Volby do dolnosaského zemského sněmu skončily, podle odhadů vede SPD nad CDU
V předčasných volbách v neděli nevolí jen obyvatelé Rakouska ale i německého Dolního Saska. Více než šest milionů oprávněných voličů mohlo rozhodnout o složení zemského parlamentu. Podle prvních odhadů vyhrála SPD nad CDU. Jak připomíná německý Spiegel, pro SPD je úspěch ve volbách klíčový. Strana je totiž oslabená po volbách do spolkového sněmu, kvůli kterým odešla do opozice.
SPD upřesněný odhad přisoudil 37,2 % hlasů, Křesťanskodemokratické unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové 34,7 %. Pokud konečné výsledky potvrdí současné odhady, bude zemské hlasování představovat výrazné povzbuzení pro sociální demokracii, která letos prohrála už troje zemské volby a v těch parlamentních před třemi týdny dosáhla nejhoršího výsledku od druhé světové války, když dostala jen 20,5 %.
Merkelová získala 33 procent, protiimigrační AfD skoro třináct. Schulz míří do opozice
Číst článek
Potěšena zřejmě nebude CDU, která v parlamentních volbách také výrazně oslabila a ještě před několika týdny byla jasným favoritem nedělního hlasování. Její volební lídr Bernd Althusmann, jehož strana byla poslední tři volební období v Dolním Sasku nejsilnější, už připustil, že očekával lepší výsledek a blahopřál SPD.
Třetí nejsilnější silou v zemském sněmu by s 8,4 % měli být Zelení, následovaní svobodnými demokraty se 7,1 %. Obě strany podle odhadů zaostaly za předvolebními průzkumy, které jim dávaly šanci až na deset procent hlasů. Zelení navíc proti minulým volbám ztratili více než pět procentních bodů.
Do parlamentu druhé největší a čtvrté nejlidnatější spolkové země poprvé pronikne i AfD s 5,8 %. Protestní strana tak už bude zastoupena ve 14 ze 16 zemských sněmů.
Koaliční semafor?
Mírným favoritem hlasování byla SPD s podporou asi 34 procent voličů, následovaná CDU se 33 procenty. Do zemského sněmu by se stejně jako ve volbách před necelými pěti lety měli dostat i Zelení a svobodní demokraté (FDP) s podporou kolem devíti až deseti procent. Poprvé do dolnosaského parlamentu zřejmě pronikne protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), kterou by podle průzkumů mohlo volit zhruba sedm procent hlasujících. Strana by tak byla zastoupena už ve 14 ze 16 zemských sněmů.
Pokud by volby po kampani, která se soustředila hlavně na školství, situaci v automobilce Volkswagen a otázky spojené s migrací a bezpečností, dopadly takto, mohl by dosavadní premiér Stephan Weil (SPD) sestavit velkou koalici s CDU nebo takzvaný semafor spolu s FDP a Zelenými. Vyloučena není ani velká koalice v opačném gardu vedená zdejším lídrem CDU Berndem Althusmannem.
CDU by se stejně jako se o to pokouší na celoněmecké úrovni mohla spojit i s FDP a Zelenými. Vznik trojkoalic by ale zřejmě zkomplikovaly napjaté vztahy mezi CDU a Zelenými a také programové neshody mezi FDP a Zelenými.
