Brusel už nemá, co dalšího z Ruska by zakázal. Vstup Ukrajiny do EU bude ještě trvat, soudí novinář Houska

Jak dlouho bude trvat, než bude moci Ukrajina vstoupit do Evropské unie? Současná válka, kterou na ukrajinském území rozpoutalo Rusko, tento proces může urychlit, myslí si bývalý zpravodaj z Bruselu a redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska: „Jak ukrajinští představitelé, tak třeba i Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise, v minulých týdnech mluvili o velmi brzkém vstupu. To je ale totálně nerealistické.“

Rozhovor Praha/Brusel/Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (vpravo) a šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v Kyjevě

Podle von der Leyenové by mohla Ukrajina vstoupit do Evropské unie už v roce 2026 (ilustrační foto) | Foto: Ukrainian Presidential Press Service | Zdroj: Reuters

Jak hodnotíte setkání zástupců čelných představitelů Evropské unie a prezidenta Volodymyra Zelenského? Která ze stran může být spokojenější?
Těžko říct která. Byla to hlavně demonstrativní schůzka. Lídři evropských institucí dali najevo, že podpora Ukrajiny bude nadále pokračovat a že jednoho dne se Ukrajina určitě stane členem Evropské unie, pokud bude mít zájem, čemuž vše nasvědčuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

Politicky vzato je ovšem situace taková, že jak ukrajinští představitelé, tak třeba i Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise, v minulých týdnech mluvili o velmi brzkém vstupu. Padlo například datum 2026.

To je totálně nerealistické. Řada členských zemí zaúkolovala Komisi, protože Evropská komise je tady pro členské státy, aby zmírnila ten ukrajinský optimismus. Toho, co Ukrajina musí udělat, je spousta.

Korupce je obrovským problémem. To tady nepadlo. Před válkou byla podle mezinárodních organizací Ukrajina dokonce výrazně zkorumpovanější zemí než Rusko. A to je co říct.

Ukrajina bojuje s korupcí. ‚Berou to vážně, nemá se to vrátit do starých dobrých časů,‘ popisuje zpravodaj

Číst článek

Kyjev volá po začlenění do Evropské unie. Stejně tak šéf Evropské rady Charles Michel zdůraznil, že budoucnost Ukrajiny je v Unii. Jak daleko má podle vás Kyjev do Bruselu a může vstup do Evropské unie ten válečný konflikt, který teď probíhá, uspíšit?
Správně říkáte, že to uspíšit může, protože pod tlakem této tragédie Ukrajinci dělají řadu kroků, které by třeba jinak nedělali, nebo pro které by se dlouhá léta musel nacházet konsensus. Je to třeba digitalizace nebo i boj s korupcí.

Ale když tady na jednu misku vah dám rok 2026 a na druhou misku vah výroky třeba francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že ano, Ukrajina se určitě stane členem unie, ale bude to trvat roky či spíše dekády, tak realističtějšího určitě ta druhá varianta.

Další sankce

Prezident Zelenskyj znovu vyzval k dalším dodávkám zbraní a také k dalšímu balíku sankcí proti režimu Vladimira Putina. Může Kyjev uspokojit příslib, který dala předsedkyně Evropské komise von der Leyenová, že by příští balík sankcí mohl mířit na komponenty v dronech?
To je takový detail, řekl bych. Jde o to, že sankce už zavedly státy Evropské unie a Spojené státy americké nebo Japonci a další západní státy v tak rozsáhlé míře, že hledat nové sankce už je dost těžké. Takže se cílí na tyto, řekněme, detaily.

Země Evropské unie zastropovaly ceny ropných produktů z Ruska. U nafty bude 100 dolarů za barel

Číst článek

Ukrajinci určitě nebudou spokojení. Ukrajinská taktika je prostě žádat vždycky co nejvíc, aby třeba místo 50 procent ze 100 nakonec dostali 70. To je naprosto pochopitelné.

Ukrajinci sami samozřejmě vědí, že nemůžou dostat vždycky vše, o co žádají, takže možná ani tady nebudou spokojeni. Ale jak jsem řekl, vymyslet nějaké nové sankce za situace, kdy Evropa nebo Spojené státy uvalily brutální sankce na ruský finanční systém, je teď opravdu těžké.

Čili kdybych se vás zeptal, co dalšího by vás třeba napadlo, co by Brusel mohl naplánovat tak, aby to dopadlo ještě tvrději na ruskou ekonomiku a její vojenský potenciál, tak už tam toho mnoho nevidíte.
Těžko bych něco vymyslel. Byly by to třeba sankce na další osoby. Mluví se třeba o cílených personálních sankcích na představitele ruského atomového výzkumu nebo o výrobě paliva do atomových elektráren.

Teoreticky vzato je možné zakázat jakýkoliv vývoz čehokoliv do Ruska i import z Ruska, ale to je nerealistické. Tak jako třeba embargo na zemní plyn, které se nakonec neuskutečnilo, ale fakticky Evropa už téměř žádný ruský plyn neodebírá, respektive Rusko ho nedodává. Takže i ty sankce, které formálně ještě neexistují, v praxi často už uplatňovány jsou.

Ondřel Látal, kth Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme