Peking by měl tlačit na Rusko, aby zastavilo agresi, shodli se lídři G7. Na summit dorazil i Zelenskyj

Peking by měl „tlačit na Rusko, aby zastavilo agresi“ proti Ukrajině, vyzvali v prohlášení lídři skupiny velkých ekonomik G7 na summitu v Japonsku. Spojené státy, Kanada, Japonsko a čtyři evropští členové také uvádí, že nechtějí svou politikou Čínu poškodit, vyjadřují ale obavy ohledně situace v Jihočínském moři a „ekonomického nátlaku“ Pekingu. Do Hirošimy na summit dorazil také Volodymyr Zelenskyj, už zde jednal s indickým premiérem Módím.

Hirošima (Aktualizováno: 12:59 20. 5. 2023) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Summit G7 v Hirošimě

Zelenskyj se chce v Hirošimě setkat s lídry ekonomik G7 i Indie nebo Brazílie | Foto: Susan Walsh | Zdroj: Reuters

Vztahy s Čínou byly nejbedlivěji sledovaným bodem jednání při druhém dni summitu v Hirošimě, který končí v neděli. Lídři navázali na přetrvávající debaty o rostoucí politické a ekonomické asertivitě Číny v zahraničí, které jen vystupňoval postoj asijské mocnosti k ruské invazi na Ukrajinu. Peking invazi odmítl odsoudit a udržuje s Moskvou rozsáhlé partnerství, které znepokojuje západní vlády.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastní summitu G7 v Hirošimě

„Vyzýváme Čínu, aby tlačila na Rusko, aby zastavilo svou vojenskou agresi a okamžitě, úplně a bezpodmínečně stáhlo své jednotky z Ukrajiny,“ píše se mimo jiné ve společném prohlášení summitu G7. To zároveň Peking pobízí k podpoře „spravedlivého a trvalého“ míru na Ukrajině, mimo jiné skrze přímý kontakt s Kyjevem.

Rozsáhlé komuniké se věnuje i mnoha dalším otázkám od klimatické změny po lidská práva a mimo jiné volá po mezinárodních standardech na poli umělé inteligence.

K širší otázce vztahů s Pekingem lídři G7 uvádí, že jsou "připraveni budovat konstruktivní a stabilní vztahy". Lídři sedmi rozvinutých zemí v textu uvádí, že se nechtějí od Číny odstřihnout, ovšem dodávají, že "ekonomická odolnost" vyžaduje omezování rizik a "diverzifikování" na poli mezinárodních vztahů.

Podle listu Financial Times prohlášení summitu G7 poprvé Čínu zmínilo před dvěma lety a sobotní komuniké zahrnuje dosud nesilnější kritiku Pekingu. „Nejvyspělejší ekonomiky světa stupňují svoji odpověď na to, co vidí jako rostoucí vojenskou hrozbu a ohrožení ekonomické bezpečnosti ze strany Pekingu,“ napsal deník.

Agentura AFP poznamenává, že výstup summitu vyvažuje pozice zemí, jako jsou USA, které zastávají tvrdší linii, a evropských partnerů, kteří trvají na potřebě vyhnout se „konfrontační“ atmosféře ve vztahu k asijské velmoci.

‚Upřímný dialog‘

Prohlášení hovoří o potřebě „upřímného dialogu“ s čínskými úřady, zároveň se ale vymezuje proti „militarizaci“ Asie a Tichomoří. Také Čínu kritizuje za využívání „ekonomického nátlaku“ a vyjadřuje nesouhlas s „jakýmikoli jednostrannými pokusy změnit silou nebo nátlakem status quo“ v jihovýchodní Asii, což je odkaz především na čínské nároky na Tchaj-wan.

Válka na Ukrajině, sankce proti Moskvě a vliv Číny. V Japonsku začíná summit G7, přijede na něj i Zelenskyj

Číst článek

Deklarace lídrů G7 má celkem 40 stránek a věnuje se široké škále témat od investic do infrastruktury přes potravinovou bezpečnost po lidská práva a omezování jaderných zbraní. Prezidenti a premiéři v Hirošimě, na kterou USA na konci druhé světové války svrhly atomovou bombu, označili za svůj cíl „svět bez jaderných zbraní“.

Zmínku si vysloužila také tzv. generativní umělá inteligence, což je termín pro sofistikované počítačové modely, k nimž v posledních měsících přitáhl pozornost zejména program ChatGPT schopný generovat texty těžko rozlišitelné od vyjadřování člověka.

Podle G7 je třeba okamžitě vyhodnotit „příležitosti a výzvy“ spojené s touto technologií a přijmout "mezinárodní technické standardy" ohledně jejího využívání. S podobnou výzvou přišel tento týden také Sam Altman, tedy šéf firmy OpenAI, která za ChatGPT stojí.

Značný prostor věnovali účastníci summitu klimatické změně, přičemž se znovu přihlásili k cíli udržet oteplování pod úrovní 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Obnovení závazku přichází tři dny poté, co Světová meteorologická organizace uvedla, že dosažení uvedené míry oteplení do konce dekády je stále pravděpodobnější.

Ukrajinský prezident

Na jednání do Hirošimy v sobotu dorazil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kde účastí na summitu skupiny velkých ekonomik G7 pokračuje jeho série zahraničních jednání.

Podle agentury Bloomberg chce víkend využít i k apelu na lídry Indie nebo Brazílie, tedy zemí, které se snaží k válce Ruska proti Ukrajině stavět neutrálně. S indickým premiérem Naréndrou Módím se setkal už v sobotu, jeho vystoupení před všemi účastníky summitu se čeká v neděli.

Zelenskyj zřídil poradní orgán, který bude dohlížet na návrat Krymu pod ukrajinskou správu

Číst článek

„Japonsko. G7. Důležité schůzky s partnery a přáteli Ukrajiny. Bezpečnost a posílení spolupráce pro naše vítězství. Mír bude po dnešku blíž,“ uvedl Zelenskyj na twitteru krátce po prvních zprávách o jeho příletu. Kamery japonské televize NHK jej zachytily, jak v hnědozelené mikině s kapucí vystupuje z francouzského letadla, kterým cestoval ze Saúdské Arábie.

Ukrajinský prezident návštěvou Japonska pokračuje v sérii zahraničních jednání, která jej v pátek zavedla na summit Ligy arabských států v saúdskoarabské Džiddě. Zelenskyj tam vyzval lídry, aby podpořili jeho mírový plán pro Ukrajinu, který mimo jiné zahrnuje obnovení její územní celistvosti.

Kyjev se po 15 měsících ruské invaze připravuje na protiofenzívu s cílem získat zpět oblasti zabrané ruskými silami a Zelenskyj bude chtít v Japonsku pokračovat ve snaze maximalizovat podporu mezinárodního společenství. Ze strany Západu se přitom klíčového kroku dočkal už v průběhu týdne, když některé evropské země daly najevo ochotu zajistit Kyjevu stíhačky F-16.

Americký prezident Joe Biden pak podle vyjádření svého poradce Jakea Sullivana v pátek v Hirošimě ujistil partnery, že USA podpoří výcvik ukrajinských pilotů na těchto strojích a nebudou bránit jejich dodávkám na Ukrajinu.

Japan. G7. Important meetings with partners and friends of Ukraine. Security and enhanced cooperation for our victory. Peace will become closer today.

08:50 – 20. 05. 2023

10859 45321

Indie a Brazílie

Součástí skupiny G7 jsou vedle Spojených států také Kanada, Japonsko, Německo, Británie, Itálie a Francie. Na víkendový summit byli přizváni i premiéři a prezidenti řady dalších zemí včetně indického premiéra Naréndry Módího a brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.

Osa Moskva-Dillí-Peking. Ruská invaze na Ukrajinu dramatizuje zápas o vládce Indo-Pacifiku

Číst článek

Právě možnost jednat s těmito hosty je podle některých médií klíčovým bodem programu ukrajinského prezidenta. S Módím, jehož země navyšuje nákupy ruských energií, se podle informací Bloomberg plánoval setkat ještě v sobotu. Deník Financial Times zase uvedl, že se Zelenskyj chystá na konfrontaci s uvedenou dvojicí poté, co se rozhodli nepodpořit sankce proti Rusku.

S Módím se Zelenskyj setkal na okraj summitu krátce po příletu do Hirošimy, oznámil úřad indického lídra na twitteru, aniž by specifikoval témata jednání. Ukrajinský prezident se s indickým premiérem osobně setkal poprvé od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Zda dojde i na bilaterální setkání s brazilským prezidentem, nebylo jasné.

Svůj program v Japonsku zahájil ukrajinský prezident schůzkami s britským premiérem Rishim Sunakem a se šéfkou italské vlády Georgiou Meloniovou, bilaterální jednání absolvoval také s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. V neděli podle dostupných informací nejdříve zasedne s lídry G7, načež přijde na řadu druhý blok jednání, který bude zahrnovat i zvláštní hosty a jehož tématem bude „mír a stabilita“.

Zelenskyj se také „téměř jistě“ setká samostatně s americkým prezidentem Bidenem, píše deník The New York Times. Páteční informaci o podpoře výcviku ukrajinských pilotů, po níž Zelenskyj děkoval za „historické rozhodnutí“, hodnotí deník jako signál o „ostré změně“ kurzu Washingtonu. Biden zároveň podle médií chystá oznámení nového balíčku vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě 375 milionů dolarů (přes osm miliard korun).

mdo, CTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme