Plán plynové solidarity

S tímto přístupem ale Maďarsko zastává spíše ojedinělý postoj, minimálně v regionu členských států Evropské unie. V posledních měsících se nejednou zasekla jednání unijních lídrů právě kvůli odporu ze strany Budapešti.

Naposledy a nejviditelněji to bylo patrné při jednání o plynu. Ministři se pod vedením českého předsednictví dohodli, že kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska sníží spotřebu této suroviny pro nadcházející topnou sezonu o 15 procent. Pro hlasovalo 26 zástupců, jediný byl proti.

Odborník na mezinárodní vztahy Hegedüs pro iROZHLAS.cz přibližuje dvě linie tohoto počínání. Jednou z nich je podle něj maďarská snaha vyjednat speciální cenu za plyn z Ruska. Čistě pro své vlastní účely, bez ohledu na strádání zbytku Evropské unie. Pokud by Viktor Orbán přistoupil na plán plynové solidarity, byly by jeho další kroky nesmyslné.

Že mají Maďaři plyn za pětinu, je nehorázná lež. Náklonnost k Rusku podle exvelvyslance nepomohla

Číst článek

„Z domácího pohledu je maďarským zájmem vyjednat nějakou dohodu, bez ohledu na další evropské státy. Vláda se tím snaží ukázat rozdílný přístup oproti dříve spřátelenému Polsku nebo baltským státům, které razí nepřátelskou politiku vůči Rusku,“ upozorňuje politolog.

Zároveň ale zdůrazňuje, že se to příliš nedaří a ani tento maďarský přístup není pro kremelské vedení dostatečný. Dokládá to například neúspěšný výlet ministra zahraničí Pétera Szijjártóa do Moskvy, který chtěl vyjednat extra kubické metry plynu.

Rusko se na dodávkách plynu do Maďarska podílí zhruba z 85 procent, na dodávkách ropy z 65 procent. Maďarsko navíc pokrývá dovozem z Ruska také část své spotřeby elektřiny.

Dohodu o solidaritě přesto Maďarsko podepsalo. Nikoliv však s unijními státy, ale se Srbskem. Tento krok se dá opět vysvětlit ruskou náklonností, domnívá se Hegedüs. Právě Srbsko je totiž dalším z partnerů Kremlu, kterému je ochotno prodávat svůj plyn, což vytváří příhodnou kličku. „Rusko by nebylo připraveno dodávat přímo do Maďarska, pokud by tam existoval závazek sdílet své zásoby s ostatními členskými státy EU. S dodávkami do Srbska ale problém nemá,“ vysvětluje analytik.

Orbánovy problémy

Plynový škraloup nebyl jediný, se kterým muselo Maďarsko v posledním měsíci vyrovnávat. Velké pozdvižení totiž vyvolalo Orbánovo prohlášení o „lidech smíšené rasy“.

V projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije početná maďarská menšina, na konci července odmítl „multietnickou“ společnost. „Existuje svět, ve kterém se evropské národy mísí s těmi, kteří přicházejí z mimoevropských zemí. To je svět smíšených ras,“ řekl premiér. „Na druhé straně je tu například Karpatská kotlina, kde se spolu mísí evropské národy jako Maďaři, Rumuni či Slováci. Jsme ochotni se mísit spolu, ale nechceme být rasovými míšenci,“ dodal.

Vysloužil si tím kritiku a naprosté odsouzení partnerů v Evropě. Unijní orgány projev označily za nepřijatelný a v rozporu s jejich hodnotami. Na popud hlavní frakce v Evropském parlamentu se k celé věci vyjádřil za české předsednictví také ministr Mikuláš Bek (STAN). „Orbánův projev bude mít politické důsledky. Ještě víc to vyhrotí kritické postoje členských států vůči Maďarsku,“ uvedl Bekpro Hospodářské noviny a Aktuálně.cz.

„Nejsem si jistý, zda to bylo cílené vyjádření, nebo zda to byla chyba komunikace. Mám tendenci předpokládat, že to bylo spíše pochybení komunikace,“ myslí si přesto maďarský politolog. „Orbán se ohradil proti reakcím tím, že jeho prohlášení bylo pochopeno v kulturním kontextu a ne v biologickém. Ať tak či onak, já v tom tedy nevidím rozdíl. Byl to očividný rasismus,“ zmiňuje však pro iROZHLAS.cz.

Evropskou unií v současnosti také prostupuje čilá debata ohledně omezení víz pro Rusy. Stejně jako s plynovou solidaritou, ani toho se Maďaři nehodlají účastnit. Nelíbí se jim ani nový sankční balíček představený Estonskem, který se má dotýkat energií. Vyplývá to z vyjádření tamního šéfa diplomacie.

Kontroverze vzbuzuje maďarské politické vedení necelý půlrok po parlamentních volbách, ve kterých jasně zvítězila strana Fidesz a Viktor Orbán se počtvrté v řadě stal premiérem. V analýzách, které reflektovaly výsledky, odborníci pro server iROZHLAS.cz uvedli, že od staronového kabinetu lze předpokládat kontinuitu. Jak se ukazuje, predikce byly správné. A to jak na domácí scéně, tak směrem k Evropské unii i Rusku.

„Orbánova politika se – na rozdíl od jiných politických lídrů – neotřásla v ruské orientaci. Zůstal kremelským advokátem a držitelem status quo, které více či méně může napomoci Rusku. Rozhodně dělá všechno pro to, aby z jeho přístupu benefitovalo Maďarsko,“ komentuje politolog.

Jak se maďarské politické špičky vzdalují od představitelů unie, Rusko je zaneprázdněno válkou na Ukrajině, vzniká prostor pro dalšího mezinárodního aktéra, pro Čínu.

Konec levného ,maďarského‘ benzinu? Riskantní krok, Orbán k tomu nepřistoupí, míní odborníci

Číst článek

Před dvěma týdny byl oznámen velký investiční projekt. Společnost Contemporary Amperex Technology Co., Limited (CATL) totiž oznámila svůj plán investovat 7,34 miliardy eur do výstavby závodu na výrobu baterií v Debrecínu. Jako „největší investici v historii“ tento krok vstřícně uvítal maďarský ministr zahraničí.

Peking může působením na střední Evropu balancovat své – nyní mírně utišené – aktivity v Asii, poznamenává pro iROZHLAS.cz expert Hegedüs. Maďarsku se tím Čína odvděčuje jeho zapojením do jednání 14 + 1 nebo 17 + 1, při kterých se schází Čína se zástupci střední a východní Evropy. „Slyšel jsem dokonce informaci, že by se nadcházející summit mohl konat v Maďarsku,“ doplnil.

Řešení ekonomických potíží?

Dalším bodem, který výrazně rozděluje maďarskou společnost, je postoj k ekonomické situaci, která v zemi není ideální. Opatření, jež se snažila vláda zavést, nefungují. Například o problémech spojených se zastropováním cen benzínu jsme informovali dříve zde.

Příznivci premiéra Orbána tvrdí, že za krizi může Západ a v přední linii Brusel. Voliči opozice z toho zase viní vládní kabinet.

Jenže právě Evropská unie by mohla nabídnout aspoň náplast na současné problémy v podobě financí z fondu obnovy, který je určený na pomoc ekonomikám v boji s následky pandemie koronaviru. K tomu se ale Maďarsko nyní nedostane, dokud si nevyřeší problémy, za které ho komise kárá.

V pondělí Maďarsku vypršel termín, který dostalo na to, aby reagovalo na výtky ohledně nerespektování pravidel právního státu předtím, než Evropská komise navrhne členským státům, aby rozhodly o omezení peněz určených z unijních fondů pro Budapešť.

„Je zřejmé, že pokud bychom měli maďarský parlament z něčeho vinit, je to fakt, že autokratizace je jeho nejvyšší prioritou,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz Hegedüs.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme