Vliv Ruska roste, píší v zahraničí. Po amerických volbách bude chtít ovlivnit ty v Německu

ANALÝZA. Zvolený americký prezident Donald Trump odmítá tvrzení, že ruští hackeři ovlivnili volby. Ve Spojených státech ale sílí přesvědčení, že vliv prezidenta Vladimira Putina na americkou politiku se ještě zvýší, všímá si německý veřejnoprávní rozhlas Deutsche Welle. Rusko ale bude chtít ovlivnit i dění v Německu, kde se příští rok konají parlamentní volby, upozorňuje novinářka Anne Applebaumová. Kreml všechna podobná obvinění odmítá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin | Zdroj: Reuters

„Kdo vlastně vyhrál volby? Trump, nebo Clintonová? No přece Putin, ty hlupáku!“ Tak zní vtip, který se poslední dobou vypráví ve Washingtonu. Z téhle anekdoty mrzne úsměv na rtech, zvlášť když vezmeme v úvahu nedávné odhalení deníku Washington Post. Ruští hackeři podle něj zřejmě napadli servery obou hlavních amerických stran, demokratů i republikánů.

Rusko zasahovalo do voleb, cílem byla pomoc Trumpovi, zjistila CIA

Číst článek

Rusko tak chtělo podle některých zdrojů z amerických tajných služeb poškodit Hillary Clintonovou a zároveň pomoci Donaldu Trumpovi k vítězství.

Pokud se obvinění o útoku ruských hackerů skutečně zakládá na pravdě, znamená to, že tentokrát se stala terčem útoku sama podstata demokracie: svobodné volby a tajné hlasování.

Ve Spojených státech zpráva vyvolala obrovský rozruch. Budoucí prezident Trump se ale snaží zjištění zpravodajských služeb smést se stolu prostořekým tweetem, píše server německého veřejnoprávního rozhlasu Deutsche Welle.

„Proč věřit tajným službám, které se mýlily, když tvrdily, že bývalý irácký prezident Saddám Husajn disponuje chemickými zbraněmi?" uvedl Trump na sociální síti.

Vítěz amerických prezidentských voleb Donald Trump | Foto: Reuters

Tento veřejný útok na zpravodajské služby je zvlášť závažný ve světle zpráv, že se zvolený prezident odmítá účastnit denních zpravodajských brífinků. On je, jak sám říká, dost chytrý a přece nejlépe ví, co se děje. „Nepotřebuju, aby mi denně říkali týmiž slovy totéž,“ podotkl Trump na Twitteru.

Takový postoj je buď naivní, nebo prostě jen vyjadřuje obchodní prozíravost, hodnotí Deutsche Welle. Může se totiž podle serveru ukázat, že Trump už léta podniká s Ruskem. A to by mohl být podle serveru německého veřejnoprávního rozhlasu pravý důvod, proč nechce, aby kdokoli nahlédl do jeho účetních knih.

Když hackera nepřistihnete při činu, je těžké cokoli vyvozovat. Trump zpochybnil ‚ruskou‘ zprávu CIA

Číst článek

Ostatně i nominace šéfa energetické firmy Exxon Mobil na post ministra zahraničí je podle Deutsche Welle mimořádně nebezpečná.

Rex Tillerson má s Ruskem mnohaleté obchodní vztahy a sám se prezentuje jako přítel Vladimira Putina.

Rusko se možná pokusí ovlivnit volby v Německu

„Cílem další ruské volební operace je Německo,“ uvádí v komentáři pro list Washington Post americká publicistka a historička Anne Applebaumová.

Rusko se podle ní příští rok nepochybně pokusí ovlivnit výsledek německých parlamentních voleb. „Víme, že tady ruská operace už začala. Spolkový úřad pro ochranu ústavy přišel nedávno s alarmujícím zjištěním,“ píše Applebaumová.

Putin: Očekávám od Trumpa pomoc v boji proti terorismu. Rusko nestojí o střety

Číst článek

Materiály, které ruští hackeři získali z Bundestagu a poté publikovali na serveru WikiLeaks, pocházejí od téže ruské skupiny, která ukradla dokumenty z ústředí americké Demokratické strany.

Zvýšená ruská aktivita přitom není primárně zaměřena na krádež obranných nebo obchodních informací. Jde spíše o vyvolání politické nejistoty, domnívají se představitelé německé kontrarozvědky.

Moskva však zdaleka nespoléhá jen na hackery. Loni ruská média a proruští trollové rozpoutali online hysterii kolem, jak se později ukázalo lživého, případu ruské dívky, která měla být v Německu znásilněna syrským imigrantem.

Rusko navíc nabídlo finanční a morální podporu německým ultrapravicovým a krajně levicovým stranám, jak to ostatně dělá také ve Francii, v Itálii a kdekoli jinde v Evropě.

A pak je tu jeden velmi specifický cíl, porážka Angely Merkelové. Německá kancléřka odpověděla na ruskou anexi Krymu podporou sankcí poškozujících hlavně nejbližší okolí prezidenta Putina. V širších souvislostech však jde o diskreditaci demokracie s úmyslem odradit Rusy od jejího prosazování v domácích poměrech, soudí Applebaumová.

V sázce je ale podle ní i oslabení Evropské unie a podkopání její odolnosti vůči virům korupce a autoritářství. A také demoralizace Severoatlantické aliance, která doposud brání vojenským choutkám Ruska ve sférách jeho mocenských zájmů.

Víme také, proč by Rusko mohlo ve svém tažení uspět, říká americká publicistka a historička Anne Applebaumová. Dříve než kdokoli jiný si Kreml podle ní uvědomil nedostatky západních demokracií. Zjistil, že tamní politiky lze uplatit či přimět ke spolupráci s ruskými oligarchy. A dospěl také k názoru, že protikorupční zákony nelze efektivně vymáhat a že západní média jsou slabá.

Sociální sítě se naopak podle Applebaumové hodí k podkopání tradičních demokratických systémů velmi dobře. A navíc, prokremelská propaganda záhy objevila kouzlo internetu, jehož prostřednictvím lze produkovat a přiživovat dezinformace a fámy mnohem snadněji než kdykoli předtím, zdůrazňuje Applebaumová.

Německo udělá všechno pro objasnění teroristických útoků z minulého týdne, uvedla kancléřka Angela Merkelová | Foto: Reuters

V nadcházejících měsících nebudou ruská média a Kremlem podporované strany váhat s rozpoutáním xenofobní, antiamerické a protiunijní předvolební kampaně.

Němci ale zatím své vládě stále důvěřují více než jiní Evropané. Relativní síla médií vyrůstá i z odmítnutí hrůzného dědictví nacistických praktik. Byli to právě Hitlerovi propagandisté, kteří označovali nezávislá média jako Lügenpresse, tedy prolhaný tisk.

Německé bezpečnostní služby už teď pravidelně rozebírají s předními žurnalisty rizika dezinformací a falešných mediálních praktik. O jejich hrozbě mluví otevřeně i kancléřka Merkelová a další čelní politici. „Ale budou tyto snahy dostatečně účinné, aby vzaly dezinformačním kampaním vítr z plachet? To se teprve uvidí,“ uzavírá Anne Applebaumová svůj komentář v americkém deníku Washington Post.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Jana Šmídová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme