Visegrádská skupina odmítá uprchlické kvóty navržené Evropskou komisí
Česko, Slovensko, Polsko i Maďarsko nesouhlasí s návrhem Evropské komise na zavedení stálých kvót na rozdělování uprchlíků. Ministři zahraničních věcí zemí V4 to řekli po setkání se svými protějšky ze států Východního partnerství a zástupci některých dalších unijních zemí.
„Duch posledního jednání ministrů vnitra byl takový, že musíme skutečně vyjít z toho, co jsme spolu pozitivně schopni udělat. Je toho poměrně hodně a řeklo se, že s tím by bylo dobré začít. Proto jsem trochu nemile překvapen, že Komise vrací do hry návrh, na kterém takováto shoda není,“ uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD.
„Neměla by předkládat něco, co nás naopak rozděluje. To nepomůže ničemu – nepomůže to ani veřejné debatě, ani atmosféře v Evropské unii. Potřebujeme podporu. Potřebujeme také podporu veřejnosti a potřebujeme ukázat, že jsme schopni postupovat společně. Nevím, proč se máme vracet ke starému sporu. Připadá mi to nešťastné,“ dodal.
Visegrádská skupina nesouhlasí s návrhem Evropské komise na zavedení stálých kvót na rozdělování uprchlíků
Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák s českým postojem souhlasí. Přijímání uprchlíků v evropských zemích by podle něj mělo fungovat na dobrovolné bázi.
Polský ministr zahraničí Witold Vaščikovski se vyjádřil velmi stručně – není si prý jistý, zda to Evropská komise s návrhem na kvóty pro rozdělení běženců myslí vážně.
Podobného názoru je i maďarský ministr zahraničí Peter Sijartó. Jde prý o vydírání a nepřípustný druh návrhu, který porušuje zdravý rozum i mezinárodní právo.
Ohledně navrženého uvolnění vízové povinnosti pro Turecko je visegrádská skupina zajedno v tom, že pokud Ankara dokáže splnit všechny požadavky, není důvod, proč k tomuto kroku nepřistoupit.
EK navrhla zavedení dalších kvót na přijímání uprchlíků i zrušení víz pro Turky
Číst článek
Ministři zahraničí ovšem zároveň upozornili na to, jak ve stejné záležitosti postupuje Ukrajina a Gruzie. Podle maďarské strany by bylo dokonce nepřípustné, aby Turci mohli do Evropy cestovat bez víz dřív, než tyto dvě země Východního partnerství, které na celé věci pracují dlouhodobě.
Dnešních schůzek se účastnil také eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn, podle něhož jsou kvóty na přijímání uprchlíků určitým kompromisem. Zdůraznil, že postoje ministrů zahraniční V4 jsou jen jedním z názorů, které k tomuto návrhu zaznívají.
Připustil, že z kvót není nikdo nadšen. V tuto chvíli se prý ale jeví jako nezbytné pro to, aby se břemeno uprchlické krize dalo v případě nečekaně velkého přílivu migrantů spravedlivěji rozložit na všechny unijní země.
Pokud jde o liberalizaci vízového režimu s Tureckem, Hahn souhlasí s tím, že Ankara musí splnit všechny související podmínky. Aktuálně jí chybí ještě pět bodů.
Zaorálek: Individuálnější přístup se vyplácí
Visegrádská čtyřka i země Východního partnerství ocenily nejen dnešní jednání, ale i dlouhodobou spolupráci obou skupin. Novinkou je, že se V4 dohodla na ještě intenzivnější spolupráci s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou, tedy zeměmi, kterým se daří nejlépe posouvat kupředu.
Ministr Zaorálek vyzdvihnul, že zatímco zpočátku byl přístup ke státům Východního partnerství „mechaničtější“, v poslední době se daří orientovat se na jednotlivé země. Individuálnější přístup se podle šéfa české diplomacie vyplácí a lépe naplňuje cíle spolupráce, mezi něž patří ekonomický růst a demokratizace společnosti.
Řeč byla ale i o konfliktech a bezpečnostní situaci v zemích Východního partnerství, což není snadná kapitola. V4 stejně jako Evropská unie trvá na tom, že se všechny spory musí vyřešit diplomatickou cestou.
