Vítěz irských voleb chce začít vyjednávat o vládě
Irové se rozhodli pro radikální změnu. Vítězem předčasných voleb se s převahou stala středopravicová strana Fine Gael a druzí jsou Labouristé. Drtivou porážku utrpěla dosavadní vládní strana Fianna Fáil, která doplatila na finanční krizi a přísné splátkové požadavky evropských zemí a mezinárodního měnového fondu. Podle zpráv z Dublinu chce už dnes vítěz voleb začít vyjednávat o nové vládě.
Novým premiérem by se měl stát šéf Fine Gael Enda Kenny. Předpokládá se, že jeho přirozeným partnerem se stane druhá nejsilnější Labour Party, i když mezi oběma stranami existují v některých oblastech hluboké rozpory. Například v rychlosti ekonomických reforem a propouštění zaměstnanců veřejné správy. Variantou by byla také menšinová vláda Fine Gael, které by k parlamentní většině chybělo přibližně deset křesel. Irsko ale nemá tradici menšinových vláda a koalice je podle londýnského zpravodaje Čro Ivana Kytky pravděpodobnější.
Jednoznačným vítězem voleb se stala opoziční strana Fine Gael, stojící mírně napravo od politického středu, která by měla získat 77 nebo 78 křesel. Volební výsledky ve třech okrscích se ještě stále přepočítávají. Na druhém místě skončí irská Labouristická strana, zastupující naopak irskou levici. Výrazně si polepšila také nacionalistická Sinn Fein, z pěti mandátů se jejich počet rozšířil na patnáct.
Zdrcující porážka naopak potkala stranu Fianna Fail, která ztratila téměř tři čtvrtiny svých dosavadních mandátů, z téměř osmdesáti křesel v minulém parlamentu jim jich zůstane zhruba dvacet. To podle Kytky vypovídá o tom, že tyto volby byly výlučně protestní:
“Řekl bych, že šlo téměř výlučně o hlas protestní a že šlo o volby, při kterých chtěli Irové potrestat Fianna Fail za astronomický deficit veřejných financí a za obrovské ztráty dvou hlavních irských bank. V dějinách svobodného Irska jde o výsledek bezprecedentní, protože strana Fianna Fail byla před téměř sto lety zakládajícím politickým hnutím, jakýmsi Občanský fórem nezávislé Irské republiky a voličská loajalita s ní byla po desetiletí spojována s loajalitou k samotným základům irského státu.”