Vládu čeká rozhodnutí o dofinancování rozpočtu EU. Europoslanci jsou pro i proti
Zatímco česká vláda bojuje v politickém ringu s vlastními i opozičními poslanci o podobu rozpočtu na příští rok, Evropský parlament už diskutuje o příjmech a výdajích unie na příštích sedm let. O víceletém finančním rámci na roky 2014 až 2020 se rozhoduje právě teď. Sedmadvacítka přitom nemá ve společné kase dost peněz do konce tohoto roku.
Česko by mělo k dofinancování rozpočtu poslat přibližně pět miliard korun. Podobně mají přispět ostatní členské státy.
„Teprve jsme v situaci, kdy komise rozhodla, že takovou žádost podá. Vláda bude muset rozhodovat, zda žádosti vyhoví, či ne. Já jsem spíše proti tomu, protože myslím, že taková věc se dva měsíce před Vánoci dělat nemá a že se to má řešit v rozpočtu pro rok 2013,“ řekl europoslanec za ODS Hynek Fajmon.
Rozpočtovou politiku EU hodnotili europoslanci Zuzana Brzobohatá (ČSSD) a Hynek Fajmon (ODS)
Europoslankyně Zuzana Brzobohatá se domnívá, že Evropská komise má pravomoci k úpravě rozpočtu i žádosti a žádat členské státy o navýšení.
„Rozpočet EU je vždy koncipovaný jako vyrovnaný. Prostě se tam nedostávají finance, takže se žádají členské státy, aby své dotace do rozpočtu zvýšily,“ připomněla.
Když chybí peníze, tak se jako první údajně ořezávají méně důležité programy. V tomhle případě třeba studentský program Erasmus, ovšem pro studenty ze třetích zemí. „Erasmus je velmi dobrý program. Myslím, že bychom našli jiné úspory – různé administrativní výdaje,“ uvedla Brzobohatá.
Tendence
Z dlouhodobého hlediska rozpočtového rámce EU na dalších sedm let europoslanci za ODS nechtějí navyšovat výdaje unie. Česká vláda se přidala ke skupině států, které chtějí snižovat odvody do společné kasy. Zároveň ale chceme zabránit tomu, aby se snižovaly dotace a naopak chceme z rozpočtu získat co nejvíce.
Rozpor mezi oběma postoji Fajmon nespatřuje: „Chceme, aby rozpočet nerostl o 7 – 8 procent, co chce Evropská komise každý rok. Říkáme, že je potřeba, aby to byla zhruba někde na jednom procentu, jako je to dosud. A na této výši se dobře hospodařilo. Aby Česká republika už nebyla diskriminovaná. Postoje jsou naprosto konzistentní.“
„Členské státy musí být konzultovány, mají plné právo rozhodovat o rozpočtu i víceletém finančním rámci mají členské státy musí být konzultovány. A v dnešní situaci, kdy na národní úrovni mají hluboké deficity a musí je konsolidovat, požadovat, aby platila do evropské kasy více, není prostě realistické. Tady je skupina států, které to v žádné případě nepřipustí,“ zdůraznil Fajmon.
Česko by na konci příštího rozpočtového období mohlo překročit hranici a z čistého příjemce se stát čistým plátcem. Tedy odvádět do společné kasy více, než z ní získáme.
Europoslankyně Brzobohatá se ale nedomnívá, že za pár let snižování rozpočtu bude v našem zájmu:
„Naopak si myslím, že když se některé naše regiony dostanou přes hranici slabých regionů, tak je to důkaz toho, že evropské fondy České republice pomohly a že se vlastně blížíme, nebo budeme překračovat hospodářský průměr v unii.“
„Smyslem různých evropských dotací je vyrovnávání hospodářské výkonnosti jednotlivých regionů,“ připomněla Brzobohatá. Podle ní by se česká vláda měla rozhodnout, zda se přidá ke skupině prosazující snižování celkového objemu, nebo ke skupině, která preferuje zvyšování koheze.
