Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Putina, viní ho z únosů ukrajinských dětí do Ruska

Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska. Podle Kremlu toto rozhodnutí nemá právní základ a je „nehorázné a nepřijatelné“. Naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj napsal, že jde o „historické rozhodnutí“.

Tento článek je více než rok starý.

Haag (Aktualizováno: 21:03 17. 3. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Projev Vladimira Putina před ruským parlamentem

Mezinárodní trestní soud stíhá ruského prezidenta v souvislosti s válkou na Ukrajině | Zdroj: Profimedia

„Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost,“ stojí v prohlášení soudu.

Expert o zatykači na Putina: Je to historická událost. Hrozí mu, že když opustí Rusko, předají ho ke stíhání

Číst článek

V souvislosti s únosy ukrajinských dětí na ruské území stíhá ICC osmatřicetiletou Lvovovou-Bělovovou. Ve zprávě soudu u jejího jména stojí totéž datum 24. února 2022 i prohlášení, že „existují opodstatněné důvody se domnívat“, že činy „páchala přímo, společně s jinými osobami, nebo prostřednictvím jiných osob“.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na oznámení z Haagu reagovala prohlášením, že „Rusko není součástí Římského statutu (na základě kterého ICC vznikl, pozn. red.) a tudíž vůči tomuto soudu nemá žádné závazky“.

„Rozhodnutí vydat zatykač na prezidenta Putina nemá vůbec žádný význam,“ řekla Zacharovová podle agentury Reuters.

Lvovová-Bělovová se podle agentury RIA pozastavila nad tím, jak mezinárodní společenství ocenilo její snahu pomoci dětem odváženým z Ukrajiny z oblasti bojů, a zdůraznila, že v této své práci hodlá pokračovat. Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí minulý měsíc oznámila, že „adoptovala“ dítě z ukrajinského Mariupolu, který ruské jednotky ovládly loni v květnu.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan, který podle Reuters od února 2022 čtyřikrát navštívil Ukrajinu, řekl, že z ukrajinského území byly do ruských sirotčinců a dětských domovů odvezeny stovky dětí. Domníváme se, že mnoho z nich bylo poté předáno k adopci v Rusku, řekl Khan. 

‚Historické rozhodnutí

Zelenskyj na sociální síti telegram o odvážení ukrajinských dětí napsal, že „bez rozkazu nejvyššího vůdce teroristického státu by takovou zločinnou operaci nebylo možné provést“.

Čínský prezident navštíví příští týden Rusko. S Putinem budou jednat o válce na Ukrajině

Číst článek

„Oddělování dětí od rodin, odebírání jakékoli možnosti kontaktovat své příbuzné, ukrývání dětí na ruském území, to vše je evidentně ruská státní politika, státní rozhodnutí, státní zlo. Jsem vděčný týmu Karima Khana za zásadovost a ochotu postavit před soud ty, kteří jsou vinni,“ napsal ukrajinský prezident.

Postup haagského soudu uvítali i další ukrajinští představitelé. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak podle Reuters prohlásil, že zatykač na Putina „je jen začátek“ a jeho poradce Mychajlo Podoljak napsal, že „svět se změnil“.

„Je to začátek konce Ruské federace v její stávající podobě na světové scéně,“ napsal Podoljak. Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin rozhodnutí soudu označil za „historické“.

Kvantita u Rusů nahrazuje kvalitu. Západní technika ale není všemocná, míní Petráš z Univerzity obrany

Číst článek

Mezinárodní trestní soud soudí jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Uznává ho přes 120 zemí, na jeho jurisdikci kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy. Návrhy na zahájení procesu může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN.

O záměru trestního soudu zahájit stíhání ve dvou případech v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu informoval již dříve tento týden americký deník The New York Times, podle kterého se stíhání mělo týkat i ruských útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu. 

Rusko navzdory důkazům vyšetřovatelů, médií i očitým svědectvím odmítá, že by jeho jednotky na Ukrajině útočily na civilní cíle a zmíněné únosy ukrajinských dětí a dospívajících označuje za humanitární program. Kancelář ukrajinského generálního prokurátora nicméně uvádí, že má zprávy o více než 74 000 případech ruských zločinů spáchaných na Ukrajině.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme