Premiéři zemí V4 v Polsku oslavili výročí vstupu do NATO. Babiš si nepřeje vznik evropské armády
Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4) si v neděli připomněli výročí vstupu do NATO. Česko, Polsko a Maďarsko jsou v alianci 20 let, Slovensko 15. Politici nedaleko Varšavy vyzdvihli dosavadní spolupráci a NATO označili za důležité i do budoucna. Premiéři Viktor Orbán, Peter Pellegrini i Andrej Babiš (ANO) se shodli na tom, že jejich země vstupem do NATO potvrdily směřování na Západ.
Všichni předsedové vlád V4 se shodli na tom, že význam NATO ani po 20 letech neklesá. Hostitel a předseda polské vlády Mateusz Morawiecki řekl, že Severoatlantická aliance má ve střední Evropu důležitou roli. „Čas poklidu se může kdykoliv proměnit na nebezpečnou dobu. Geopolitickou křehkost našeho regionu po pádu železné opony ztužilo právě členství v NATO.“
Putin, Čína, hybridní útoky. Velvyslanec USA v Česku vyjmenoval hlavní hrozby pro NATO
Číst článek
Aliance podle Morawieckého hájí demokratické hodnoty a suverenitu členských zemí. To, že je důležitost svazku aktuální, prý dokládá řada problémů. Polský premiér mezi hrozbami zmínil konflikt na východě Ukrajiny, chování Ruska anebo mezinárodní terorismus.
Podle Babiše by aliance měla být schopna čelit novým výzvám jako je kybernetická bezpečnost či dezinformační kampaně. „Existují představy, že mají vznikat nějaké nové agentury Evropské unie pro boj s těmito hrozbami. Já si naopak myslím, že tyto věci má také řešit NATO,“ uvedl Babiš.
V této souvislosti také odmítl možnost vytvoření armády EU, jejíž roli podle něho plně zastanou alianční síly. Unijní země by podle něho mohly mimo NATO více spolupracovat nanejvýš při plánování modernizace svých armád.
‚Snadná kořist‘
Podle předsedy slovenské vlády Petera Pellegriniho neměl a nemá vstup do NATO ani EU pro visegrádské země rozumnou alternativu. „Kdybychom vystoupili, nestaneme se mostem (mezi západem a východem), ale snadnou kořistí,“ varoval Pellegrini s odkazem na státy, v jejichž zájmu je podle něj „udržovat nestabilitu“.
Babiš hovořil i o budoucnosti českého zapojení v Afghánistánu. Nasazení českých vojáků má podle něj i symbolický důvod. „V Afghánistánu nejsme jen proto, že byl a stále je semeništěm islamistického terorismu, ale také proto, že zde pomáháme našemu nejsilnějšímu spojenci v NATO, a to Spojeným státům americkým. Pokud se Spojené státy americké z Afghánistánu stáhnou, stáhneme se pochopitelně i my,“ řekl Babiš.
Americký prezident Donald Trump razí myšlenku úplného odchodu amerických vojsk z Afghánistánu, podmiňuje ji však dohodou s radikálním hnutím Tálibán.
Premiéři v doprovodu ministrů obrany zhlédli v chladném a větrném počasí na varšavském cvičišti bojovou ukázku společné akce tanků, obrněných vozidel a vrtulníků. Setkali se rovněž s vojáky první varšavské tankové brigády. Na krátkém společném jednání poté podle Babiše hovořili o zbrojních nákupech v rámci NATO.
12. březen 1999
Česká republika se stala členem NATO 12. března 1999 společně s Maďarskem a Polskem. Do Severoatlantické aliance vstoupily jako první země z bývalého takzvaného východního bloku. Pozvánku ke vstupu dostaly na aliančním summitu v Madridu v roce 1997. Slovensko se stalo členem až v roce 2004.
Česko si připomene výročí členství v alianci slavností na Pražském hradě v úterý 12. března. Při té příležitosti se potkají prezidenti všech zemí V4.
