Vrcholná schůzka juniorů J8
Globální oteplování, pomoc Africe nebo boj s chorobou AIDS. Tahle palčivá témata v těchto dnech řeší na schůzce v německém Heiligendammu přední světoví státníci ze skupiny G8. Navlas stejnou agendu mělo na stole o kus dál, ve městě Wismar, několik desítek teenagerů, kteří si uspořádali svůj vlastní, dětský summit.
Vrcholná schůzka světových "juniorů", zvaná J8, dospěla ke společnému komuniké podstatně rychleji a s menšími problémy, než tomu je u dospělých politiků. Ti měli včera možnost se s dětskými představami řešení problémů seznámit a s vyslanci mládežnického summitu si popovídat. Několik juniorských lídrů naší planety potom oslovil náš německý zpravodaj Jiří Hošek.
Angela, George, Šinzó nebo Vladimir. Tahle křestní jména se na summitu G8 v německém Heiligendammu skloňují ve všech pádech. Jména Lorenzo, Miki, nebo Gleb vám nic neřeknou, i když i tyhle žáky a studenty, kteří si užili svou chvilku na mediálním výsluní, je třeba brát vážně.
"Nemůžu tomu pořád zcela uvěřit, že jsem se právě se všemi těmi státníky setkala, ale koneckonců jsou to taky jen lidé, stejně jako 74 mládežníků, kteří spolu strávili posledních pár dní. Bylo to pro mě neuvěřitelně napínavé," hlásí nadšeně šestnáctiletá Lisa-Marie z Mohuče, de facto dětský protějšek Angely Merkelové.
"Seznámila jsem se se spoustou zajímavých lidí, dozvěděla jsem se mnoho nových názorů, ale hlavně jsem si všimla, že všichni mladí lidé, ať už pocházejí odkudkoli, mají velmi podobné představy o budoucnosti. Pokud budeme držet při sobě, můžeme spolu něčeho dosáhnout."
Aby něco takového bylo možné, musí se u mladé generace prorazit bariéra lhostejnosti, myslí si Lorenzo Cinieri z Milána, jemuž budoucnost této planety leží na srdci.
"Mělo by být povinností mladých lidí, aby se o tahle témata zajímali. Bohužel je problémem italských teenagerů, ale nejenom jich, že je tyhle věci nechávají chladnými. Mělo by je ale zajímat, co se kolem nich děje, měli by číst noviny," rozhořčuje se Lorenzo.
Kritici dětského summitu J8 mají pocit, že šlo přece jen o akci hlavně pro objektivy kamer. "Brali vás vůbec mocní tohoto světa vážně," ptám se Japonky Miki Nakajimové. "No já doufám, že nás berou vážně! Byla jsem napřed pořádně nervózní a nevěděla jsem, co od schůzky očekávat. Bylo to neuvěřitelné, jako by se zhmotnily Vaše oblíbené kreslené seriály, protože všechny ty lidi znáte jen z televize," říká 15letá školačka z Tokia, které se pochopitelně nejvíc klepala kolena při setkání s premiérem Šinzó Abem.
"Setkat se s vrstevníky a mluvit o problémech tohoto světa bylo pro mě samo o sobě vrcholem, ale prezentovat naše představy světovým lídrům, kteří skutečně dokáží věci změnit; to byl ještě silnější zážitek. Doufám, že naše návrhy vezmou v potaz a využijí je."
A když sis tak pěkně vyzkoušel, jaké to je řešit problémy tohoto světa, neznamená to první krok směrem k Tvé vlastní politické kariéře, tážu se závěrem italského účastníka?
"No comment," odpovídá Lorenzo, který tak dokládá, že se od vrcholných politiků už opravdu stačil něčemu přiučit...
