Volby podle pozorovatelů rozpory v Bosně spíš prohloubí

Zřejmě nejkomplikovanější volby na světě se dnes konají v Bosně a Hercegovině. Její občané: Muslimové-Bošnjaci, Srbové a Chorvati volí tříčlenné prezídium, parlament Bosny a Hercegoviny, parlamenty muslimsko-chorvatské federace a Republiky srbské, prezidenta a viceprezidenty bosenských Srbů. Jakoby toho nebylo dost, volí se i parlamenty deseti kantonů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volby v Bosně a Hercegovině | Foto: Martin Dorazín

V hlasovací místnosti číslo 137 A501 na sarajevském Starém městě se už od rána od sedmé hodiny tvořila fronta. Teď je zhruba jedna hodina po poledni a na hlasování stále čeká ve frontě asi 50 lidí.

„Volil jsem lidi, kteří bránili Bosnu, kteří ji ubránili a teď ji chtějí přivést do Evropy. Jsou to lidé, kteří byli v armádě, a nejvíce jich je ve Straně demokratické akce,“ říká jeden z válečných veteránů, který volí hlavní muslimskou politickou stranu SDA.

Válka sice skončila před patnácti lety, ale pořád zůstává v myslích lidí a zejména politiků, kteří využívají přirozeného lidského strachu, aby ještě více posílili své pozice.

Bývalý bosenský a jugoslávský prezident Raif Dizdarević v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas říká, že Bosna ztratila po minulých volbách čtyři roky a situace po dnešním hlasování nebude lepší:

Přehrát

00:00 / 00:00

Volby v Sarajevu sleduje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín

„Příčina spočívá v tom, že jsou u moci strany, které vznikly na etnickém, národním principu. Jejich zájmem je pouze moc, a nikoliv Bosna a Hercegovina. Problém je také v tom, že tyto strany nenabízejí odborníky, co se vyznají v oblastech, za které mají odpovídat. Jejich úroveň je jemně řečeno průměrná.“

Tito politici, kteří zřejmě znovu zvítězí, nedokázali uskutečnit žádné důležitější změny. Exprezident Dizdarević to vidí černě:

„Změny skončily krachem a výsledkem je celkové zhoršení situace a vztahů mezi bosenskými národy, zvýšení nacionalismu, šovinismu a separatismu. Vidíte, že vedení Republiky srbské otevřeně hovoří o oddělení od Bosny, ale myslím si, že to se nemůže obejít bez krveprolití.“

Radikalizace bosenských Srbů podle Raifa Dizdareviče bohužel vyvolává stejné procesy mezi bosenskými Muslimy a Chorvaty. Jednou z mála organizací, která se pokouší o obnovení důvěry mezi bosenskými národy je chorvatské sdružení NAPREDAK, které v Bosně působí už od roku 1902.

Jeho dlouholetý předseda profesor Franjo Topić vidí příčinu většiny problémů v nerovnoprávném uspořádání, které vzniklo Daytonskou mírovou dohodou v roce 1995. Na jejím základě je Bosna nesmírně komplikovaným státem, jehož struktura ochromila základní funkce země. Muslimové proto navrhují administrativní znovusjednocení Bosny. To ale podle profesora Topiće není cesta ze slepé uličky:

„Nepotřebujeme unitarizaci Bosny a Hercegoviny. Pro nás je vhodný švýcarský model, který bychom měli použít. Jedna centrální vláda a kantony s vlastními rozpočty a širokými pravomocemi v oblasti zdravotnictví, školství a kultury.“

Dnešní volby podle pozorovatelů rozpory mezi bosenskými národy spíš prohloubí, než aby jejich hrany obrousily. Srbové, Muslimové i Chorvati mají vlastní představy o Bosně a každý pro ně nalézá pádné argumenty. Potíž je v tom, že tyto představy nemají prakticky žádný průnik, žádný společný bod.

Martin Dorazín, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme