Většina Rusů souhlasí se změnou ústavy. Putin má podle předběžných výsledků možnost opět kandidovat
Po sečtení hlasů z téměř 40 procent volebních okrsků schválilo změny v ruské ústavě víc než 75 procent voličů, oznámila agentura TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise. Proti změnám v základním zákoně, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do května 2036, hlasovala asi čtvrtina účastníků referenda.
Referendum začalo 25. června a účast dosáhla téměř 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů. Hlasování skončilo ve sředu ve 20 hodin místního času, čili nejdříve jsou k dispozici výsledky z poměrně řídce osídleného Dálného východu a Sibiře.
Dílčí výsledky začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo. Hlasování není referendem, tak jak ho vymezuje zákon. K přijetí změn tedy stačí, aby je podpořila většina hlasujících. „Hlasoval jsem pro změnu ústavy,“ řekl jeden z voličů Michail Volkov agentuře Reuters. „Potřebujeme radikální změny a já pro ně jsem.“
‚Referendum‘ plné machinací. ‚Putin dělá všemožné, aby lidi hlasovali a získal tak legitimitu,‘ říká expert
Číst článek
Na Čukotce, nejvýchodnější výspě Ruska, podpořilo změny podle agentury Interfax více než 80 procent voličů, v Kamčatském kraji hlasování dopadlo v poměru 62 ku 37 procentům.
První zprávy ruských agentur o sčítání hlasů v Moskvě a Petrohradu hlásí podporu více než 90 procent voličů pro změny, ale vycházely z prvních čísel po sečtení zlomku hlasů.
Opoziční aktivisté z kampaně „Nět“ (Ne) ale na základě vlastních průzkumů u volebních místností podle ruské redakce BBC tvrdí, že v Moskvě skoro 55 procent dotázaných voličů hlasovalo proti změnám a proti Putinovi, v Petrohradu 63 procent.
Změny v ústavě
Změny v ústavě dovolí prezidentu Vladimiru Putinovi, aby se po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 mohl ucházel o zvolení na ještě dvě další šestiletá období. U moci by tak mohl setrvat až do května 2036, samozřejmě pokud bude kandidovat a pokud jej voliči zvolí.
Lotyšsko zakázalo sedm ruských televizí ze skupiny RT. Vadí mu šéf stanice ze sankčního seznamu EU
Číst článek
Opozice pokládá novelu základního zákona a její schvalování v celostátním hlasování za pouhý manévr, který má udržet Putina v Kremlu, poznamenala agentura AFP. Podle ní o výsledku referenda nešlo pochybovat, v prodeji se ještě před referendem objevily výtisky novelizované ústavy.
Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili „stabilitu, bezpečnost a prosperitu“ vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.
Demonstrace opozice
Opoziční aktivisté ve středu podle listu Vedomosti na Rudém náměstí ze svých těl vytvořili číslovku 2036 jako letopočet, dokdy může Putin setrvat u moci. Demonstranty zadržela policie, po sepsání protokolů je propustila.
V podvečer se pak demonstranti začali scházet na Puškinově náměstí v centru Moskvy, kde zněla hesla jako „Raz, dva, tři, Putine odejdi!“ a „Nejlepší změna - Putinova demise“.
V Petrohradu policie proti protestujícím okamžitě zasáhla. Pokusy o protesty se objevily také v Blagoveščensku, Chanty-Mansijsku, Nižním Novgorodu, Novosibirsku a dalších městech, uvedl specializovaný server OVD-Info, který se dopočítal několika desítek zatčených.