Volby v Saíd Púru

Včerejší pákistánské volby ještě nemají konečné výsledky. Už teď je ale jasné, že účast voličů rozhodně nebyla vysoká, a že chyběly především ženy. Na problém, který se objevuje i v mnoha jiných částech světa, se ve své reportáži "Zblízka" podíval Břetislav Tureček.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

voličky v Saíd Púru

voličky v Saíd Púru | Foto: Břetislav Tureček | Zdroj: Český rozhlas

Poklidný život v podhorské vesnici Saíd Púr na severu Pákistánu v pondělí narušila nezvyklá událost. Stáda koz a ovcí se pasou na svém obvyklém místě. Na dohled odsud se ale probíhají parlamentní volby.

Tucet policistů bedlivě střeží okolí školy, kde se hlasuje. Zároveň ale strážci zákona mají povinnost, kterou se muslimský svět liší od ostatních koutů zeměkoule. Rozdělují voliče na dvě skupiny - na muže a na ženy.

Mířím tedy k ženské frontě, abych se zeptal, co si zdejší voličky o svém hlasování myslí.

"Přišla jsem hlasovat, protože ženy mají právo volit. A také naši manželé a bratří nám řekli, ať sem jdeme," říká mi od pohledu chudá žena, která mi z ostychu nechce říci své jméno a svůj věk odhaduje na pětadvacet - šestadvacet let. A tak se hned ptám - co kdyby vám vaši muži řekli, že volit nemáte?

"Tak bych samozřejmě nešla! Bez svolení manžela nebo bratrů se nehnu ani na krok."

Před volební místností se bavím s paní Rehánou Hajšbíovou, aktivistkou Pákistánské lidové strany. Tedy strany, v jejímž čele stála až do své násilné smrti Bénazír Bhuttová, jedna z mála političek muslimského světa, která dosáhla až na nejvyšší mocenské posty.

"Ženy tvoří padesát procent voličů, takže by rozhodně volit měly. Chceme také, aby ženy samy rozhodovaly, koho volí. Neměla by to být volba jejího manžela nebo bratrů, ale její vlastní."

To byla politická aktivistka Lidové strany. Ale co její řadoví voliči? "Ženy by určitě měly volit, jsou stále vzdělanější a vědí, jak hlasovat," říká mi dobrou angličtinou hezoun v zrcadlových brýlích Abdulláh Kijání. A kdo tedy pro takovou vzdělanou voličku vybere kandidáty?

"Manžel. My tady prostě máme jinou kulturu. Když tedy manžel řekne: Měla bys volit takhle, tak ona by to měla udělat."

Že jsou to nepřijatelné, tmářské názory? Možná ano. Jenže všechno je relativní. Na severozápadě země se objevily vylepené letáky, že pokud nechtějí tvrdě narazit, neměly by ženy volit vůbec. Důvody mi vysvětlil komentátor paštúnské televize Chajbar TV Hárún Chán.

"Na kmenových územích radikální islamisté a někteří paštúnští stařešinové říkají, že ženy vůbec volit nesmějí. Argumentují, že je to proti naší kmenové tradici."

Můžou ale za všechno mužští šovinisté v mešitách? Zdá se, že nikoli. Mnohé politické strany organizovaně svážely své příznivce k volebním místnostem. Čtyřicetiletý tesař pan Churšíd takové štěstí neměl a hlasovat musel jít čtyři kilometry horským terénem po svých. A proč nevzal i manželku?

"Já bych rád, ale je to moc daleko. Pro naše ženy je těžké na takhle dlouho odejít z domova. Vždyť tam mají spoustu práce a musejí se starat o malé děti."

I takové překážky má emancipace žen v muslimském světě. Feministicky založená paní Rehána Hajšbíová z Lidové strany ale připouští, že se situace přeci jen postupně zlepšuje. Možná tedy jednou, při nějakých budoucích volbách, bude fronta žen tady v Saíd Púru stejně dlouhá jako ta mužská.

Břetislav Tureček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme