Vůdce komunistické Severní Koreje Kim Čong-il je po smrti

Vůdce Korejské lidově demokratické republiky Kim Čong-il zemřel. Bylo mu 69 let. Informovala o tom severokorejská média s tím, že komunistický politik utrpěl v sobotu během cesty vlakem infarkt. Kim Čong-il stál v čele státu od roku 1994.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kim Čong-il na archovním snímku z roku 2005

Kim Čong-il na archovním snímku z roku 2005 | Zdroj: Reuters

Oznámení o smrti severokorejského vůdce odvysílala v emotivním prohlášení tamní televize. Statní tisková agentura KCNA informovala, že vůdce zemřel při „velké duševní a fyzické zátěži“ během „velmi intenzivní inspekce v terénu“ a práce pro svou vlast.

Devětašedesátiletý Kim Čong-il byl už několik let nemocný. Před třemi lety údajně prodělal mozkovou mrtvici. Některá média v této souvislosti poukazují na jeho nezdravý životní styl. Kim údajně trpěl cukrovkou a onemocněním srdce, liboval si také v kouření doutníků, pití koňaku a potrpěl si na vybrané jídlo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Očekávaný vývoj v Severní Koreji nastínila na Rádiu Česko koreanistka Miriam Löwensteinová

Kim Čong-il převzal vládu po svém otci v roce 1994. „Musel navázat na politiku svého otce Kim Ir-sena, což ho v každém případě omezovalo. Pokračoval v tuhé stalinistické politice se severokorejskými zvláštnostmi a v posledních letech musel víc sázet na armádu. Jeho obohacením severokorejské politiky je ‚armáda především‘, spoléhání na armádu a její upřednostňování,“ vysvětluje koreanistka Miriam Löwensteinová.

Podle ní byl Kim Čong-ilům režim ještě tvrdší než diktatura jeho otce: „Jeho odpůrců bylo daleko více. O koncentračních táborech pro odpůrce režimu se mluví od roku 1991, jsou poměrně dobře monitorované a ví se o nich mnoho, protože uprchlíků přibývá a jejich výpovědí také.“

ČTĚTE TAKÉ: Smrt Kim Čong-ila svět překvapila, změny v KLDR sleduje s obavami

Svět straší nevyzpytatelný režim především kvůli svému jadernému programu. Se Západem o něm KLDR jedná vždy jen když od něj něco potřebuje. „Severní Korea jedná tak, aby si jaderný program mohla uchovat a mohla s ním dále vyhrožovat světu. Zachovává si ho i proto, aby mohl do země dostat potraviny a další potřebné věci,“ upřesňuje koreanistka.

Vůdcův pohřeb se uskuteční 28. prosince. Poté by měl funkci v čele státu převzít jeho 27letý syn Kim Čong-un. Úřad jihokorejského prezidenta už svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady státu.

O nástupci se mnoho neví

Kim Čong-una jeho otec nedávno povýšil do stranické struktury. „Je o něm známo jen to, co oficiální agentury dovolí. Údajně studoval ve Švýcarsku a stranický životopis, který dnes má, ho pasuje na někoho moderního. Ale zřejmě je upraven do podoby jeho dědečka, aby ho lidé brali. Mluví se i o plastické operaci, kterou podstoupil,“ říká Löwensteinová.

Spojené státy informovaly, že situaci na Korejském poloostrově sledují a jsou v úzkém kontaktu se svými spojenci – Jižní Koreou a Japonskem. Jihokorejská agentura Jonhap pak oznámila, že armáda v sousední Jižní Koreji byla uvedena do stavu pohotovosti. Po oznámení smrti Kima také výrazně klesly asijské akciové trhy.

Napětí na Korejském poloostrově se vyostřilo poté, co severokorejská armáda v březnu 2010 torpédem potopila jihokorejskou válečnou loď, kde zemřelo 46 námořníků. V listopadu téhož roku KLDR odstřelovala ostrov patřící Jižní Koreji.

Kateřina Procházková, Pavlína Nečásková, Mirko Kašpar, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme