Zápasy v judu, setkání s nejmocnějšími i kariéra u KGB. Podívejte se na momenty Putinovy éry
Vladimir Putin v letošních prezidentských volbách obhájil prezidentský post a má tak před sebou dalších šest let v čele Ruska. Jeho čtvrtému prezidentskému mandátu předcházela studia na právnické fakultě, působení ve Výboru státní bezpečnosti (KGB) nebo funkce premiéra. Podívejte se na fotografie mapující kariéru nejmocnějšího muže Ruska.
Vladimir Putin se narodil 7. října 1952 v v Leningradě (dnešním Petrohradě). Vystudoval právnickou fakultu Leningradské státní univerzity. V létě 1983 se oženil s Ljudmilou Škrebněvovou. Páru se narodily dvě dcery – Máša a Káťa, v roce 2013 se však manželství oficiálně rozpadlo.
Během studií na univerzitě vstoupil do KSSS (Komunistická strana Sovětského svazu) a zárověň začal pracovat pro sovětskou tajnou službu KGB, v níž působil až do rozpadu velmoci v roce 1991. Od roku 1985 byl jako sovětský agent vyslán na pět let do tehdejší NDR.
Na začátku 90. let se Vladimir Putin stal asistentem prorektora Leningradské státní univerzity, později byl poradcem předsedy Leningradského sovětu Anatolije Sobčaka.
ONLINE: Putina volili tři ze čtyř hlasujících Rusů. 'Snížíme výdaje na obranu,' přislíbil vládce Kremlu
Číst článek
Cesta k prezidentství
Od srpna 1996 zastával funkci zástupce vedoucího Správy pro záležitosti prezidenta Borise Jelcina. O dva roky později stanul v čele Federální bezpečnostní služby (FBS).
Jelcin ho následně v roce 1999 jmenoval předsedou vlády, po jeho demisi se Putin stal úřadujícím prezidentem. Funkci přitom nemusel opustit ani po volbách v roce 2000. Vyhrál je již v prvním kole se ziskem 52,94 procenta hlasů.
Zvítězil i ve volbách v roce 2004, po ukončení svého prezidentského mandátu se přesunul do premiérského křesla, zatímco ho v čele Ruska vystřídal Dmitrij Medveděv. Už v roce 2012 se však Putin opět stal prezidentem. První kolo prezidentských voleb vyhrál se ziskem 63,60 procenta hlasů.
V březnu 2014 horní komora ruského parlamentu ratifikovala smlouvu o připojení Krymu včetně Sevastopolu k Ruské federaci. Anexe Krymu a následné boje na východě Ukrajiny mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou vyvolaly ostrou kritiku Západu a vedly k protiruským sankcím.
