Volby ukázaly, že Putin ztrácí podporu ve velkých městech
S naprostou převahou porazil Vladimir Putin ostatní kandidáty ruských prezidentských voleb. Získal skoro 64 procent hlasů, a vyhrál tak už v prvním kole. Putin se do Kremlu vrací po čtyřleté přestávce, a to hned na šest let. Mandát hlavy státu se teď totiž o dva roky prodlužuje. Vítězství současného premiéra přivítaly v centru Moskvy tisíce lidí, opozice se naopak chystá protestovat.
„Nebyly to pouze prezidentské volby, byl to velmi vážný test – pro každého z nás, pro náš národ. Byl to test politické zralosti, samostatnosti a nezávislosti,“ promluvil Putin k zaplněnému Manéžnímu náměstí. Dosluhující premiér se ale také zmínil o politických provokacích, které mají podle něj jediný cíl – rozložit ruskou státnost a uzurpovat si moc.
„Ruský lid dnes ukázal, že takové scénáře v naší zemi neprojdou. Budeme pracovat čestně a dosáhneme úspěchů. A vyzýváme všechny, aby se sjednotili nad zájmy našeho lidu a vlasti,“ dodal Putin.
Zpravodajka Lenka Kabrhelová a zvláštní zpravodaj Martin Dorazín informují přímo z Ruska o povolebních náladách
Současný premiér byl prý při ohlášení výsledků zjevně pohnutý. „Po tváři mu tekly slzy, což potom jeho administrace svedla na silný vítr a na sněžení, které tam v tu chvíli vládlo. Co se týče silného mandátu, řekla bych, že vládní moc – soudě i podle reakcí analytiků – spíš cítí slabost, a o to více se musí prezentovat silně,“ říká moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.
Na velkém mítinku podle ní bylo velmi těžké najít skutečného Putinova příznivce a mnozí dotázaní nedovedli vysvětlit, proč je z jejich pohledu právě on nenahraditelným lídrem. Někteří pak dokonce naznačovali, že na akci přišli z donucení, dodává zpravodajka.
Ruský deník Vedomosti například napsal, že režim i přes Putinovo vítězství nedokázal posílit svou legitimitu a že výsledky se dosahují na účet sterilizace volebního procesu. Volby lze přesto podle analytika Ústavu mezinárodních vztahů a bývalého generálního konzula v Petrohradě Vladimíra Votápka označit z Putinova pohledu za úspěch.
Publicista a komentátor Jan Petránek se vyjadřuje k prezidentským volbám v Rusku
„Je to úspěch v tom smyslu, že volby prokázaly, že mocenská vertikála funguje. Že dokáže zmobilizovat lidi z úřadů – napůl pod nátlakem, napůl dobrovolně je poslat do ulic, kde demonstrují ve prospěch Vladimira Vladimiroviče. Dokáže zorganizovat celý ten volební proces včetně různých nátlaků a falšování,“ vysvětluje.
Od okamžiku, kdy Vladimir Putin a Dmitrij Medvěděv v září loňského roku oznámili, že si na další roky dopředu přerozdělí moc, Putin zřejmě ztratil podporu i u lidí, kteří za ním dříve stáli.
Budoucnost Tandemu Putin-Medvěděv je ovšem nejistá, myslí si komentátor Jan Petránek. V posledních týdnech se prý několikrát objevila zpráva, že by Dmitrij Medvěděv rád učil právo na petrohradské univerzitě. To podle Petránka značí, že by chtěl z politických her vycouvat.
„Já jsem se velice pečlivě zajímal, kdo koho bude nahrazovat v celé administrativě prezidenta. Medvěděvovi lidé už byli teď tři měsíce postupně v kremelské administrativě vyměňováni,“ dodává Petránek.
Analytik Ústavu mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek nastínil situaci v povolebním Rusku
Dosluhující prezident dnes pověřil generálního prokurátora, aby do 1. dubna prověřil zákonnost a oprávněnost 32 soudních rozsudků včetně kauzy bývalého miliardáře a kritika Kremlu Michaila Chodorkovského. Podle Votápka se ale jedná jen o gesto. Ani on si přitom nemyslí, že se Medvěděv stane příštím premiérem:
„Já na Medvěděvově místě bych do toho asi ani nešel. A navíc si myslím, že systém si zase potřebuje vytvořit jakéhosi náhradníka, který bude zjevně liberální a který bude tak nějak v rámci systému v opozici vůči Putinovi, což premiér nemůže být. Takže já bych spíše očekával, že pan současný prezident Medvěděv – teď už jak udělal to gesto, že požádal prokuraturu, aby ověřila některé kroky – se připravuje na tuto roli. Že se stáhne do jako by opozice-neopozice, která samozřejmě ve všech klíčových a důležitých momentech bude naprosto loajální prezidentu Putinovi, ale bude vytvářet jakousi alternativu. Kdyby tlak ulice už byl tak velký, že by to Putin neustál, tak ho pak může vytáhnout jako kouzelník králíka z klobouku.“
Hlavním problémem Putina se může stát chřadnoucí ekonomika Ruska
Číst článek
V roli prezidenta se prý od května předvede starý známý Putin, který ničím pozitivním nepřekvapí, domnívá se Votápek. Obává se navíc, že se naopak prohloubí jeho negativní vlastnosti.
Stížnosti na zmanipulované volby se množí
Druhý podle volebních výsledků skončil vůdce komunistů Gennadij Zjuganov se sedmnácti procenty hlasů, na třetím místě se s necelými osmi procenty umístil miliardář a podnikatel Michail Prochorov, za ním lídr nacionalistů Vladimir Žirinovskij a poslední skončil předseda strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov. Opozice ale výsledky voleb odmítá a vyzývá k dalším protestům.
Už v průběhu celého včerejšího dne přicházely stížnosti na neregulérnost voleb a videa s nejrůznějšími svědectvími zaplavila internet. Nevládní organizace Golos, která volby dlouhodobě monitoruje, registruje na čtyři tisíce stížností. Musí je ale nejprve prověřit.
Lidem vadí nejrůznější manipulace, někteří voliči prý hlasovali na volební průkaz několikrát nebo hlasovali za peníze. Volební komise přesto tvrdí, že žádné zásadnější narušení volebního procesu nezaznamenala.
Putin podle agentury Golos získal o 14 procent hlasů méně, než uvádí volební komise. Mezinárodní pozorovatelé ale průběh ani výsledek voleb nezpochybnili – vesměs oceňovali dobrou organizaci a novátorské použití webových kamer ve volebních místnostech.
Velká města volí liberálněji
Výsledky hlasování ale ukázaly, že Putin nemá jednoznačnou podporu ve velkých městech. V Moskvě například nový prezident nezískal ani polovinu hlasů a na druhém místě se s 19 procenty umístil podnikatel Michail Prochorov. Opozice navíc tvrdí, že Putin namísto oficiálních 48 procent získal podle jejich součtů jen zhruba 35 procent.
Podobná situace nastala v premiérově rodném Petrohradě, kde sice získal 50 procent, na druhém místě ale opět skončil miliardář Prochorov, a dokázal tak, že ve velkých městech dosahuje solidních výsledků.
„Města zkrátka nemají ráda Putina, volí spíše liberálněji, pravicověji. I když na tom konečném výsledku – volebním vítězství Vladimira Putina – to asi nic nezmění, je to důležitý signál. A Putin bude určitě s touto informací od voličů pracovat, čili dvě velká města, Moskva a Petrohrad, se zřejmě nemají na co příliš těšit, protože Putin nezapomíná na místa, kde ho nemají rádi,“ shrnuje z Petrohradu zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
Drtivou podporu má Putin naopak na ruském venkově a zejména v oblasti neklidného severního Kavkazu, kde budí nezvyklé volební výsledky pochybnosti.
Putinovi prý pomohlo vyhrát volby zemědělství, říká ale Petránek. Ministryně zemědělství Jelena Skrynniková totiž získala v posledních letech ze státního rozpočtu miliardy na modernizaci techniky. „To, že se vzmáhá ruské zemědělství, je asi jedna z nejdůležitějších věcích, které hrály pro Putina,“ vysvětluje Petránek.
Až čas ukáže, jak to bude s opozicí
Opozice svolává na dnešní večer demonstrace do Moskvy i do Petrohradu. Podle názoru některých organizátorů možná dorazí ještě více účastníků než na předchozí podobné akce, protože budou chtít vyjádřit svou nespokojenost s volbami.
Mnozí analytici ale varují, že lidé si na druhé straně mohou říci, že nemá smysl někam chodit a protestovat, protože Putinovo vítězství v celoruském měřítku je velmi přesvědčivé a jen málokdo věří, že se stane něco, co výsledky voleb zvrátí.
Putina volily ženy, střední třída i někteří umělci
Číst článek
Zatím každopádně není jasné, jak staronový prezident s opozicí naloží. Jeho předvolební vyjádření totiž byla vedena snahou zastrašit potenciální protivníky a mobilizovat přívržence, říká Votápek.
„Myslím si, že všechno záleží teď na nejbližších dnech, na tom, jak budou probíhat první protesty, z nichž první už bude dneska v Moskvě. A také zda protestující budou mít nějaký silný příběh, nějaký příběh o brutální falzifikaci nebo něco podobného. Něco, co by prostě přitáhlo lidi do ulic, protože moc zjevně spoléhá na to, že lidé budou unaveni, postupně na ty protestní demonstrace přestanou chodit.“
Ruským prezidentem bude Putin, opozice vyzývá k protestům
Číst článek
Opozice bude podle Votápka přežívat jako v poslední době – bez mocenských pozic a bez zástupců v parlamentu. Upozorňuje ale, že v Rusku se probouzí občanské hnutí.
„Cynismus vládní moci, způsob, jakým falšují volby, jak předem rozhodují o tom, jak dopadnou volby, už je tak do očí bijící. A přitom jejich legitimita tím, že by dosahovali nějakých zázračných výsledků při správě země, tam není. Takže lidi to už uráží a někteří začínají chodit do ulic. Uvidíme, jestli jim to vydrží,“ myslí si.
