Výbušná situace v Makedonii hýbe stránkami světového tisku

Kromě nejnovějšího vývoje na Balkáně se zahraniční noviny zaměřily i na motivy atentátů baskické separatistické organizace ETA. Komentují také fakt, že Bílý dům stahuje z Blízkého východu bezpečnostní úřad CIA.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K situaci v Makedonii londýnský Daily Telegraph poznamenává, že tato malá země přijala v době etnických čistek albánské uprchlíky z Kosova a nabízí teď jednotkám NATO logistickou podporu. Aliance má morální povinnost zastavit albánské partyzány na "své" kontrolované straně hranice. Měla by Skopje poskytnout veškerou vojenskou pomoc, kterou Makedonie potřebuje na svém pohraničním území. To není nijak obrovský úkol, uvádí list a pokračuje:

Počet povstalců je malý a postavení albánské menšiny v Makedonii je nesrovnatelně lepší než postavení kosovských Albánců za Miloševiče. Důsledkem varování, po němž nenásledují činy, by mohla být občanská válka v Makedonii a vstup dalších cizích mocností na Balkánský poloostrov. NATO by také mohlo zjistit, že Řecko a Turecko, dva členské státy Aliance, stojí na různých stranách, upozorňuje Daily Telegraph.

Regulérní sčítání lidu by ukázalo, že Albánci tvoří nejméně třetinu obyvatel Makedonie, navazuje britský Financial Times. Slovanská většina by měla albánské minoritě přiznat statut národnostního etnika. Při velkorysé západní pomoci by se tak Albánci mohli plně zapojit do politického a hospodářského života Makedonie. Kdyby se Albáncům nabídly pracovní příležitosti, odpadla by tím jedna z jejich největších stížností, kterou zneužívají tamní kriminální živly, soudí britský Financial Times.

Bělehradský deník Danas poznamenává, že obavy Německa a Aliance o bezpečnost jejich jednotek jsou pochopitelné, ale NATO mělo už dříve vědět, že Balkán není rekreační tábor pro jeho jednotky, nýbrž sud prachu, jehož doutnák stále tiše hoří. Makedonie ale není Kosovo. Otevřený konflikt s "ozbrojenými Albánci", jak je eufemisticky nazývají, by byl jasným opakem politiky, na níž byla založena vojenská intervence proti Jugoslávii a vyslání jednotek KFOR do Kosova, komentuje bělehradský Danas.

Stockholmský konzervativní Svenska Dagbladet varuje před hrozícím rozšířením nynějšího balkánského konfliktu, do něhož by mohly být zataženy další státy jako Albánie, Bulharsko a Řecko. Následná balkánská válka by mohla podle listu trvat dlouho, neboť dějiny a tamní etnická mozaika si uchovaly výbušnost 19-tého století. Je to jakési prokletí Balkánu, dodává závěrem švédský list a nabádá Evropskou unii a světové společenství k pomoci při modernizaci poloostrova, která je pro 21 století a Evropu nezbytně nutná.

Událostmi na Balkáně se zabývají hojně i ruská periodika. Z moskevského listu Nězavisimaja Gazeta cituje náš tamní zpravodaj Petr Voldán.

S bojem Čečenců za nezávislost srovnává situaci v Makedonii ruský deník Izvěstija a vyslovuje obavy z šíření idejí o islámském státě v Čečensku a okolí.

V Kosovu stejně jako v Čečensku bojují separatisté nejen za nezávislost svého regionu. Tam i tady sledují dalekosáhlejší cíle: ideologové čečenské nezávislosti sní o tom, že zbaví i sousední islámské oblasti jako Dagestán, Ingušsko a Kabardino-Balkarsko "ruského jha". Vzbouřenci v Kosovu mají také svou vítěznou myšlenku: Velkou Albánii. K ní mají patřit Albánie, Kosovo, jižní Srbsko, makedonská území osídlená Albánci a pohraniční oblasti Černé Hory, připomínají moskevská "Izvěstija".

Pokračující atentáty baskické organizace ETA vysvětluje liberální španělská La Vanguardia - ETA podle ní před volbami šíří ovzduší strachu. Fanatismus separatistů z ETA je srovnatelný se šílenstvím sériových vražd, píše list. Žádný seriózní cíl nelze u těchto zločinců vystopovat. Nedávná vražda v Baskicku dokazuje, že ETA své atentáty sice nepřipravuje průběžně ve Francii, ale že je schopna udeřit i mimo Španělsko. Obětmi jsou převážně politikové, kteří jsou proti odštěpení Baskicka. ETA svými aktivitami vytváří atmosféru teroru a strachu před baskickými volbami, které se mají konat 13. května. Jde to tak daleko, že při anketách se polovina dotázaných neodváží říct něco o svých stranických preferencích, uzavírá španělská La Vanguardia.

Americký The Washington Post oznamuje ukončení angažmá CIA v Izraeli a Palestině. Tajná služba přestane působit jako nárazník mezi izraelskou a palestinskou rozvědkou. Bushova vláda tak pokračuje ve svém úsilí angažovat v mírovém procesu v první řadě samotné Izraelce a Palestince a omezit účast Spojených států na minimum. Bílý dům chce, aby Izraelci a Palestinci spolu jednali přímo a své rozhodnutí stáhnout CIA z role prostředníka při mírnění napětí v regionu oznámil navzdory žádostem palestinských představitelů, aby Američané ve svém díle pokračovali.

Palestinští vůdci měli podle Washingtonu zájem hlavně na výměně informací a spolupráci při boji s terorismem. The Washington Post k tomu dodává, že úlohu americké agentury v předcházení teroristickým útokům mohou převzít lokální rozvědky, a samotní představitelé CIA jsou rádi, že je vláda tohoto úkolu zprostila, uzavírá The Washington Post.

Zuzana Šimůnková, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru