Vítězové a poražení německých voleb: historický průšvih CDU/CSU, Scholzův triumf i oslabení extrémů

Na jedné straně úsměvy ještě nedávno zatracovaných sociálních demokratů v čele s Olafem Scholzem, na druhé straně historický neúspěch konzervativní unie CDU/CSU v čele s Arminem Laschetem. Mezi poražené nedělních německých spolkových voleb patří i krajně levicová Die Linke, která spadla pod pět procent. V přehledu vítězů a poražených se věnujeme i ambivalentnímu výsledku Zelených nebo Alternativy pro Německo.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lídr SPD Olaf Scholz (dole), předseda FDP Christian Lindner (vlevo nahoře)a šéf CDU Armin Laschet (vpravo nahoře) | Zdroj: Koláž iROZHLAS.cz / Reuters

Vítězové

Olaf Scholz a SPD

Ještě v červenci nebyly u sociálních demokratů neobvyklé preference pohybující se kolem 15procentní hranice, během léta a závěrečné horké kampaně ale klidný a věcný styl Olafa Scholze německým voličům tak zaimponoval, že z něj nakonec udělali hlavního kandidáta na příštího kancléře a z SPD opět po 16 letech nejsilnější stranu ve Spolkovém sněmu, tentokrát s výsledkem atakujícím 26 procent.

S SPD tak na jedné straně přichází změna, Německo má nakročeno k vládě bez konzervativců, paradoxně však může pokračovat politický styl Angely Merkelové. Scholz jako ministr financí v dosluhující vládě dlouholeté kancléřky znamená záruku kontinuity s prací dlouholeté kancléřky.

Sociální demokraté zabodovali hlavně u starších skupin voličů, které často přetáhli od CDU/CSU, zatímco ztratili – převážně k Zeleným – řadu příznivců a voličů v nejmladších věkových skupinách.

Germany, Infratest dimap exit poll:

Centre-left SPD (S&D) gains / losses in different age groups

AGE
18-24: -5
25-34: -2
35-44: +3
45-59: +5
60-69: +9
70 and 70+: +9

Overall: +5

Note: SPD gains overall in the election, but experiences losses in young age groups. #btw21

03:14 – 27. 09. 2021

45 234

Generální tajemník SPD Lars Klingbeil v první reakci na prognózy uvedl, že sociální demokracie by nyní měla sestavovat vládu. „Je to naprosto jasné: SPD dostala (od voličů) pověření sestavit vládu. Chceme, aby se Olaf Scholz stal kancléřem,“ řekl.

Samotný Scholz v projevu označil výsledek SPD za velký úspěch. Slíbil, že chce společnosti v čele vlády vrátit důstojnost, věnovat se modernizaci a bojovat proti klimatickým změnám přechodem na bezuhlíkové energetické zdroje.

Třešničkou na dortu pro lídra sociálních demokratů bylo suverénní vítězství v přímém souboji o poslanecký mandát v obvodě Postupim proti lídryni Zelených Annaleně Baerbockové.

More Wahl-Trivia: Olaf Scholz has won the seat in Potsdam where he and Annalena Baerbock were running against each other to be the direct candidate in the Bundestag. She’ll most likely get in anyway via the state list - but it’s more icing on the cake for him. #btw21

23:09 – 26. 09. 2021

1 10

Zelení

V dubnu a květnu se vyhřívali na čele průzkumů voličských preferencí, atakovali i hranici 30 procent, na první pohled by se proto zisk necelých 15 procent hlasů v nedělních volbách mohl zdát jako neúspěch.

Těsné volby v Německu: karty rozdané tím nejkomplikovanějším způsobem a dvě koalice ve hře

Číst článek

Opak je pravdou, ať už bude skládat vládní koalici Scholz či Laschet, Zelení v ní s největší pravděpodobností nebudou chybět. Ze všech stran navíc zaznamenali největší vzestup podpory, v roce 2017 získali necelých devět procent a byli nejmenší samostatnou stranou ve Spolkovém sněmu. Nyní jsou třetí.

FDP

Velkými vítězi nedělních voleb jsou bezpochyby také Svobodní demokraté, kteří sice zlepšili svůj volební výsledek z před čtyř let jen o necelé procento a opět skončili čtvrtí, mají ale ideální vyjednávací pozici.

Před volbami se v německých médiích spekulovalo, že klíčovou roli v sestavování budoucí vlády bude hrát krajně levicová Die Linke – ať už jako potenciální člen koalice s SPD a Zelenými, nebo ji měl Scholz použít jako strašáka k přimění FDP ke vstupu do tzv. koalice semafor (SPD, Zelení a FDP). Ve skutečnosti by měli být tímto kingmakerem právě liberálové z FDP.

Jejich šéf Christian Lindner od jara otevřeně vyhlašoval, že chce pro FDP takovou povolební pozici, kdy bez ní nebude žádná vláda možná, což se mu téměř splnilo. Po zveřejnění prvních odhadů vypukl ve štábu FDP jásot.

Kandidát liberální strany FDP Christian Lindner | Foto: Annegret Hilse | Zdroj: Reuters

FDP dosáhla jednoho z nejlepších volebních výsledků v historii, řekl Lindner a uvedl, že větší šanci na potenciálu shodu vidí spíš s CDU než s SPD. „Není to žádný koncert na přání, ale platí, že s unií a Zelenými by to bylo snadnější než s SPD a Zelenými,“ řekl pro televizi ZDF.

Před čtyřmi lety chtěla původně takovou vládu i Angela Merkelová, ale jednání tehdy zkrachovala. Lindner tentokrát už během sčítání hlasů navrhl, aby nejprve k jednacímu stolu usedli spolu se Zelenými a ujasnili si priority, než se pustí do vyjednávání s SPD a CDU/CSU.

Now Lindner suggested that FDP and Greens should speak first, and then select their third partners. That's really smart.

20:28 – 26. 09. 2021

158 1164

Tradiční strany

Zatímco krajní pravice AfD i krajní levice Die Linke o několik procentních bodů oslabily, tradičním stranám se v součtu zadařilo. Velký propad CDU/CSU vykompenzovaly vysoké zisky SPD a Zelených, plus mírné zlepšení FDP.

V součtu tak tradiční čtveřici středopravých a středolevých stran volily více než tři čtvrtiny německých voličů. „Politický střed vzešel posílen, strany na okraji politického spektra jsou oslabeny,“ řekl šéf FDP Lindner s tím, že vzkaz voličů je jasný: Občané chtějí středovou vládu, dodal.

Poražení

Armin Laschet a konzervativci

Zisk pouhých 24 procent hlasů, což dělá ztrátu téměř devíti procent proti volbám před čtyřmi lety. Pro unii CDU/CSU katastrofa a po šestnácti letech vlád Angely Merkelové i historické minimum konzervativců, kteří nikdy nezaznamenali ani výsledek pod 30 procent hlasů, natož tak hluboko.

Kandidát CDU/CSU Armin Laschet po oznámení výsledků takzvaných exit pollů | Zdroj: Reuters

Přesto nemusí být předseda CDU Armin Laschet úplným poraženým, stále existuje možná varianta konzervativců se Zelenými a FDP (koalice Jamajka), díky níž by se mohl přeci jen stát kancléřem. Ostatně to také vyhlásil hned po zveřejnění prvních odhadů: „Uděláme vše pro to, aby spolková vláda vznikla pod vedením unie,“ řekl. Podle Lascheta bude nutné sestavit koalici tří stran, což je pro ostatní politické subjekty velká výzva. Potřebujeme koalici, která bude pro budoucnost Evropy, dodal.

Podle odborníka Ústavu mezinárodních vztahů Jakuba Eberleho není Laschet mezi voliči CDU příliš oblíbený, navíc nemá příliš velkou podporu uvnitř vlastní strany. „Voliči se v průzkumech příliš nechtěli hlásit k CDU, protože Armin Laschet byl nepopulární, nakonec to ale straně stejně hodili,“ konstatoval Eberle pro iROZHLAS.cz.

Příliš se ve výsledku nedařilo ani sesterské Křesťansko-sociální unii CSU, která působí jen v Bavorsku. Na spolkové úrovni získala jen 5,2 procenta, i to je pro CSU nejhorší výsledek v historii.

Annalena Baerbocková

Zatímco její strana se dá zařadit mezi vítěze voleb, spolupředsedkyně Zelených a kandidátka na kancléřku Annalena Baerbocková patří spíše do druhého tábora. Na jaře byla horkou favoritkou na nástupkyni Angely Merkelové, nakonec se ale musí spokojit až se třetím místem a až polovičním volebním výsledkem své strany oproti těm nejoptimističtějším dubnovým a květnovým modelům.

Lídryně Zelených Annalena Baerbocková po vyhlášení prvních odhadů výsledků voleb | Foto: Christian Mang | Zdroj: Reuters

Po uzavření volebních místností se ihned přihlásila k vlastním chybám na počátku kampaně. „Chtěli jsme více,“ řekla. „Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám,“ řekla. Baerbockovou doprovázelo několik skandálů týkajících se zkrášlení životopisu či obvinění z plagiátorství při psaní knihy.

Zatímco spolupředseda Zelených Robert Habeck získal ve Flensburgu na severu Šlesvicka-Holštýnska přímý poslanecký mandát, Baerbocková prohrála v souboji s Scholzem v Postupimi. I tak se ale do Spolkového sněmu dostane, jelikož byla jedničkou na zemské kandidátce své strany.

Voliči v Německu mají dva hlasy, první dávají kandidátovi pro přímý mandát ve svém volebním obvodě, druhým volí konkrétní stranu.

Die Linke

Obrovským neúspěchem skončily spolkové volby pro krajně levicovou Die Linke. Strana, která měla být přes svůj odpor ke členství v NATO důležitou součástí debat o budoucí vládní koalici, ani nepřekročila pětiprocentní hranici. Jde o jednoznačně nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu od založení strany v její stávající podobě v roce 2007.

Německé volby vyhráli sociální demokraté vedení Olafem Scholzem, druzí skončili konzervativci

Číst článek

Zatímco v roce 2009 získala 11,9 procenta, v roce 2013 8,6 procenta a v roce 2017 9,2 procenta, letos pouhých 4,9. I přesto se však do parlamentu dostala, jelikož splnila jednu ze dvou nezbytných podmínek, kterou je vedle pěti procent i získání nejméně tří přímých mandátů. Dva získala Die Linke v Berlíně a jeden v Lipsku.

Spolupředsedkyně strany Susanne Hennigová-Wellsowová výsledek označila za „zklamání“ a těžkou ránu“. Poslanecký klub Die Linke dozná značné redukce z 69 na 39 zákonodárců.

Ani výhra, ani prohra

AfD

Zatímco na východě země ve spolkových zemích bývalé NDR sbírá Alternativa pro Německo úspěchy – v Durynsku a Sasku byla letos dokonce nejsilnější stranou se zisky kolem 24 procent a celkově se stala druhou nejsilnější východoněmeckou stranou , na západě se AfD příliš nedaří.

Jelikož ale v nových spolkových republikách žije znatelně méně lidí než na západě, přes vysoké zisky na východě země AfD celkově oslabila ze třetího místa na páté a z 12,6 % na 10,3. Spolupředsedkyně frakce AfD ve Spolkovém sněmu Alice Weidelová považuje výsledek své strany za „solidní“.

Strana je kvůli svému programu i vyhrocené rétorice od svého vzniku před osmi lety v politické izolaci, spolupráci s ní ostatní odmítají. Durynskou organizaci AfD dokonce tamní tajná služba považuje za extremistickou, i tak ale v letošních parlamentních volbách v této spolkové zemi zaznamenala strana výrazný úspěch.

Volebni vysledky v byvalem zapadnim vs. vychodnim Nemecku...

22:09 – 26. 09. 2021

12 110

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme