‚Apokalyptické predikce‘ pro Bidena, možné sesazení Orbána či Bolsonara. Jaké volby sledovat v roce 2022?
Pro řadu zemí světa bude příští rok zlomový, čekají je totiž volby, které určí jejich další směřování. Například obyvatelé Francie nebo Brazílie rozhodnou, zda si „ponechají“ současné prezidenty, nebo si zvolí nové. Napjatý rok čeká také amerického prezidenta Joea Bidena, pro kterého se předvolební výhled zdá být přinejmenším skeptický. A už v dubnu se odehrají klíčové volby v Maďarsku, které mohou sesadit vládu Fideszu a nastolit nový kurz.
Zásadní volby v Maďarsku
Ze středoevropského pohledu se nejdůležitější volby příštího roku odehrají už během dubna. Řeč je o parlamentních volbách v Maďarsku, ve kterých bude vládní strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána poprvé od roku 2010 čelit jednotné frontě opozičních stran. Její šance na vítězství přitom nejsou zanedbatelné.
Orbán obhájil svůj post předsedy maďarské vládní strany. Chystá ‚věci, které se nikdy dříve neděly‘
Číst článek
„Orbán čelil opozici i v roce 2010, kdy se podruhé dostal k moci, teď ale reálně čelí nebezpečí, že by strana Fidesz mohla přijít o svou vedoucí pozici v zemi. Podle průzkumů to skutečně vypadá, že by se na něj sjednocená opozice mohla dotáhnout, a reálnost tohoto vývoje stranu zjevně děsí. Myslím si proto, že se ze strany Fideszu do dubna ještě dočkáme mnoha kroků, kterými se bude snažit zajistit si vítězství. Určitě můžeme očekávat drsnou volební kampaň,“ říká pro iROZHLAS.cz analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavlína Janebová.
Opozice povzbuzená dobrým výsledkem v místních volbách v roce 2019 a také příznivými průzkumy se rozhodla utvořit společnou koalici, kterou spojuje touha sesadit Orbána, kromě toho je ale množství společných témat značně omezené. V koalici jsou zastoupeny ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů, přes liberály až po krajně pravicový Jobbik, což ji značně limituje.
Do čela opoziční fronty byl zvolen umírněně konzervativní politik a ekonom Péter Márki-Zay, který má sedm dětí a netají se svou křesťanskou vírou. Podle některých pozorovatelů by tato image mohla ztížit případnou snahu Fideszu ho očernit a zároveň by mohla oslovit mnoho nerozhodnutých voličů na venkově i v metropoli. Kandidatura Márkiho-Zaye tak pro Orbána znamená velkou výzvu.
„Z opozičních primárek vyšel vítězně Péter Márki-Zay, který není žádný liberál. Podle hodnot, které vyznává, je to konzervativec, který je ale z demokratického úhlu pohledu mnohem přijatelnější než Orbán. Zdůrazňuje totiž význam vlády práva a demokracie,“ popisuje Janebová vyzyvatele Viktora Orbána, který na sebe upozornil už před třemi lety vítězstvím v obecních volbách v domovském městě Hódmezövásárhely. Město, které do té doby bylo baštou Orbánovy strany, tak od roku 2018 řídí.
Maďarská vláda odmítá, že by přes technologii Pegasus špehovala novináře. Opozice žádá vyšetření
Číst článek
„Lídr opozice je tedy konzervativní, má západní zkušenosti a pro spoustu partnerů v EU by byl určitě přijatelnější. Bude ale muset najít shodu mezi všemi subjekty opozice, které jsou ideologicky velmi rozděleny, bylo by proto velmi překvapivé, kdyby se mezi nimi neobjevovaly konflikty,“ upozorňuje analytička AMO.
V případě výhry ale na nástupce Fideszu čekají i další výzvy. „Pokud vyhraje opozice, bude zajímavé sledovat, do jaké míry se jí podaří ve státě, který je od roku 2010 v moci Fideszu, proniknout do státních struktur. Současná vláda totiž pronikla do státních struktur opravdu velmi důkladně, vyměnit vládu proto nestačí. Vliv Fideszu na instituce je obrovský a změnit to bude práce na několik let. Už nyní například probíhá diskuse v rámci opozice o tom, co dělat s ústavou schválenou Fideszem,“ dodává Janebová.
Pokud ale znovu vyhraje Fidesz, bude to podle ní s největší pravděpodobností znamenat, že se Maďarsko posune od demokracie ještě víc k „semi-autoritářskému zřízení nebo chceme-li neliberální demokracii“, kam mířilo v posledních letech.
Francie vybírá prezidenta
Zcela zásadní bude rok 2022 také pro Francii, která v dubnu rozhodne o příštím vedení Elysejského paláce. V červnu pak na prezidentské volby navážou volby parlamentní.
HARMONOGRAM VOLEB VE FRANCII
- 10. dubna – první kolo prezidentských voleb
- 24. dubna – druhé kolo prezidentských voleb
- 12. června – první kolo parlamentních voleb
- 19. června – druhé kolo parlamentních voleb
Podle francouzských médií panuje všeobecné přesvědčení, že se současný prezident a zakladatel strany Republika v pohybu (LREM) Emmanuel Macron pokusí získat druhý mandát, oficiálně to ale současná hlava státu zatím nepotvrdila. Naopak řada jeho vyzyvatelů svou kampaň už oficiálně zahájila, začala navštěvovat jednotlivé francouzské regiony a oslovovat potenciální voliče.
Dalšími kandidáty, kteří mají největší šance se probojovat do druhého kola, jsou šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, krajně pravicový Éric Zemmour, který začátkem prosince ohlásil založení nové strany Znovudobytí (Reconquête), a také stoupající hvězda průzkumů, čtyřiapadesátiletá republikánka Valérie Pécresseová.
Preference Emmanuela Macrona sice v poslední době mírně klesají, podle aktuálních předvolebních průzkumů se ale stále jeví jako jednoznačný vítěz prvního kola právě on. Například prosincový průzkum společnosti Ipsos/Sopra Steria mu přisuzuje zhruba 25 procent hlasů, na druhé místo se ale se 17 procenty vyšplhala právě republikánská kandidátka Pécresseová. Krajně pravicoví politici – Le Penová a Zemmour, kteří si jsou do značné míry vzájemně konkurencí – mají téměř shodně kolem 15 procent hlasů.
Podrobnější informace k francouzským prezidentským volbám si můžete přečíst v analýze, která vyšla na iROZHLAS.cz začátkem prosince.
Možný Bolsonarův konec
Osudný může být příští rok také pro obyvatelstvo Brazílie a zejména pro jejího prezidenta Jaira Bolsonara. Pravicový politik, který už před zvolením do funkce proslul řadou kritických výroků na adresu etnických menšin či homosexuálů, stojí v čele země od ledna 2019, během pandemie koronaviru mu ale prudce klesla popularita. Prezidentské volby, které se v Brazílii odehrají v říjnu 2022, tak mohou jeho vládu ukončit.
‚Očkování rozvíjí AIDS.‘ Brazilský nejvyšší soud kvůli výrokům nařídil vyšetřování Bolsonara
Číst článek
Podle nejnovějších průzkumů má zdaleka největší podporu levicový exprezident Luis Inácio Lula da Silva, který stál v čele země v letech 2003 až 2010. Prosincové šetření zveřejněné zpravodajským serverem G1 ukazuje, že by v prvním kole získal 48 procent hlasů, naopak Bolsonaro oslovil jen 21 procent respondentů.
Pravidla přitom říkají, že pokud některý z kandidátů ve volbách překročí 50procentní hranici, nemusí se druhé kolo ani konat. Exprezidentovi, který si jako prezident získal velkou přízeň veřejnosti sociálními programy pro chudé rodiny, by tak chyběla jen dvě procenta hlasů. Lula zatím kandidaturu oficiálně neoznámil, několikrát ale uvedl, že o ní uvažuje.
Ve hře je také jméno exministra spravedlnosti Bolsonarovy vlády, které je v Brazílii dobře známé. Sergio Mora totiž před několika lety poslal Lulu do vězení, kde strávil rok a půl, kvůli tomu se tak Lula nemohl účastnit předchozích prezidentských voleb v roce 2018. Nejvyšší soud následně zrušil všechny Morovy verdikty v několika Lulových kauzách s tím, že byl Moro předpojatý. Průzkum zveřejněný serverem G1 mu nyní přisuzuje jen šest procent hlasů, podle některých pozorovatelů ale jeho šance nejsou zanedbatelné.
Bolsonarova noční můra – Lula da Silva je zpátky ve hře
Číst článek
„Získat byznysovou komunitu bude pro Lulu těžké. Za posledních 20 let se totiž mnohé změnilo. Nové, silně libertariánské pravicové křídlo velmi posílilo a hledá nějakou třetí cestu – něco mezi Lulou, který je příliš nalevo, a Bolsonarem, který je příliš nepředvídatelný. Místo těchto dvou se proto může zaměřit na Sergia Moru, což by potrápilo hlavně Bolsonara,“ tvrdí odbornice na soudobé dějiny Brazílie z francouzské Univerzity Paříž VIII Armelle Endersová.
Bez šance není ale ani současný prezident. Poté, co mu hrozilo zahájení procesu impeachmentu, tedy ústavní žaloby na prezidenta, se podle ní Jair Bolsonaro sice drží spíš v pozadí. „Stále ale není mimo soutěž – možné je všechno,“ dodává historička pro francouzskou televizi France24.
Kromě prezidenta si Brazilci v říjnu příštího roku zvolí také viceprezidenta, dvě třetiny Senátu, celou Sněmovnu poslanců, 27 guvernérů a členy regionálních parlamentů brazilské federace.
Důležité volby pro USA
Podobně jako pro Bolsonara bude příští podzim rozhodující také pro americkou Demokratickou stranu a prezidenta Joea Bidena, který od ledna šéfuje Bílému domu. Začátkem listopadu se totiž odehrají klíčové volby, které rozhodnou o příštím složení Sněmovny reprezentantů, o třetině Senátu a určí guvernéry ve 36 státech a třech teritoriích.
Politolog v USA Kraus: Pokud by Trump zmizel ze scény, popřel by sám sebe. Biden nastolí ‚normalizaci‘
Číst článek
Podle amerikanisty z Ostravské univerzity Jana Beneše je přitom už nyní možné říct, že výsledek voleb nebude pro současného prezidenta a jeho stranu zrovna příznivý.
„To, že demokrati prohrají a ztratí většinu v Kongresu, hlavně ve Sněmovně reprezentantů, je asi zřejmé. Budeme ale sledovat, jak hrozná tato prohra bude a jaký signál to vyšle ohledně toho, jak se daří Bidenovi. Momentálně jsou ale predikce silně skeptické, téměř apokalyptické. U republikánů zase budeme sledovat to, jaký typ lidí se tam dostane – jestli Donald Trump bude mít ve straně ještě takový vliv, že dokáže odstranit lidi, kteří nejsou ‚trumpisti‘, a dosadit tam lidi, kteří mu jsou loajální. To znamená poměrně extrémní, bezskrupulózní typy politiků bez zásadní vize,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Z pohledu Demokratické strany je podle něj ale zajímavé sledovat ještě jeden aspekt – co výsledek napoví o možnostech budoucího kandidáta na prezidenta, kterého si pro volby v roce 2024 zvolí demokraté. Podle Beneše přitom nejde ani tak o Joea Bidena, jako spíš současnou americkou viceprezidentku Kamalu Harrisovou. „Myslím, že se v Demokratické straně odehrají velké boje o to, kdo jim v roce 2024 umožní obhájit Bílý dům a bude vyvažovat Kongres, který bude silně republikánský,“ odhaduje amerikanista.
Od lednového nástupu do Bílého domu se současný prezident potýká s klesající podporou veřejnosti, dotáhnout do úspěšného konce svoje předvolební sliby se pro něj totiž mnohdy stává složitým úkolem. Jednu z posledních velkých ran Biden utrpěl v neděli 19. prosince, kdy demokratický senátor Joe Manchin oznámil, že nebude hlasovat pro obrovský investiční balík navrhovaný prezidentem Bidenem.
Podobných okamžiků, které ukázaly rozhádanost demokratů, se v posledních měsících nicméně objevilo hned několik. Rozštěpenost strany na umírněnější a levicovější křídlo proto Bidenovi vládnutí velmi znesnadňuje.
„Jsou tu mechanismy, aby demokraté velmi těsnou většinou prohlasovali reformní balíčky, na kterých Biden kandidoval, ale nejsou schopní se na tom dohodnout. To jsou sliby, díky kterým Biden získal obrovské množství hlasů, mnozí ho ale jednoduše nebudou volit znovu. Nepůjdou volit Demokratickou stranu, když vidí, jak je zacyklená a neochotná dostát svým slibům. Ohledně voleb v příštím roce proto panuje poměrně silná skepse,“ uzavírá Beneš.
