Vražda Rabbáního by v Afghánistánu mohla spustit etnické násilí

Včerejší atentát na někdejšího afghánského prezidenta a bojovníka proti Talibanu Burhánuddína Rabbáního by pro celou zemi mohl mít velmi negativní důsledky. Mohl by vyprovokovat etnický konflikt mezi Paštúny a Tádžiky, řekla Radiožurnálu novinářka Petra Procházková.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý afghánský prezident Burhánuddín Rabbání

Bývalý afghánský prezident Burhánuddín Rabbání | Zdroj: ČTK

„Ono se pořád mluví o Talibech, a málo kdo chce nahlas říct, že je to také velmi výrazně etnický konflikt mezi Paštúny a Tádžiky. A Rabbání je jednoznačně velkým symbolem té tádžické, perské kultury, a na ni si Talibové teď dovolili sáhnout. A to si myslím, že by mohlo Tádžiky vyprovokovat k nějakým odvetám,“ uvedla Procházková. Předeslala ale, že doufá v jiný scénář, a sice, že se ‚i na tuto vraždu pozvolna zapomene‘.

Přehrát

00:00 / 00:00

O možných důsledcích vraždy Burhánuddína Rabbáního mluvila v Ozvěnách dne novinářka Petra Procházková

Role exprezidenta Burhánuddína Rabbáního, k jehož vraždě se přihlásilo hnutí Taliban, byla v dnešním Afghánistánu – i vzhledem k jeho věku – podle Procházkové spíše symbolická.

„On byl symbolem odboje nejen proti Talibům, ale předtím i proti sovětské okupaci. Představoval tu severní, tádžickou část Afghánistánu, ale praktickou roli dnes už víceméně nehrál. Ale v Afghánistánu vůbec staří lidé a starší politici mají velkou symbolickou roli a jsou zařazeni do kategorie stařešinů, což jsou velmi uctívaní lidé.“

Podle jejího názoru si Taliban vybral Rabbáního jako cíl útoku právě z tohoto důvodu; šlo o útok na symbol, který ztělesňoval.

„My tady v Evropě jsme mnohem praktičtější; my bychom si jistě vybrali někoho, kdo hraje dnes nějakou významnou roli, kdo něco řídí a o něčem rozhoduje. Afghánistán je země symbolů a rituálů, a proto ta vražda Rabbáního jako člověka, který představoval i velké duchovní bohatství; on byl velmi vzdělaný člověk, studoval v Káhiře. Představoval i větev umírněnějšího islámu.
Myslím si, že proto padl výběr na něj.“

„A druhý důvod je ten, že Talibové zase dokázali, že se umí dostat do střeženého domu významného politika, významného člověka v centru Kábulu,“ poznamenala Petra Procházková ve vysílání Radiožurnálu.

Rabbání bojoval proti sovětské okupaci Afghánistánu v 80. letech a poté stál v čele země až do příchodu Talibanu k moci v roce 1996. V současné době vedl skupinu pověřenou mírovým dialogem právě s Talibanem.

mta, Radiožurnál Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme