Německo kvůli vraždě Gruzínce vyhostí dva ruské diplomaty. Podle policie za činem může stát Moskva
Německé ministerstvo zahraničí ve středu informovalo o tom, že v souvislosti se srpnovou vraždou Gruzínce v Berlíně vyhostí dva ruské diplomaty. Právě Moskva za vraždou podle vyšetřovatelů může stát. Případ, který připomíná loňský pokus o zabití bývalého ruského agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury, ve středu převzalo německé nejvyšší státní zastupitelství. Kreml podíl na činu odmítá a za vyhoštění diplomatů hrozí odvetou.
Čtyřicetiletý Zelimchan Changošvili, který v minulosti bojoval proti Rusům v Čečensku, přišel o život 23. srpna, když ho ve čtvrti Moabit nedaleko centra Berlína útočník z bezprostřední blízkosti opakovaně střelil do hlavy.
Německá obdoba případu Skripal. V Berlíně zavraždili gruzínského agenta, Kreml spojitost odmítá
Číst článek
Podezřelým z vraždy je devětačtyřicetiletý Rus Vadim Sokolov, který je ve vazbě.
Německá média od počátku informovala o řadě podezřelých okolností, které ukazují na to, že by za vraždou mohly stát ruské nebo čečenské státní úřady. K tomuto názoru se nyní přiklonilo i nejvyšší státní zastupitelství, podle něhož pro to existuje dostatek indicií. Moskva ale podíl na vraždě odmítá.
Ruské ministerstvo zahraničí ve středu na vyhoštění diplomatů odpovědělo prohlášením, že přijme „komplex odvetných opatření“. V diplomatické praxi bývá obvyklou reakcí reciproční vyhoštění diplomatů druhé strany.
‚Nepřátelský krok‘
Ruské ministerstvo uvedlo, že vyhoštění diplomatů z Německa je nepodložený a nepřátelský krok, a upozornilo, že „politizovaný přístup k vyšetřování (berlínské vraždy, pozn. red.) je nepřípustný“.
Německé ministerstvo zahraničí, které Changošviliho označuje jménem Tornike K., svůj středeční krok vůči Rusku zdůvodnilo tím, že přes opakované a důrazné výzvy Berlína Moskva nedostatečně spolupracovala při snahách čin vyjasnit. Německo nevyloučilo, že sáhne i k dalším krokům. Záleží na dalším vyšetřování.
Magazín Der Spiegel už v srpnu uvedl, že podezřelý Sokolov má číslo pasu, které ukazuje na napojení na ruskou vojenskou tajnou službu GRU.Podezřelé jsou ale i další okolnosti. Nejvyšší státní zastupitelství vychází z toho, že se Vadim Sokolov ve skutečnosti jmenuje Vadim K. Po tom kvůli podezření z vraždy z roku 2013, jejíž provedení je nápadně podobné zastřelení Changošviliho, od dubna 2014 až do července 2015 pátraly ruské úřady. Jen dva měsíce poté, co smazaly informaci o pátrání, byl poprvé vystaven osobní doklad na jméno Vadim Sokolov. Podle německých médií je tak možné, že muže ruské úřady našly, a posléze naverbovaly.
Aby Sokolov získal vízum do schengenského prostoru, doplnil letos svou žádost potvrzením zaměstnavatele - firmy ZAO RUST. Její šéf a účetní mu potvrdili, že v ní pracuje jako stavební inženýr. Podle ruského obchodního registru je ale firma od letošního dubna v reorganizaci a loni měla jediného zaměstnance. Číslo faxu na ZAO RUST je stejné jako číslo na dvě firmy spadající pod ruské ministerstvo obrany.
Do Berlína Sokolov dorazil přes Paříž a Varšavu, kde se 22. srpna kolem osmé hodiny ranní odhlásil z hotelu. Co dělal od té doby do činu o den později v 11.55 zatím není jasné. Vyšetřovatelé ale nemají žádné indicie, že by byl Sokolov v Berlíně už před 22. srpnem, aby oběť sledoval a čin připravil. Je tedy možné, že tak učinil někdo jiný.
Changošviliho, kterého se už v roce 2015 v Gruzii někdo pokusil zavraždit, německé úřady nejprve na základě informací Moskvy vedly jako nebezpečného islamistu, postupně ho ale přestaly sledovat, protože se jim nejevil podezřelý.
