Sýrii dalších sedm let povede prezident Bašár Asad. K volbám nemohla téměř polovina obyvatel
Ve středu o půlnoci se zavřely v Sýrii volební místnosti. Prezident Bašár Asad usiluje o znovuzvolení do čela země na dalších sedm let. Opozice označuje hlasování za frašku, kritizují ho i západní země. Formálně se prezidentských voleb účastní další dva kandidáti, kteří jsou ale veřejnosti skoro neznámí. Asadův klan vládne Sýrii už půl století.
Vítěz voleb už byl předem jasný, v syrských volbách je tomu tak už desítky let. Nejsou to v podstatě volby, ale spíše takové hlasování nebo stvrzení vůdce ve své funkci.
Syrský prezident Bašár Asad tedy znovu zvítězil a získal čtvrtý mandát. Podle oficiálních výsledků získal v hlasování 95,1 procenta hlasů. S odvoláním na předsedu syrského parlamentu o tom informovaly světové agentury. Opozice, OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní.
Formálně se ve volbách objevili další dva kandidáti, kteří byli ale veřejnosti téměř neznámí. Naopak 48 zájemců o kandidaturu syrské úřady odmítly.
Úplně stejně vypadaly prezidentské volby třeba v Egyptě v roce 2018, kde proti Abdalu-Fattáhu Sísímu stál jediný kandidát, rovněž zcela neznámý člověk bez šancí. Jsou to takové komparzy voleb v arabských zemích.
10 let od začátku války zůstává situace v Sýrii zoufalá. ‚Bez pomoci by dnes řada lidí nepřežila,‘ říká expert
Číst článek
V syrských volbách mohlo být podle analytiků jediné překvapení, pokud by se Rusko nebo Írán, což jsou sponzoři, na kterých je syrský režim od občanské války závislý, se chtěli Asada zbavit a dosadit do čela země jinou tvář. To se nestalo. Bašár Asad byl jednoznačně předurčený nechat se volbami potvrdit na dalších sedm let a Rusko ho tedy evidentně měnit nechce.
Polovina volit nemohla
Voleb se mohli účastnit lidé žijící v částech Sýrie, které jsou pod kontrolou Asada, což jsou asi dvě třetiny země. Volit se také mohlo na některých ambasádách v zahraničí, například v Libanonu, Rusku, Kuvajtu nebo v Jordánskou. Podmínkou bylo, aby lidé měli platný syrských pas a razítko o výstupu ze země, což diskvalifikovalo většinu uprchlíků. Ti se dostávali ze země nelegálně a mnozí z nich mají také dávno propadlý pas.
Nevolili také lidé v těch částech Sýrie, které nemá pod kontrolou centrální vláda. Dohromady je v zahraničí asi pět milionů lidí, v těch částech Sýrie mimo kontrolu Asadova režimu je dalších pět milionů. Je to asi polovina všech Syřanů, kteří tu možnost volit neměli.
K tomu ještě nastaly protesty třeba v provincii Idlib, která je poslední opoziční provincií. Protesty proti volbám byly dokonce také v Dar'á, což je město na jihu Sýrie pod kontrolou Asadova režimu, kde místní klanoví vůdci vyzývali ke generální stávce. I na místech, které už má Asad po občanské válce znova pod kontrolou, jsou tak často stále protirežimní nálady.
Sýrie, Jemen, Libye. Kromě bojů a chudoby je drtí také pandemie, nemocnice nemají vybavení
Číst článek
Lidé k volbám nuceni nebyli, alespoň ne plošně. Ovšem proslýchá se, že státní zaměstnanci dostali příkazem, aby se voleb účastnili.
Sám prezident Asad volil v Dumě, což je předměstí Damašku, kde do poslední chvíle občanské války vládli povstalci a kde také došlo k pravděpodobnému chemického útoku v roce 2018. Byla to demonstrace síly a znovudobytí původních povstaleckých oblastí.
Země po válce
Země se z občanské války teprve vzpamatovává. Poškození ale záleží na části země. Například Damašek vypadá válkou relativně nedotčený. Zato jiná města a části Sýrie jsou válkou hodně zdevastované, často jsou úplně vylidněné.
Země zároveň zažívá ekonomický kolaps. Jednak kvůli občanské válce, ale také z jiných důvodů. Sousední Libanon, se kterým je Sýrie provázaná, taktéž prožívá obrovské finanční problémy. K tomu se ještě přidalo onemocnění covid.
Aktuálně je na tom Sýrie finančně a ekonomicky hodně špatně, navíc přišla o velkou část své střední třídy, na které před válkou hodně stála. Přes 80 procent střední třídy opustilo Sýrii, nejsou ani žádné rekonstrukční práce, žádné financování obnovy Sýrie, o kterém se mluvilo. Všechno je válkou zničené, a i proto se nechce uprchlíkům vracet zpátky do země.
