Na co se vztahují sankce vůči Putinovi? Rozsah jeho majetku je nejasný, hodnota zůstává záhadou
Západ v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uvalil sankce na firmy, oligarchy a nakonec i na prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Čeho konkrétně se ale postihy dotknou? Oficiálně deklarovaný Putinův majetek je zlomkový oproti jeho odhadované reálné hodnotě, napsal americký list The New York Times. Ekonomické postihy tak nedopadnou na carský palác ani luxusní jachtu, které jsou se šéfem Kremlu spojovány.
Když západní státy v pátek oznámily, že uvalí sankce a zmrazí majetek patřící ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v reakci na invazi na Ukrajinu, nic nenasvědčovalo tomu, že by věděly o významných majetcích, které by s ním mohly být spojeny.
Průzkumy: Anexí Krymu si Putin zvedl popularitu. Vyhrožování mu teď pomohlo, ale válka nemusí
Číst článek
Ve skutečnosti je totiž známo jen velmi málo o tom, co Putin skutečně vlastní a kde by se to mohlo nacházet, upozornil The New York Times.
Navzdory spekulacím zůstává rozsah Putinova majetku neprůhledný, i když v této souvislosti protekly účty jeho blízkých přátel miliardy dolarů a luxusní nemovitosti byly spojovány s rodinnými příslušníky.
Palác ruského cara
Oficiálně Vladimir Putin vydělává kolem 140 tisíc dolarů ročně a vlastní malý byt, jak vyplývá z jím deklarovaných financí. Což ovšem neodpovídá indiciím o jeho majetku.
Do výčtu by pak nezapadal „Putinův palác“. Rozsáhlé sídlo u Černého moře, jehož cena se odhaduje na více než miliardu dolarů, o kterém informoval v lednu server Insider.
Původně byl prý koncipován jako skromný rekreační dům s bazénem, současná podoba se pyšní velkolepou sloupovou fasádou připomínající venkovské paláce, které si v 18. století stavěli ruští carové. Masivní kovaná brána do nádvoří je zakončena zlatým carským orlem. Venku se nacházejí formální zahrady, soukromé divadlo, přistávací plocha se zálivy pro tři vrtulníky a ubytování pro ochranku.
Z prostředí paláce uniklo minulý rok téměř 500 fotografií, které zveřejnila nadace ruského opozičního politika Alexeje Navalného.
Přehled historie vlastníků sice výslovně nezahrnuje ruského prezidenta, ale je různými způsoby spojena s jeho vládou, napsala už před deseti lety BBC. Britská veřejnoprávní stanice se tehdy opírala o svědectví někdejšího obchodního partnera Putina Sergeje Kolesnikova, který jako první upozornil na vysokou míru korupce v Putinově blízkosti.
Přiznané finanční příjmy by se nevztahovaly ani na „Putinovu jachtu“. Luxusní plavidlo za 100 milionů dolarů, které je s ním dlouhodobě spojováno. A jak na začátku února upozornil již zmíněný server Insider, jachta Graceful opustila Německo, kde kotvila, a přesunula se do Ruska, a to jen několik týdnů před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.
Otazníky se vznášejí rovněž nad bytem v Monaku, jehož cena se odhaduje na 4,1 milionu dolarů. Podle zjištění v rámci mezinárodního investigativního projektu Pandora Papers ho měla prostřednictvím offshorové společnosti koupit žena, o níž se spekuluje jako o Putinově milence, připomíná The Washington Post.
Další nemovitostí spojovanou s ruským prezidentem je vila na jihu Francie, která má patřit jeho bývalé manželce.
Až 200 miliard dolarů
Odhady toho, kolik může Vladimir Putin tajně vlastnit, se značně liší. S jedním z nejodvážnějších tvrzení přišel Bill Browder, americký finančník, který byl v roce 2005 vykázán z Ruska poté, co se dostal do konfliktu s tamními oligarchy.
Americký daňový úřad se zabývá zjištěními z kauzy Pandora Papers. Mezi nimi i obchody premiéra Babiše
Číst článek
V roce 2017 před Kongresem vypověděl, že podle jeho názoru může Putinovo bohatství dosahovat 200 miliard dolarů, což je částka, která by z něj v té době udělala nejbohatšího člověka planety, uvádí NYT.
Profesor Anders Aslund z Georgetownské univerzitě a autor knihy Russia's Crony Capitalism (Kamarádský kapitalismus Ruska) odhadl Putinův majetek na přibližně 125 miliard dolarů. Tvrdil, že velká část z něj může být ukryta v síti offshorových firem, které vlastní prezidentovi spojenci, přátelé a příbuzní.
Úniky informací o financích nabídly další vodítka k odhalení reálného Putinova bohatství, přestože on sám se v nich explicitně neobjevuje. Panama Papers, spisy offshorových právních firem, které byly zveřejněny v roce 2016, odhalily tajné bohatství mnoha jeho blízkých, a to včetně Sergeje Roldugina, violoncellisty a letitého přítele. Podle dokumentů předložených švýcarské bance vydělával více než osm milionů dolarů ročně.
Zacílení sankcí
Až dosud se západní vlády zaměřovaly na sankce proti lidem podezřelým z toho, že slouží jako Putinovi zmocněnci. V naději, že na něj zvýší tlak. Většina nových sankcí, stejně jako ty, které následovaly ruskou anexi ukrajinského Krymu v roce 2014, je i nadále cílena na oligarchy blízké Putinovi.
Patří mezi ně Kirill Šamalov, jeho bývalý zeť a významný akcionář ruské petrochemické firmy, stavební magnát Boris Rotenberg či investor Gennadij Timčenko, který je údajně šestým nejbohatším člověkem v Rusku, rekapituluje NYT.
Sankce jim mají znemožňovat přístup k majetku nebo provádění finančních transakcí ve Spojených státech, Velké Británii a Evropské unii, kde byly sankce oznámeny tento týden.
‚Důležitý signál‘
Ruské elity, na které se západní sankce vztahovaly po většinu oněch osmi let, které uběhly od anexe Krymu, však již dlouho dávají přednost složité struktuře vlastnictví společností, aby se vyhnuly kontrole. Často se jejich machinace a obchody dostávají na veřejnost až s únikem spisů z offshorových právních firem nebo utajovaných bank.
Putina s Lavrovem zařadila na sankční seznam Evropská unie i Spojené státy. Zmrazí jim majetky
Číst článek
Paul Massaro, hlavní poradce americké Helsinské komise, která radí členům Kongresu ohledně sankcí vůči Rusku, uvedl, že americkým představitelům není vždy jasné, jakého majetku se sankce budou týkat.
Přesto podle něj sankce mají smysl. „Zmrazíme, co můžeme. Zmrazíme, o čem víme, a dáme tak občanům najevo, že tito lidé nejsou v našem systému vítáni,“ řekl Massaro pro NYT.
Jeden z evropských diplomatů agentuře Reuters zdůraznil symbolickou hodnotu úsilí a označil jej za politicky důležitý signál.
Putin (spolu s ministrem zahraničí Lavrovem – pozn. red.) se zařazením seznam „osob se zvláštním určením“ amerického ministerstva financí připojil k nechvalně proslulé skupině hlav států, mezi kterými jsou Nicolás Maduro z Venezuely, Kim Čong-un ze Severní Koreje a Bašár Asad ze Sýrie.
„Jsme jednotní s našimi mezinárodními spojenci a partnery, abychom zajistili, že Rusko za svou další invazi na Ukrajinu zaplatí tvrdou ekonomickou a diplomatickou cenu,“ uvedla v pátečním prohlášení americká ministryně financí Janet Yellenová.
Současným problémem pro západní spojence však zůstává, že žádný z uvedených majetků nelze přímo spojit s ruským prezidentem.
