Běloruský politik: Lukašenko je Putinův komplic ve válce proti Ukrajině. Nereprezentuje názor obyvatel

Zapojí se Bělorusové pod vedením prezidenta Alexandra Lukašenka do ruské invaze na Ukrajinu? Opoziční představitel Vladimir Astapenko v rozhovoru pro iROZHLAS.cz říká, že o tom není přesvědčen. Domnívá se, že by tím režim riskoval zběhnutí vojáků na ukrajinskou stranu. Astapenko figuruje ve Sjednoceném kabinetu pod vedením Svjatlany Cichanouské. „Věříme, že reprezentujeme pravý hlas Běloruska, ne ten Lukašenkův,“ uvádí.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Minsk / Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čí prezident je Alexandr Lukašenko?

Čí prezident je Alexandr Lukašenko? | Foto: Didor Sadulloev | Zdroj: Reuters

Za současné války na Ukrajině, jak pravděpodobné je z vašeho pohledu, že Lukašenko donutí Bělorusy podílet se na „ruské speciální operaci“? Protože jak víme, vztahy mezi Lukašenkem a Putinem jsou blízké.
On už to v podstatě udělal. Je to evidentní od samého začátku v únoru, že Lukašenko je komplic v tomto zločinu. Ruská agrese vůči Ukrajině se dělá z běloruského teritoria. Víme, že tisíce ruských jednotek přišly do Běloruska na základě bilaterální dohody. Tyto jednotky se pak vydaly do Kyjeva, protože tam existuje krátká a přímá cesta. Lukašenko tedy poskytl veškerou infrastrukturu ruským agresorům. Což z něj z pohledu mezinárodního práva činí komplice v této válce. Jsme přesvědčeni, že je už dávno zapleten do této agrese.

Kdo je Vladimir Astapenko?

  • Běloruský diplomat
  • Zástupce vedoucího Národního krizového řízení Běloruska a vedoucí mise pro Demokratické Bělorusko v Bruselu
  • Od září 2022 zastává funkci zástupce představitele pro zahraniční záležitosti Sjednoceného přechodného kabinetu Běloruska pod vedením Světlany Cichanouské
  • Do Česka přijel u příležitosti Prague European Summitu

Ale skutečně zdůrazňujeme, že existují jasné linie mezi režimem a běloruským lidem. Odvíjí se to od toho, že režim nemá žádná legální práva, aby reprezentoval občany, nemá žádné právo jednat jejich jménem. Přestože by neměl, tak to dělá a jeho rozhodnutí se orientují pouze na to, aby ho udržely u moci. A pokud to znamená mít na svém území ruské jednotky, bude tomu tak. Pokud by to znamenalo poslat své lidi na Ukrajinu a bojovat ve jménu Ruska, nemá s tím problém.

Děje se tak navzdory tomu, že většina běloruské populace je proti válce. Nechali jsme si udělat několik průzkumů veřejného mínění a výsledky nám říkají, že více než 90 procent si nepřeje, aby bylo Bělorusko zapojeno do této války. Což znamená, že i ta část lidí, která podporovala Lukašenka, je nyní proti tomuto rozhodnutí. Nemluvím pouze o demokraticky smýšlejících lidech.

Nemění to ale nic na tom, že Lukašenkův režim je stále u moci a vydává rozhodnutí, která nemají nic společného s národními zájmy. Absolutně totiž nedává smysl, aby se Bělorusko zapojovalo do této války. Nepotřebujeme bránit naše teritorium, nikdy v historii jsme proti Ukrajincům nebojovali. Žili jsme s nimi po tisíce let jako s bratry a nyní jsme se ocitli tady.

Když mluvíme o lidech a lidském kapitálu: Lukašenko v polovině října oznámil tzv. antiteroristickou operaci. Co to znamená a co za tím je? Zmiňuje se v této souvislosti jakási skrytá mobilizace, která by se dotkla zhruba 2000 osob.
Chtěl bych jen poznamenat, že Lukašenko dává různá vyjádření poměrně často. Každý týden, občas i denně. Jsou velmi nekonzistentní a nejasná. Pakliže deklaroval antiteroristický stav, jeho hlavním cílem je obrátit se dovnitř společnosti a dát najevo, že Bělorusko čelí velké hrozbě.

Ta mu údajně hrozí odkudkoliv – z Litvy, Lotyšska, Polska. Jsem přesvědčen, že pokud bychom měli hranici s Českou republikou, čelili bychom hrozby i odtamtud. Zkrátka jsme (Bělorusové) pod velkou hrozbou a všichni nás chtějí napadnout. A samozřejmě máme problém s protestním hnutím uvnitř země, které je podporováno zvenčí. Z toho důvodu potřebujeme sjednocení ruských a běloruských ozbrojených sil na našem teritoriu. Proto údajně musí být v Bělorusku přítomné ruské jednotky.

Ukraine is building a wall on the border with Belarus. Lithuania, Latvia & Poland had already done it after Lukashenka tried to blackmail 🇪🇺 with illegal migration. The dictator threatens international security. No one can sleep peacefully in eastern Europe while he's in power.

16:22 – 11. 11. 2022

70 325

Nařízení mu (Lukašenkovi) umožňuje obrátit se do společnosti. V Bělorusku nefungují svobodná média, ale máte sociální sítě a každý týden označují hned několik skupin, které tam komunikují za extremistické nebo teroristické. V současnosti je jich na tisíce obviněných, že jsou extremistické. Pokud by se to sečetlo, dalo by se dojít k závěru, že máme víc než polovinu obyvatel extremistických a někteří z nich jsou dokonce považovaní za teroristy. Jsou tedy běloruskými teroristy, kteří jsou velmi nebezpeční pro režim. Zařazují je na seznam – objevuje se na něm třeba fotbalista nebo bloger a samozřejmě paní Cichanouská.

Proto si povolal na pomoc ruské jednotky, které mu pomáhají pokračovat v represích. Nutí být všechny zticha, aby se mohl nerušeně věnovat vedení země.

‚Loutková vláda‘ Kremlu

Když vezmeme v úvahu ruskou přítomnost v Bělorusku a Lukašenkova prohlášení, myslíte si, že je to příprava na ruský útok na Ukrajinu ze severu? S tím, že by byli Bělorusové donucení jít do útoku po boku Rusů.
To je otázka, kterou často dostáváme od zahraničních pozorovatelů. Samozřejmě nemůžeme na to odpovědět jistě. Protože nikdo nedokáže odhadnout, co přijde Lukašenkovi na mysl. Už vůbec nikdo neví, co si usmyslí Putin. Je to velmi těžko předvídatelné. Ale z našeho pohledu se Lukašenko velmi obává situace, kdy by se jeho jednotky zapojily do této války. Opírá se to o několik důvodů.

Bělorusko údajně mobilizuje asi 2000 mužů. Lukašenko už jen poslouchá přání Putina, tvrdí expert

Číst článek

Armáda nemá zkušenosti z boje, takže by nebyla příliš nápomocná. Morálka je na velmi velmi nízké úrovni, protože vojáci nevidí žádný důvod, proč by někam měli chodit, bojovat, zabíjet a možná být zabiti. Navíc existuje důvodné podezření, že by se minimálně část armády mohla rozhodnout přejít na druhou stranu – přiklonit se k Ukrajincům. A samozřejmě pokud se armáda bude nucena zapojit, vyvolá to další protesty ve společnosti, protože ta je silně proti běloruskému zapojení do této války. Což by ve výsledku mohlo znamenat to, že armáda nebude pochodovat na Kyjev, ale směrem k Minsku.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že v zájmu Lukašenka je vyhnout se běloruskému zapojení. Druhá věc ale je, co bude chtít Putin. Protože Bělorusko je velmi výhodnou platformou, přes kterou může Rusko napadat Ukrajinu. Pokud se Putin rozhodne naše teritorium využít, Lukašenko mu nebude odporovat. Bude donucen udělat vše potřebné, poskytne všechno, o co si požádá. Ale zdá se, že ani Rusko není na toto ještě připraveno.

Narážíme na otázku rovnocennosti mezi Lukašenkem a Putinem. Jak byste jejich vztah popsal?
Můžeme se na to dívat z více úhlů pohledu. Z toho našeho (běloruských politiků v zahraničí) se Bělorusko jeví jako částečně okupovaná země. Máme cizí jednotky na našem území, politický režim nemá de facto žádný vliv na to, aby je kontroloval a činil rozhodnutí. Rusové si dělají, co se jim zachce.

Přišel o suverénní rozhodování, minimálně na poli politicko-vojenské. Jsme přesvědčeni, že z tohoto pohledu se jedná o okupaci. Sice není v klasickém pojetí a v tradičním vnímání, ale na částečné se minimálně shodneme. Lukašenko z tohoto pohledu řídí jen jakousi loutkovou vládu. Ta udělá vše, co její šéf z Kremlu nařídí. Není to partnerství.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho běloruský protějšek Alexander Lukašenko během setkání v Petrohradu | Foto: Mikhail Metzel | Zdroj: ČTK / AP

I proto se máme právo obávat, že nezávislost Běloruska je pod velkou hrozbou. Zejména když, nebo spíš až Putin na Ukrajině prohraje. Bude se totiž rozmýšlet, na koho dalšího zaútočí. Tím následným cílem by mohlo být Bělorusko.

Za Bělorusy proti Lukašenkovi

Jste součástí Sjednoceného dočasného kabinetu Běloruska. Jaký je jeho smysl a jak moc jednotný je?
Je to struktura, kterou iniciovala Svjatlana Cichanouská v srpnu 2022 – tedy dva roky po neoprávněných prezidentských volbách v Bělorusku. Celý svět ví, že výsledky těchto voleb byly ukradené. Alexandr Lukašenko prohrál a tisíce lidí vyšly do ulic, aby protestovaly proti oficiálním výsledkům. Tyto demonstrace trvaly více než půlroku. Od té doby jsou podobné akce tvrdě potlačovány Lukašenkovým režimem. Neoznačoval bych je (demonstranty) za reprezentanty opozice, protože opozice má být v menšině a my věříme, že nás je většina.

Cichanouská začala vytvářet běloruskou exilovou vládu. Kompletní by měla být v září

Číst článek

Zástupci demokratických sil jsou buď ve vězení na 10 až 15 let, nebo byli donuceni přesunout se do exilu. Jak jistě víte, naše představitelka Cichanouská se přesunula do Vilniusu, (běloruský politik a diplomat) Pavel Latuško šel do Varšavy, spousta lidí našla zázemí na Ukrajině, ale nyní byla donucena odejít ještě dál.

Po celé dva roky nepřestáváme bojovat za uznání právoplatných výsledků voleb. Rozprostřeli jsme se prakticky po celé Evropě. Signál, který vysíláme právě vytvořením Sjednoceného kabinetu, je spolupráce demokratických sil, které jsou připravené bojovat za práva v Bělorusku. Shodli jsme se na základních bodech, pravidlech a vytvořili tým.

Jak tato „exilová vláda“ funguje?
Neoznačujeme se za exilovou vládu. Jsou zde sice určité podobnosti, ale exilová vláda je ta, která ztratí moc ve své zemi. Což není případ Běloruska, náš případ je velmi bezprecedentní. Věříme totiž, že jsme vyhráli volby, ale pak se všechno seběhlo špatně.

Proto tomu říkáme dočasný kabinet, který se snaží o poklidné převzetí moci od skupiny, kterou nazýváme kriminálním gangem v čele s Lukašenkem. Moc v Bělorusku není v rukou lidu, protože ti pro jeho vládu nehlasovali. Hlasovali proti Lukašenkovi, mají právo určit si svou budoucnost.

Naše uskupení má za cíl postarat se o suverenitu a demokracii v Bělorusku, která je z našeho pohledu ve velkém ohrožení. Klademe důraz na demokratickou cestu, protože si uvědomujeme, že jen díky demokratickým zárukám v Bělorusku zajistíme stabilitu v regionu – což zahrnuje Ukrajinu, pobaltské státy, Polsko, ale také Slovensko nebo Česko, záleží, jak široce vnímáte tento formát.

Vladimir Astapenka během rozhovoru pro iROZHLAS.cz | Foto: Martin Hladík, www.martinhladik.com

Kabinet pracuje na několika projektech, prosazuje zásadní důležitá témata zahrnující školství, kulturu, restauraci vlády práva nebo lidských práv. Předpokládáme, že najdeme podporu v mezinárodní komunitě pro naše aktivity. Věříme totiž, že reprezentujeme pravý hlas Běloruska, ne ten Lukašenkův.

Dlouhodobým cílem, kterého se jakožto Sjednocený kabinet snažíte dosáhnout, je tedy navrácení vlády v Bělorusku zvolenému zastoupení a sesazení Lukašenkova režimu?
Přirozeně. Svjatlana Cichanouská byla zvolena běloruskou představitelkou, teď je v čele tohoto kabinetu. Naše agenda, tak jak jsem ji teď nastínil, je jasná. Vybudovat funkční strukturu a navázat funkční partnerství se Západem, legitimizovat vládu. Reprezentovat většinový hlas Běloruska.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme