Běluha jménem Hvaldimir. Vrátil se ke skandinávským břehům ‚ruský špion‘?

Matěj Skalický mluví s Jakubem Luckým, reportérem zahraniční redakce ČRo

Přehrát

00:00 / 00:00

PŘEPIS ROZHOVORU

5. 6. 2023 | Praha

Ruské námořnictvo ji mělo vycvičit pro špionážní účely. A ona teď brázdí vody kolem Skandinávie. Teď naposledy se objevila u norských a švédských břehů. Běluha, bílý kytovec. Když ji spatřili poprvé, měla postroj a držák na GoPro kameru. Mají Rusové snad vojenský výcvikový program pro mořské živočichy? A nezní to moc… šíleně? Zajímalo to Jakuba Luckého ze zahraniční redakce ČRo, specialistu na Skandinávii.
 
Editace: Kristýna Vašíčková
Sound design: Damiana Smetanová
Rešerše: Zuzana Kubišová
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla, Damiana Smetanová
 

Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.

Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.

BBC, je to pár dnů zpátky, psalo o velrybě, která se objevila u švédských břehů. To by mě samotného v tu chvíli nepřekvapilo, ale ono to překvapivé samo o sobě docela je, protože BBC psalo, že by ta velryba měla být ruským špionem.
To je Hvaldimir. Hvaldimir je velryba, nebo přesněji běluha, což je taky kytovec, ale o něco menší. Možná když to přiblížím – je to blízko k delfínovi, ale větší než delfín a má takovou tu typickou kouli na hlavě, nebo půlkouli, což je jedna z těch typických věcí na běluze. A Hvaldimir je už čtyři roky známá běluha, která se dostala ke švédským břehům, teď tedy k norskému pobřeží.

Hvaldimir, ona má jméno?
Ano, má jméno. Před čtyřmi lety ji objevili jako možného ruského špiona ve Finnmarku, což je úplně ta nejsevernější část Norska. Nějaký rybář zahlédl běluhu – říkal si, že je nejspíš zamotaná do jeho sítí, protože měla na sobě nějaké popruhy. Pak se ukázalo, že ty popruhy nejsou sítě, ale že je to skutečně takový postroj, jako třeba na nějakého menšího psa, a na něm bylo napsáno „Equipment St. Petersburg“, tedy vybavení z Petrohradu, což naznačovalo, že je vycvičená. To naznačuje potom i další věci – třeba že vyhledává lidskou společnost, snaží se komunikovat a nějakým způsobem interagovat s lidmi, což divoké běluhy zas tak samy od sebe nedělají.

A hlavně se kolonie běluh asi v těchto oblastech ani nevyskytují, ne? Měl jsem za to, že jsou spíš na otevřenějším moři, více západněji.
Spíš ještě severněji. Norské břehy už vlastně nejsou tak typické. Právě okolí Arktidy je to, kde běluhy žijí. Ostatně proto jsou taky bílé, protože se snaží splynout s ledem.

Valdimir, nebo Hvaldimir, jak přesně to jméno zní – neasociuje to nějakým způsobem jméno Vladimir?
Asociuje schválně. To jméno se mimochodem vybíralo v internetové anketě. Variant bylo víc, třeba agent James Běluha byla jedna z nich. Ale nakonec se vybralo Hvaldimir, protože Val i s tím H na začátku je norsky velryba. Zároveň je to spojení se slovem Vladimir, tedy se jménem ruského prezidenta, hezky se to tak spojilo dohromady a vzniklo jméno Hvaldimir, které od té doby běluha má. Stala se zejména v Norsku takovou, skoro by se dalo říct celebritou. Třeba norská veřejnoprávní televize NRK dost aktivně sleduje, kam se posouvá, co dělá. Řešily se i nějaké otázky kde má a nemá být. Od té doby, co mu sundali postroj už nešpehuje a už si jen tak žije někde podél norských břehů, kde běluhy běžně nebývají.

 

Zvířecí špioni

Já to shrnu – před pár dny opět objevili u švédských břehů běluhu, kterou poprvé viděli někdy v roce 2019 u skandinávských břehů. Našli na ní ten postroj s držákem na kameru, kde je napsáno majetek Petrohradu. Tím pádem začaly spekulace o tom, zda ta běluha nebyla třeba vycvičená proto, aby špehovala v Pobaltí, nebo v Severním ledovém oceánu atd. Jsou to všechno jenom domněnky, nebo na to máme nějaký důkaz?
Přímý důkaz nemáme. Máme několik informací, které do toho částečně zapadají. To, že ta běluha byla nějakým způsobem vycvičena, naznačuje velmi dobře její chování. Opravdu se drží okolo lidí. Dlouhou dobu strávila v okolí lososích farem podél norských břehů, kde je jednak spousta jídla, ale taky velmi aktivně vyhledávala kontakt s pracovníky farem, nějakým způsobem se s nimi snažila interagovat. A i potápěči, kteří s ní plavali, mají dojem, že se snaží interagovat. Nebo on, tedy Hvaldimir. A pak také víme, že Rusko nějaké podobné programy má, jako třeba výcvik delfínů. 

Proč cvičí delfíny?
Jako ochranné se ve směs předpokládá. Informace jsou samozřejmě kusé, ale zrovna tenhle program patřil nějakou dobu Ukrajině. Původně byl sovětský, delfíni se cvičili v Sevastopolu.

Aha, na Krymu.
Přesně tak. V roce 2014, po anexi Krymu, zase připadl zpátky Ruské federaci, která ho zabrala. A co víme, tak ho nejspíš rozvíjela dál. Máme i nějaké zprávy od bývalých ruských vojáků, že takovýto program existuje. 

V Černém moři tedy Rusko v tuto chvíli cvičí delfíny jako ochranné – aby chránili ten přístav?
Co víme ze satelitních snímků, tak tam mají dva takové, nevím, kotce možná. Nevím, jak se jmenuje příbytek delfínů, ale asi kotec by mohlo být něco takového. 

Nádrž možná?
Je to věc v moři, kam se mohou schovat. A ten důvod, proč je nejspíš používají, je ochrana. Zaprvé proti minám a za druhé proti potápěčům, aby se nemohli nenápadně dostat do přístavu. Delfíni jsou poměrně vycvičitelní, jsou to velmi inteligentní zvířata. A proti minám je to velmi praktické. Delfíni nebo i běluhy se velmi dobře vyznají pod vodou – ta půlkoule běluhy je sonar, kterým se zvládá orientovat i ve vodě, skrz kterou není moc vidět. Navíc nespustí podmořské miny, ale jsou schopni na ně upozornit. Dalším cvičením může být odhalování ponorek, vyndávání věcí z podmořského dna, kam se potápěčům těžko dostává. Delfín totiž může tam a zpátky a netrpí nějakým rizikem dekompresní nemoci. To všechno jsou jejich výhody.

Hypotéza by tedy byla, že kromě delfínů v Černém moři má Rusko někde výcvikový program pro běluhy.
Je to jedna z variant.

„S pomocí svého sonaru umí skvěle hledat věci. V akváriích navazují vztahy s těmi, co je cvičí. A skrze tyhle vztahy pak po nich můžete chtít různé věci. Myslím, že s rozvíjejícími se technologiemi budeme techniku používat více, třeba umělou inteligenci a podobně. Momentálně jsou ale podle mě třeba v hledání věcí zvířata lepší. “

Andreas Fahlman, vedoucí výzkumu v zoologické zahradě Kolmården (SVT, 1.6.2023)

Další varianta je, že se ta běluha používala jako terapeutické zvíře s civilisty. Definitivní rozhodnutí není. Vím, že se tím zabývala norská policejní bezpečnostní služba, což je něco jako česká BIS, a ta si nemyslí, že by to byla vojenská špionáž. Zároveň to ale může být špionáž civilních objektů. Variantu špionáže tedy úplně nevyloučila.

A je to něco úplně nového? Zakládají se i ty spekulace na nějakém reálném, třeba i z minulosti známém případu, že nějaká mocnost využívala zvířata ke špionážním účelům?
Ke špionážním účelům jsou případy úplně historické, nebo třeba z období studené války. Úplně historicky se používali holubi k focení, tedy že se na ně přidělal takový malinkatý fotoaparát a zkoušelo se fotit. To je období první světové války, ještě před obdobím letadel.

To ten fotoaparát musel být stejně velký jak ten holub?
Na fotkách to tak vypadá. Nevím, jak namakaný ten holub byl. Když jsem viděl ty fotky, tak je to docela kus, přeci jenom z té doby. Spojené státy testovali program – myslím, že se jmenoval Audio Kitten – kdy zkoušeli implantovat do kočky odposlechové zařízení, aby byla schopná odposlouchávat třeba lidi v parku. Investovali do toho docela dost peněz. První kočku tedy vycvičili, nějakým způsobem to do ní vpravili, a první, co se stalo, tak ji přejelo auto před ruskou ambasádou, tedy tehdy ještě sovětskou ambasádou. 

Měli podezření asi.
Možná měli podezření, možná to byla náhoda. Každopádně ten projekt pak krátce na to skončil. To jsou tedy takové typické případy. 

Ale u ptáků to dává docela smysl. Kdybys v dnešní době většímu zvířeti, třeba orlovi nebo čápovi přidělal na nohu GPS zařízení nebo malou kameru, tak může skutečně být využit jako nějaké průzkumné letadlo.
Nevím, jestli dnes nemají satelitní snímky větší smysl. Ale takové teorie se objevují. Myslím, že to byl Egypt, který před pár lety zatkl čápa, o kterém se domníval, že je špionážní. Pak se ukázalo, že má jenom sledovací GPS vysílačku, kterou vědci sledují, jak čápy migrují. Z těch bizarnějších věcí ještě můžu zmínit třeba Írán. Ten zadržel tuším dvanáct veverek, které se pohybovaly okolo nějakých míst jaderného programu a podezíraly je ze špionáže. Kdysi dávno, ještě za napoleonských válek, Britové oběsili opici, o které se domnívali, že je francouzský špion. Takže když půjdeme hodně do historie, tak tam jsou takové bizarní věci. Ale základ opravdu dává smysl. Víme, že i Spojené státy mají svůj výcvik. Ty používají spíš lachtany a delfíny, také k odhalování třeba ponorek. Lachtani se ale pak prý začnou moc nudit. 

Čili Spojené státy skutečně mají výcvikový program na lachtany. Jako vojenský výcvikový program.
Je to armádní projekt zaměřený na odhalování ponorek a předpokládám, že také na nějaký výlov věcí z moře. Myslím, že ty státy jsou čtyři – je mezi nimi tuším Izrael, Švédsko to testovalo někdy už velmi dávno, asi ve 40. letech. Pak to zase opustilo s tím, že to není tak výnosné.

 

Ruská technika

Proč by pro Rusko bylo výhodné využít běluhu, a ne třeba nějakou průzkumnou ponorku? V Baltském moři?
V Pobaltí myslím, že budou zajímavější delfíni nebo lachtani, protože tam se běluha tolik nedostane. 

Dobře, promiň, tak v Severním ledovém oceánu.
Určitě je méně nápadná. Přece jen když uvidí ponorka na radaru běluhu, tak ji to nezajímá, kdežto u ponorek se to už samozřejmě zjišťuje. Začne lov a může to být průšvih, kdežto ta náhoda odhalit běluhu, to musí být opravdu být taková náhoda, tak jako se stala teď, že ta běluha dobrovolně za někým připlave a v podstatě si to nechá sama sundat. Je otázka, jestli je špatně vycvičená, nebo jestli utekla. 

Ta ruská vojenská technika je tedy v Severním ledovém oceánu přítomná? Snažím se složit ten příběh, proč by dávalo smysl, že je běluha špion. Skutečně Rusko podniká i takové kroky, aby špehovalo Norsko, Švédsko, Finsko ze severu?
Určitě, těch případů je spousta. I proto tam teď před pár dny v rámci společného cvičení s Norskem zamířila americká USS Gerald Ford, což je největší a nejmodernější americká letadlová loď. A proč je to zajímavé? Je tam spousta těžebních stanic na ropu, na plyn, vedou tam podmořské kabely … všechny tyhle věci jsou mimořádně zajímavé pro nějakou potenciální sabotáž. A Norsko má spoustu zkušeností jak s leteckým, tak i s podvodním průzkumem v těchto oblastech.

O to víc to teď bude nabývat na významu – jak se v létě bude rozpouštět led v Arktidě, tak se budou otevírat nové námořní trasy právě přes sever, a to bude zajímat nejen Rusko, ale i všechny mocnosti kolem.
Přesně tak. Vlastně i proto existují organizace, které se tohle snaží nějakým způsobem řídit. Arctic Council je jednou z nich, kam tedy spadá i Rusko, i když nevím, jak moc jsou teď ochotní jednat. Ale právě přes Arktidu se nepochybně budou tahat další podmořské kabely, třeba internetové, jejichž odstřižení by asi nezpůsobilo pád civilizace, ale nepochybně by způsobilo komplikace třeba při obchodování na trzích. 

A objevili tedy v poslední době, ať už Američané nebo některá ze skandinávských zemí, nějakou ruskou špionážní techniku v této oblasti? Je důvod, aby ta americká letadlová loď připlula a chránila spolu s Nory ten prostor?
Dává to smysl, protože se na to zaměřila veřejnoprávní média ze všech čtyř severských zemí, to znamená Norsko, Dánsko, Švédsko, Finsko. Hned po začátku války začali zkoumat, co se děje v Baltu i okolo Norska, jaké lodě tam plují, zejména ty ruské, a udělali z toho třídílný seriál, který se jmenuje Skuggkriget, tedy stínová válka. Zkoumali lodě, které by mohly dělat špionáž a objevili jich asi padesátku. Nutno říct, to jsou civilní lodě – třeba vědecká loď, která se plaví z Petrohradu někam pryč, ale zároveň vypíná transpondér, což je zařízení, které říká, kde loď zrovna je. Je to vlastně GPS, která posílá centrálnímu řízení informaci, ta loď je právě tady, aby se s ní nikdo nesrazil.

Pomocí nějakých radiových vln?
Pomocí nějakých radiových vln. Loď ho může cíleně vypnout. Pak se někde pohybuje a nikdo neví kde. Zkoumali odposlechy z těch lodí, některé pak dokonce norská armáda nechala prohledat. Našla tam vysílačky, které úplně neodpovídají třeba rybářským lodím, s extrémním dosahem, i s možností odposlechu. Některé lodě jsou třeba pro civilní podmořský průzkum, ale mají nějakou malou ponorku, která může něco podnikat, nebo jenom zkoumat. Zrovna tyhle lodě se pohybovaly okolo plynovodu Nord Stream, který loni na podzim někdo odpálil. Tam není žádná definitivní informace, kdo to byl, ale Rusko je jedním z těch logických možných pachatelů. Takže té techniky, která se tam pohybuje je spousta a je hlavně spousta důvodů, proč by se tam mohla pohybovat z pohledu Evropy. Jsou tam velké kabely, které vedou elektřinu. Norsko je velký vývozce elektřiny, všechny ty severské země mají spoustu větrných elektráren, kde to najednou, když budou odstřihnuté od zbytku Evropy, kam se vyváží, může v těch elektrických sítích udělat docela neplechu. Vedou tam plynovody, vedou tam internetové kabely. To všechno se dá poměrně snadno poškodit, a zároveň to může způsobit docela velkou nepříjemnost. Asi nic z toho není válečný konflikt, ale všechny ty věci dost komplikují život těm státům, kterým se to stane. 

To se ale nebavíme jenom o Baltském moři, on je ten region propojený. Je to tedy Baltské moře, Norské, Barentsovo … okolí Skandinávie.
Přesně tak, vlastně celý ten severský region. I severní moře s Velkou Británií dohromady. Ve všech těch mořích je spoustu věcí a týká se to vlastně všech. Samozřejmě čím víc jdeme na jih, tím je to zajímavější, protože tím víc je tam kabelů, Baltské moře, spousta států, Petrohrad, ruská exkláva Kaliningrad, všechny tyhle věci jsou pro Rusko ještě zajímavější. Ale třeba ta USS Gerald Ford pluje podél norského pobřeží směrem nahoru, kde je právě taky spousta těžebních stanic, je tam spousta větrných elektráren, které jsou zajímavé I tam se tedy všechno sleduje a má smysl se té špionáži bránit, chránit celé to norské pobřeží.

 

Co dál s Hvaldimirem

Co bude s Hvaldimirem?
Toť otázka. 

Teď je ve volném moři, může si plavat kam chce a tu a tam připluje k nějakému pobřeží.
On trochu překvapivě míří ze severu na jih, tedy směrem do Petrohradu by se dalo říct, ale nevím, jestli je to záměr nebo náhoda. Nikdo úplně neví, proč se Hvaldimir rozhodl táhnout na jih nejdřív podél norských břehů, teď už je někde u švédských břehů a míří někam směrem do Baltu. Ale logicky, kdyby mířil na sever za svými příbuznými, nebo za svým druhem, tak by mířil na druhou stranu. Těch teorií je víc. Zaprvé možná hledá nějaké partnery. Hvaldimirovi je odhadem 13-14 let, což je takový konec puberty a hormony s běluhami v tomhle věku prý cvičí. Možná tedy hledá partnery, jen se vydal na špatnou stranu. Další varianta je, že se na někoho navázal a chce se někde kamarádit. Běluhy hodně cestují, takže to není zase takové překvapení, ale míří směrem, kde je hodně lodí a míň otevřeného prostoru. 

Jsou nějaké obavy o jeho zdraví?
I obavy z nějakých rizik. Jednak že mu ublíží nějaká loď lodním šroubem, ale taky že se bude cíleně cpát někam, kam nemá. Už u těch lososích farem dost komplikoval provoz. Jedna z variant byla ho dokonce utratit, z toho snad nějak sešlo. Existuje však nezisková organizace Whale One, která by si představovala, že se pokusí Hvaldimira odnaučit kontaktu s lidmi. Ta představa je, že uzavřou jeden z norských fjordů, tam dají Hvaldimira, ale i třeba nějaká další zvířata z akvárií, aby si tam mohla zvyknout na volné moře a pak je vypustí do volné přírody. Třeba taková běluha, pokud jí nesežere lední medvěd nebo kosatka, se dožívá až 60 let, takže jestli je Hvaldimirovi dejme tomu 15, tak má ještě docela dlouhý život před sebou. 

Zvlášť jestli už je ve špionském důchodu.
To se asi budeme muset ptát Rusů, co o tom vědí. 

Kteří to pochopitelně asi popírají…
Já myslím, že se k tomu zbytečně nevyjadřovali. Možná nechtějí ani naznačovat, že ten program existuje. Ale co je možná zajímavé – právě protože že to je běluha, je nejspíš tenhle program opravdu arktický. V Baltu je běluha nezvyklá.

 

V podcastu byly využity zvuky z Norsk rikskringkasting AS, Sveriges Television AB a z youtubových kanálů OneWhale, Radio Canada International, Guardian News, Caters Clips a Orca channel.

Matěj Skalický

Související témata: Vinohradská 12, špionáž, Běluha, Hvaldimir, Skandinávie, moře