Zůstane Putin v Kremlu? Nedokážu si představit, že by z toho sešlo, říká politický geograf

Bude ruský prezident Vladimir Putin hlavou státu až do roku 2036? Podle politického geografa Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha, pedagoga a publicisty Michaela Romancova to tak vypadá. Nepomůže ani množství petic a protestů ruských celebrit nebo intelektuálů.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michael Romancov, politický geograf Karlovy Univerzity | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas

Předchozí právní úprava ruskému prezidentovi neumožňovala vstoupit do dalšího funkčního období, její úpravu už ale legislativci schválili. Vladimir Putin chce 22. dubna uspořádat všelidové referendum, přesněji řečeno plebiscit, který by měl ústavní změny potvrdit.

O změnách přitom poprvé mluvil už začátkem ledna ve svém poselství o stavu země. Poslanci Státní dumy (dolní komory parlamentu) by měli dosáhnout na silnější roli při formování vlády a senátoři získat právo odvolat soudce, zároveň má ale Rusko zůstat silným prezidentským systémem. Putinovy změny už obě komory schválily, stejně jako Ústavní soud.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Veroniky Sedláčkové

„Jde o rozsáhlé změny ústavy, které zcela přelijí mapu toho, jakým způsobem je v Ruské federaci distribuována politická moc. Všude jinde v Evropě by to byl jistě zásadnější problém, ale tam ústavní parametry nebyly v praxi příliš aplikovány ani teď. Dá se tak říct, že je to vlastně jedno… Protože se nezmění nic a Putin dál zůstane u moci a nezmění se ani způsob, jakým svou moc vykonával,“ říká politický geograf Romancov v Interview Plus.  

Proč si to Putin rozmyslel?

Původně se uvažovalo o jakési státní radě, ve které by měl Vladimir Putin velký vliv i po roce 2024, kdy mu vyprší prezidentský mandát. „Po jeho projevu v parlamentu se ale rozjel neuvěřitelně dynamický kolotoč změn, který vyvrcholil rozhodnutím Ústavního soudu a 22. dubna by se to mělo stvrdit plebiscitem,“ vysvětluje politolog. Proč si to prezident rozmyslel?

Ruští poslanci schválili změnu ústavy. Umožňuje Putinovi znovu kandidovat

Číst článek

„O tom se v ruských neoficiálních sdělovacích prostředcích, tedy spíš v tom, co píšou blogeři nebo nezávislí novináři, vedou rozsáhlé spekulace. S největší pravděpodobností chce, aby to vypadalo ‚dobře‘, kulantně z politicko-právního hlediska,“ míní Romancov. 

Plebiscit je totiž podle něj oblíbený nástroj autoritářských vládců. „Taky, na rozdíl od referenda, nemá přesná pravidla a prostě se vypíše otázka, která je pak všelidovým hlasováním potvrzena,“ vysvětluje Romancov. Důležité je ale vědět, že pokud se nestane něco mimořádného, tak se k tomu přidá ještě další otázka, která se týká sociálních dávek. „Změny sociálních dávek jsou pro řadu Rusů, jak na ně drsně dopadají ekonomické problémy, naprosto klíčové,“ říká odborník a doplňuje, že u takového plebiscitu je to pak tak, že buď se schválí vše, nebo nic.

Romancov si prý nedovede představit, že by se na plánovaných ústavních změnách ještě něco změnilo. „To si nedovedu přestavit, protože je evidentní, že Kreml má zájem, aby to proběhlo.“ Rusové podle něj volby, a to na všech úrovních, falšují zásadním způsobem.  „Takže jsem přesvědčený, že projde i toto,“ dodává.

‚Politický produkt Vladimir Putin se blíží ke svému datu spotřeby.‘ Leonid Ragozin o změnách ruské ústavy

Číst článek

Je podle Romancova Vladimir Putin už diktátor, nebo autokrat či někdo, kdo vládne pevnou rukou? „Je to autoritářský vůdce, který stojí v čele režimu, který stále viditelnějším a stále častějším způsobem používá pro to, aby dál fungoval v intencích, které považuje za vhodné. Jestli je to diktátor, záleží spíš na definici, kterou na to použijete, ale každopádně, současný ruský režim splňuje klasifikační rysy autoritářského režimu s autoritářským vůdcem v čele,“ odpovídá.

Koronavirus v Rusku?

I v Ruské federaci probíhá koronavirová epidemie, nakažených je ale jen kolem stovky. „Podle zdrojů, které jsou na webu k dispozici, se zdá, že Rusko… zaspalo. Protestovanost je malá, a když netestujete vůbec, tak se nepřijde na to, kolik lidí je nemocných. Je krajně nepravděpodobné, že by v tak velké zemi, jakou Rusko je, zejména pak ve velkých městech, kde se třeba jen v Moskvě předpokládá 10 až 12 milionů obyvatel, bylo tak málo případů,“ odhaduje Romancov. 

Až tři čtvrtiny lidí sedí u státem kontrolovaných celoplošných televizních kanálů, u kterých bude silně rezonovat nejedna konspirační teorie. „Už od dob studené války jsou totiž lidé zvyklí, že za všechny problémy země mohou Spojené státy. Asi stejně, jako se svého času informovalo o tom, že virus HIV (nemoc AIDS) unikl z laboratoří CIA proto, aby si Američané zlikvidovali vlastní afroamerickou populaci,“ dodává Michael Romancov.

Veronika Sedláčková, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme