Vítěz španělských voleb chce stáhnout vojáky z Iráku
Ve Španělsku se aktivity ujali socialisté, kteří se stali nečekanými vítězi všeobecných voleb a ukončili osmiletou vládu lidovců. Příští premiér, šéf socialistů José Luis Zapatero, už oznámil, že má v úmyslu stáhnout španělské vojáky z Iráku. Potvrdil tak předvolební sliby i politiku své strany, která byla ostře proti vyslání ozbrojených sil království do Iráku.
Zapatero v prvním povolebním rozhovoru pro španělský veřejnoprávní rozhlas potvrdil, že chce vojáky stáhnout z Iráku ke 30. červnu letošního roku, pokud v této blízkovýchodní zemi nějak výrazně nezhorší situace. Ke stejnému datu mají koaliční jednotky předat moc do rukou iráckého kabinetu.
Budoucí předseda vlády doslova prohlásil, že konflikt v Iráku byla katastrofa, stejně jako okupace země. Zapatero si ovšem ponechal pootevřená zadní vrátka když řekl, že před přijetím případného rozhodnutí chce na tuto otázku znát názor veřejnosti i všech politických sil.
Proti vyslání vojáků do Iráku, o němž rozhodla Aznarova vláda a nehlasoval parlament, bylo svého času až 90 procent Španělů. Madrid má v současné době v Iráku přes 1300 mužů, kteří působí v polském sektoru ve středním Iráku.
Česká vláda neuvažuje o stažení vojáků z Iráku, jak to zřejmě udělá Španělsko. Prohlásili to premiér Vladimír Špidla, který je na návštěvě Rumunska, i ministr zahraničí Cyril Svoboda. S tímto postojem souhlasí i stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas.
Aznarova vláda doplatila na manipulace s informacemi o pachatelích
Španělé si v parlamentních volbách vybrali změnu. Lidovcům, které do voleb vedl místo odcházejícího premiéra Aznara Mariano Rajoy, nebyla nic platná skutečnost, že Španělsko má nejrychleji rostoucí ekonomiku EU. Vládě nejspíš zlomil vaz její postup po čtvrtečních atentátech.
Právě socialisté kritizovali malou transparentnost Aznarova týmu při vyšetřování teroristických útoků, který za nejpravděpodobnějšího pachatele označoval baskickou teroristickou organizaci ETA, ačkoli se k akci přihlásila Al-Káidá. Vláda také zaplatila za svou angažovanost ve válce v Iráku a za nadstandardní vztahy premiéra Aznara k americkému Bushovi a předsedovi britského kabinetu Blairovi.
Volební zisk lidovců by se dal nazvat katastrofou. Oficiální výsledky byly oznámeny po sečtení 99,98 procent odevzdaných hlasů - Lidová strana dostala 37,64 procenta hlasů, zatímco socialisté získali 42,64 procenta. Hlas odevzdalo 25.583.331 lidí - tedy 77,21 procent, což oproti minulým volbám znamená nárůst o více než 8,5 procenta.
Více o výsledcích španělských voleb čtěte zde.
Pravděpodobný nový premiér José Luis Rodriguez Zapatero se také ihned nechal slyšet, že prvním úkolem nového kabinetu bude boj se všemi formami terorismu. "Mým prvním úkolem bude hned v pondělí ráno začít hledat politickou jednotu, abychom mohli soustředit všechny síly na boj s terorem," řekl Zapatero.
Policie odhalila souvislost s útoky v Maroku
Čtvrteční pumové atentáty, jejichž pachatele stále zůstávají neznámí, si vyžádaly 200 lidských životů a takřka 1500 zraněných. Španělský ministr vnitra v neděli oznámil, že se dosud nepodařilo určit totožnost 31 obětí. V nemocničním ošetřování také nadále zůstává na 252 z takřka 1500 zraněných.
Vyšetřování tragédie mezi tím přineslo nové stopy. Podle bezpečnostních sil mají tři Maročané a dva Indové, zatčení v sobotu, patřit ke stejné radikální islámské organizaci, která spáchala vloni v květnu útok v marocké Casablance. Kromě sebevražedných útočníků při něm zahynulo 43 lidí.
Španělská policie navíc tvrdí, že jeden ze zadržených jménem Džamál Zugamse přímo podílel na madridských atentátech minulý čtvrtek. Podle španělské policie to měl být právě třicetiletý Maročan, kdo vložil aktivační mobilní telefon do jednoho ze tří batohů smrti, které nakonec v příměstských vlacích neexplodovaly.
Se Zugamem, veteránem bojů v Afghánistánu, už jak španělské, tak francouzské úřady měly co do činění. Podle ministra vnitra Acebese by měl být vytvořen speciální španělsko-marocký tým, který bude úzce spolupracovat při dalším vyšetřování.
