Vybojovala si rozvod a to ji stálo život. Populární afghánskou moderátorku zavraždili přímo na ulici

S jejím nastávajícím Mínu Mangalovou zasnoubili rodiče jako čtrnáctiletou. Když později chtěli své rozhodnutí změnit, budoucí zeť jim vyhrožoval, že dceru zabije. Teď, dva roky po svatbě a krátce po rozvodu, je právě on hlavním podezřelým z vraždy bývalé televizní reportérky a aktivistky za ženská práva. Podobné případy v Afghánistánu i přes pokroky nezmizely.

Kábul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vražda novinářky za bílého dne je jednou z mnoha násilných smrtí žen, které od pádu Talibanu v roce 2001 působily ve veřejných pozicích (ilustrační foto) | Foto: Mohammad Ismail | Zdroj: Reuters

„Hrozil nám, že když zrušíme zasnoubení, naši dceru zabije,“ řekla Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) Anisa Mangalová, matka zavražděné Míny. Z vraždy bývalé televizní reportérky, která v poslední době působila jako poradkyně afghánského parlamentu, viní jejího exmanžela Jaweda. Mína Mangalová byla zastřelena v sobotu 11. května. 

Schůze po šesti letech. Afghánská Velká rada vyzvala k trvalému příměří v zemi, Tálibán hned odmítl

Číst článek

„Mína neměla na výběr,“ vysvětluje souhlas se sňatkem matka. „Nechtěla rodiny znepřátelit,“ dodává. Už několik dní po svatbě přitom podle matky členové manželovy rodiny Mangalovou unesli a drželi ji na odlehlém místě, bili ji a mučili. Rodina Mangalové ohlásila případ prokuratuře, vyšetřování prý ale nezačalo a případ odložili.

Rozvod je dál tabu

Mluvčí prokuratury tvrdí opak. Vyšetřování podle něj proběhlo a případ posloužil jako důkaz při rozvodu, o který Mangalová zažádala.

Rozvody jsou přitom v Afghánistánu, jehož soudnímu systému dominují muži, stále tabu. Ženy, které se chtějí rozvést, se musí v právním systému země dobře orientovat.

Když nahlásí domácí násilí, jsou často samy zadrženy a uvězněny a ty, které uprchly před nuceným sňatkem, někdy zabije rodina manžela.

Matka zavražděné Míny Mangalové při pohřbu dcery | Foto: EPA-EFE | Zdroj: Profimedia

Soud po dlouhých měsících nakonec Mangalovou rozvedl. Ona sama svůj nucený sňatek a následný boj o rozvod otevřeně popsala na internetu. Na sociálních sítích spravovala populární stránky o právech afghánských žen pracovat a chodit do školy.

Nedávno se také stala poradkyní parlamentního výboru pro náboženské a kulturní záležitosti. Populární se ale stala už dřív jako moderátorka soukromých afghánských televizí Ariana, Tolo a Shamshad.

‚Smrti se nebojím‘

Na začátku května na svém facebooku Mangalová napsala, že dostává na sociálních sítích výhrůžky. Napsala také, že je silná žena a že se smrti nebojí. Kdo a proč jí hrozil, není jasné.

O týden později Mangalovou našli v tratolišti krve v jedné z kábulských čtvrtí. Vrah ji několikrát střelil, když čekala na odvoz do práce. Podle afghánské policie byl čin osobně motivovaný a momentálně se pátrá po exmanželovi Mangalové.

Vražda novinářky za bílého dne je jednou z mnoha násilných smrtí žen, které od pádu Tálibánu v roce 2001 působily ve veřejných pozicích – političek, lidskoprávních aktivistek, policistek a učitelek.

V některých případech šlo o takzvané vraždy ze cti, které spáchaly rodiny žen pod tlakem konzervativního prostředí silně religiózního státu s muslimskou většinou. Další ženy vadily militantním skupinám.

Zprávy je stály život. Letos zemřely desítky novinářů, přinášíme příběhy některých z nich

Číst článek

„V zemi, kde je můj život novinářky v nebezpečí, nechci od vlády, aby oceňovala moji práci, ale aby se zaměřovala na to, jak nás chránit,“ napsala na facebooku krátce po smrti Mangalové novinářka Zalma Kharůtová.

Nejnebezpečnější země

Jen letos v zemi při své práci (nebo kvůli ní) zemřeli čtyři novináři, loni bylo mrtvých 16 a Afghánistán byl tak podle údajů newyorského Výboru na ochranu novinářů i organizace Reportéři bez hranic pro novináře vůbec nejnebezpečnější zemí.

Loni na jaře zabily dva bombové útoky v Kábulu devět reportérů. K odpovědnosti se přihlásila teroristická organizace Islámský stát, která na novináře mířila cíleně.

Mezi oběťmi byla i Maharám Duráníová, která byla na pracovní stáži v afghánském Rádiu Azadi financovaném Rádiem Svoboda. Zabil ji druhý výbuch nastražený na dobu, až se ke zraněným po první explozi seběhnou lidé. Studentka třetího ročníku práv na Kábulské univerzitě měla začít moderovat týdenní program o právech žen.

Návrat Tálibánu?

Situace žen se v zemi sice mírně zlepšila, běžné ale dál zůstává domácí násilí, nucené a předem domluvené sňatky i to, že se ženy často musí vzdát jakýchkoli ambicí. S potenciálním návratem fundamentalistického hnutí Tálibán zpět do politiky je navíc pravděpodobné, že se bude situace dál zhoršovat.

Smrt někdejší afghánské novinářky přichází v době, kdy se do centra světové pozornosti znovu dostává otázka ženských práv v Afghánistánu v souvislosti s možným úplným stažením zahraničních sil ze země a možným návratem Tálibánu na politickou scénu.

Spojené státy v současné době jednají s Tálibánem o mírové dohodě, která by ukončila téměř dvacetiletý konflikt v zemi. Hnutí Tálibán v době své vlády v letech 1996 až 2001 nechvalně proslulo diskriminací žen, z nichž naprostá většina neměla přístup ke vzdělání a k práci, musela chodit plně zahalená a nesměla opouštět domov bez doprovodu mužského člena rodiny.

haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme