Většina Rusů souhlasí se změnou ústavy. Putin má podle předběžných výsledků možnost opět kandidovat

Po sečtení hlasů z téměř 40 procent volebních okrsků schválilo změny v ruské ústavě víc než 75 procent voličů, oznámila agentura TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise. Proti změnám v základním zákoně, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do května 2036, hlasovala asi čtvrtina účastníků referenda.

Moskva (Aktualizováno: 21:09 1. 7. 2020) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin | Foto: Pavel Golovkin | Zdroj: Reuters

Referendum začalo 25. června a účast dosáhla téměř 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů. Hlasování skončilo ve sředu ve 20 hodin místního času, čili nejdříve jsou k dispozici výsledky z poměrně řídce osídleného Dálného východu a Sibiře.

Dílčí výsledky začaly úřady uveřejňovat už v době, kdy se v západních částech rozlehlé země ještě hlasovalo. Hlasování není referendem, tak jak ho vymezuje zákon. K přijetí změn tedy stačí, aby je podpořila většina hlasujících. „Hlasoval jsem pro změnu ústavy,“ řekl jeden z voličů Michail Volkov agentuře Reuters. „Potřebujeme radikální změny a já pro ně jsem.“

‚Referendum‘ plné machinací. ‚Putin dělá všemožné, aby lidi hlasovali a získal tak legitimitu,‘ říká expert

Číst článek

Na Čukotce, nejvýchodnější výspě Ruska, podpořilo změny podle agentury Interfax více než 80 procent voličů, v Kamčatském kraji hlasování dopadlo v poměru 62 ku 37 procentům.

První zprávy ruských agentur o sčítání hlasů v Moskvě a Petrohradu hlásí podporu více než 90 procent voličů pro změny, ale vycházely z prvních čísel po sečtení zlomku hlasů.

Opoziční aktivisté z kampaně „Nět“ (Ne) ale na základě vlastních průzkumů u volebních místností podle ruské redakce BBC tvrdí, že v Moskvě skoro 55 procent dotázaných voličů hlasovalo proti změnám a proti Putinovi, v Petrohradu 63 procent.

Změny v ústavě

Změny v ústavě dovolí prezidentu Vladimiru Putinovi, aby se po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024 mohl ucházel o zvolení na ještě dvě další šestiletá období. U moci by tak mohl setrvat až do května 2036, samozřejmě pokud bude kandidovat a pokud jej voliči zvolí.

Lotyšsko zakázalo sedm ruských televizí ze skupiny RT. Vadí mu šéf stanice ze sankčního seznamu EU

Číst článek

Opozice pokládá novelu základního zákona a její schvalování v celostátním hlasování za pouhý manévr, který má udržet Putina v Kremlu, poznamenala agentura AFP. Podle ní o výsledku referenda nešlo pochybovat, v prodeji se ještě před referendem objevily výtisky novelizované ústavy.

Putin, který první zásadnější reformu ústavy od jejího přijetí inicioval lednovým projevem k poslancům, ještě v úterý apeloval na voliče, aby šli k urnám a svým hlasováním podpořili „stabilitu, bezpečnost a prosperitu“ vlasti. Hlasování bylo původně naplánováno na 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli pandemii covidu-19.

Protestující v ulicích Moskvy nosili masky zesměšňující současného prezidenta. | Foto: Shamil Zhumatov | Zdroj: Reuters

Demonstrace opozice

Opoziční aktivisté ve středu podle listu Vedomosti na Rudém náměstí ze svých těl vytvořili číslovku 2036 jako letopočet, dokdy může Putin setrvat u moci. Demonstranty zadržela policie, po sepsání protokolů je propustila.

V podvečer se pak demonstranti začali scházet na Puškinově náměstí v centru Moskvy, kde zněla hesla jako „Raz, dva, tři, Putine odejdi!“ a „Nejlepší změna - Putinova demise“.

V Petrohradu policie proti protestujícím okamžitě zasáhla. Pokusy o protesty se objevily také v Blagoveščensku, Chanty-Mansijsku, Nižním Novgorodu, Novosibirsku a dalších městech, uvedl specializovaný server OVD-Info, který se dopočítal několika desítek zatčených.

tkr, mia, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme