Výbor OSN kritizuje Vlámsko za diskriminaci Valonů kvůli neznalosti jazyka

Vlámsko, jeden z federálních regionů Belgie, se dostal do hledáčku Výboru vysokého komisariátu OSN pro lidská práva. Ten se na něj zaměřil kvůli podezření, že tam dochází k diskriminaci frankofonních Valonů. Výbor kritizuje praxi, kterou zavedly některé vlámské obce. Kdo se v nich chce usadit, nebo si tam koupit nemovitost, musí se prokázat znalostí nizozemštiny nebo nějakým poutem k dané lokalitě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dvojjazyčný Brusel | Foto: Vít Pohanka

Proveďte nápravu závadného stavu. To je jediné doporučení, které mohl Výbor Vysokého komisariátu OSN pro lidská práva vydat po prozkoumání situace valonských obyvatel ve Vlámsku.

Vadí mu předpisy, které přijaly některé vlámské obce, hlavně ty v nejbližším okolí Bruselu. Možnost postavit si na jejich území dům nebo tam koupit nemovitost podmiňují osobní vazbou zájemce k dané oblasti a znalostí nizozemštiny, případně ochotou se ji učit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výbor OSN kritizuje Vlámsko za diskriminaci Valonů kvůli neznalosti jazyka. Více v reportáži Pavla Nováka

Podle předsedy belgické Ligy pro lidská práva Benoita Van der Meerschena je významné, že si problému všiml někdo zvenčí a že dokonce OSN kritizuje vztahy mezi národnostními komunitami v Belgii.

Výbor světové organizace si ale patrně nevšiml lokálního problému v Belgii sám. Mnohem pravděpodobnější je, že jednal na základě udání nespokojených Valonů žijících ve Vlámsku, kteří zažívají ústrky vlámských spoluobčanů, protože se snaží i ve vlámské společnosti stále prosazovat s francouzštinou. To ale zvláště obyvatelé vlámských obcí obklopujících celý Brusel těžce nesou.

„Opravdový problém je, že je tu mnoho lidí z Bruselu, kteří se stěhují bydlet k nám do nizozemsky mluvícího regionu. Někteří z nich si myslí, že se nemusí učit náš jazyk, protože mají určitá privilegia,“ vysvětluje Mark van Asch, starosta města Vilvorde.

Vlámové argumentují ochranou národní identity

Valoni mohou ve volbách hlasovat pro bruselské frankofonní kandidáty, jezdí pracovat do Bruselu a jejich děti chodí do bruselských frankofonních škol. Do vlámských obcí jezdí jen spát.

„Nebudou se tak moci se společností tohoto regionu integrovat. Chtějí bydlet ve Vilvorde, ale nechtějí se učit nizozemštinu. To je problém,“ podotýká Mark van Asch.

Předseda vlámské regionální vlády Kris Peeters slíbil, že se bude zprávou Výboru OSN důkladně zabývat. Možná ale dojde k tomu, co už se ví dlouho. Vlámské obce žádají znalost nizozemštiny, aby ochránily svou národní identitu. Frankofonní Valoni se totiž často nechtějí nebo nedokáží jazyk většinového národa v Belgii naučit.

Pavel Novák, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme