Vyčerpání a frustrace. Srovnávací testy školáků nepotěšily ani země, které uspěly

Výsledky mezinárodního srovnání patnáctiletých studentů ze 72 států, známého pod zkratkou PISA, vzbudily v mnoha zemích živé debaty. Testy připravuje každé tři roky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Řada komentátorů vidí příčinu rozdílných úspěchů žáků v sociální nerovnosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na Kubě, v Estonsku a Nigérii se učí programovat už děti školou povinné | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Estonský deník Eesti Päevaleht je velmi spokojen s umístěním estonských žáků na třetím místě. Přesto si komentátor z této pobaltské republiky myslí, že je co zlepšovat.

„Estonský vzdělávací systém by se časem mohl stát významným vývozním artiklem. Ale navzdory nadšení a sebeuspokojení bychom měli vidět situaci realisticky. Proč jsou naši školáci tak vystresovaní a neklidní? Nesouvisí jejich vyčerpání a frustrace s úspěchem? Pokud ano, pak je třeba se ptát, kde je rozumná hranice mezi vzděláním a spokojeností dětí," píše estonský deník.

A jak dodává, je tu ještě jedna znepokojivá otázka. „Neměly by se náhodou tak kvalitní výsledky ve vzdělávání promítnout i do ekonomického růstu? Na ten si ovšem ještě nějaký čas počkáme," soudí autor článku.

Chlapci zaostávají

V jazykově příbuzném Finsku se deník Karjalainen zabývá velkými místními rozdíly ve výsledcích. List se obává, že v zemi vznikají velké regionální diference ve vzdělanosti. „Helsinští školáci si vedli podstatně lépe než děti z ostatních částí země. A dívky byly lepší než chlapci. V celkovém průměru sice dopadlo Finsko letos dobře, ale chlapci za děvčaty o poznání více zaostali," píše Karjalainen.

Nemalou roli hraje podle deníku také vliv rodinného prostředí. „Z určitých a dosud ne zcela prozkoumaných důvodů školy přestávají kompenzovat nedostatky socioekonomických rozdílů, jak tomu bývalo v minulosti. Testy PISA nám tak ukázaly, jak moc je Finsko rozděleno. Pokud to bude takhle pokračovat, budeme mít záhy beznadějně rozdělenou zemi, která bude na hony vzdálená ideálnímu státu," uzavírá finský list Karjalainen.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Rostislav Matulík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme