Plat pár tisíc a místo penze možná dřív smrt. Do malého obvodu na Volze putují i hlasy Rusů z Česka
V Rusku v pátek začaly parlamentní volby. A hlasovat v nich mohou i Rusové v Česku. Na ambasádu do Prahy a na konzuláty do Brna a Karlových Varů za tím účelem poslali z Moskvy víc než sedm tisíc volebních lístků. Hlasy ruských krajanů, kteří odvolí v Česku, se započítávají do takzvaného Kiněšemského volebního obvodu v Ivanovské oblasti, nevelkého regionu severovýchodně od Moskvy.
Kdysi to bývala rybářská vesnice na Volze. Později významné středisko textilního průmyslu. Dnes je Kiněšma asi osmdesátitisícovým městem na ruském veletoku. Na ruské poměry je tedy spíš takovým městečkem.
Hlasy ruských krajanů, kteří odvolí v Česku, se započítávají do takzvaného Kiněšemského volebního obvodu v Ivanovské oblasti. Jak to ve městě vypadá, si poslechněte v reportáži zpravodajky Českého rozhlasu v Rusku Ivany Milenkovičové
Nízké dřevěné domky a měšťanské domy z 19. století dál od centra střídají šedé, pětipodlažní bytovky. A svébytný rukopis tu zanechala i neřízená výstavba ze začátku nového milénia.
„Mladí všichni odjíždějí, najít tady práci je těžké. Platy a penze jsou u nás malé. Nemůžu říct, že bychom si žili dobře,“ stěžuje si Radiožurnálu paní Olga na lavičce v parku. Ona sama už je v důchodu.
Pamatuje doby, kdy v místních továrnách pracovala velká část obyvatel. Po rozpadu Sovětského svazu krachovala jedna za druhou. Jak říká, práce se prý dnes dá najít nanejvýš v některém z obchodů v okolí náměstí.
Penze se možná nedožijeme
Mlčky ji poslouchá pan Sergej, který sedí vedle ní. On sám pracuje jako ostraha, a to za minimální mzdu. „12 tisíc,“ upřesňuje. V přepočtu to dělá asi tři tisíce šest set korun.
Panu Sergejovi by do důchodu zbývaly čtyři roky nebýt nedávné reformy. Před třemi lety zvýšila ruská vláda hranici pro odchod do penze o pět let. U žen na 60, u mužů na 65 let. Pan Sergej tlumeným hlasem říká, že penze se možná ani nedožije. A ruské statistiky mu dávají bohužel za pravdu.
Zvýšení hranice pro odchod do důchodu proto trápí i paní Natalju. Teď v říjnu jí bude 50. Spolu s mužem žijí ve vesnici na druhé straně řeky a do Kiněšmy přijeli nakoupit.
Jak říká, reforma dost možná ovlivní i jejich rozhodování u voleb. „Budeme přemýšlet, koho volit. Všichni slibují hezké věci. Jak to je doopravdy, nevím. Zvykli jsme si na Jednotné Rusko. Zvykli jsme si na Putina. Tak, aby byl u nás aspoň mír. Co bude dál, nevím,“ připouští.
Volí důchodci a státní zaměstnanci
Voleb se sice účastní 14 politických stran, jak ale říká Irina Malcevová, která působí jako dlouhodobá volební pozorovatelka a členka hnutí na ochranu práv voličů Golos, volby v Ivanovské oblasti prý už dávno nejsou soutěživé.
„Poslední kandidát, který představoval alespoň nějakou hrozbu pro stranu moci, toho stáhli z voleb. Je to spíš takové představení, které se u nás z jakéhosi důvodu nazývá volbami,“ popisuje.
Navalnyj dva dny před volbami radí lidem, komu mají dát svůj hlas. Snaží se tím oslabit Jednotné Rusko
Číst článek
To, že ve volbách chybí skutečná konkurence, se podle Iriny Malcevové odráží i na volební účasti. „Lidi nechtějí chodit k volbám, protože jsou přesvědčeni, že volby o ničem nerozhodují. Že už je o všem rozhodnuto,“ vysvětluje.
Reálná účast podle ní bývá okolo 15 až 20 procent, přestože oficiálně udávaná je podstatně vyšší. „Hlavní část těch, kteří chodí k volbám, jsou lidi v důchodovém věku, kteří chodí volit ze zvyku ještě z dob Sovětského svazu. Taky jsou to státní zaměstnanci, kteří musí před svým vedením dokládat, že byli u voleb,“ dodává.
Irina Malcevová volby monitoruje řadu let. Jak upozorňuje, tentokrát to bude těžší než dřív, protože volit se bude i na řadě míst mimo volební místnosti do přenosných uren. Jde o oblasti, které jsou podle úřadů těžko dostupné. Volit se tak bude třeba u místních prodejen, na autobusové zastávce nebo fotbalovém hřišti.
V celé Ivanovské oblasti bude takových hlasovacích míst 465. Paradoxně přitom patří mezi tucet nejmenších ruských regionů a v porovnání s jinými si stojí o dost lépe i v dostupnosti.
