Rusko vyhostilo tři unijní diplomaty. Podle Moskvy se účastnili demonstrací proti uvěznění Navalného
Rusko v pátek oznámilo vyhoštění tří diplomatů Švédska, Polska a Německa kvůli údajné účasti na nezákonných akcích v Moskvě a Petrohradu. Tento krok důrazně odmítly všechny tři země a také šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který je právě v Rusku. Za „nezákonné akce“ Moskva označuje nepovolené protesty proti uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného, při nichž policie zadržela již více než 10 000 lidí.
„Diplomaté účastnící se nezákonných akcí byli v souladu s vídeňskou konvencí prohlášeni za nežádoucí osoby. Mají nařízeno v co nejkratší době opustit ruské území,“ uvedlo ministerstvo.
Situace v Rusku graduje, protestující se ale dostávají do slepé uličky. Soud s Navalným určí další směr
Číst článek
O vyhoštění diplomatů ze zemí EU informoval nejdříve server EUObserver s odvoláním na nejmenovaný unijní zdroj. Stalo se tak podle něj právě v době dnešní tiskové konference Borrella a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova.
Borrell krok Moskvy podle svého mluvčího Petera Stana „důrazně odsoudil“ a odmítl tvrzení, že by se vyhoštění diplomaté zabývali aktivitami neslučitelnými s jejich statusem. Vyzval přitom ruskou stranu k přehodnocení svého rozhodnutí.
Za neospravedlnitelné označila vyhoštění diplomatů německá kancléřka Angela Merkelová. Ministr zahraničí Heiko Maas k tomu řekl, že tento krok jen dál zhoršuje vztahy Ruska s Evropou, a pokud ho Moskva nepřehodnotí, bude následovat odpověď.
Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance a informovalo ho tom, že diplomatka z polského generálního konzulátu v Petrohradě byla na demonstracích služebně jako pozorovatel a plnila tam úkoly v souladu s Vídeňskou konvencí. Varšava očekává, že Moskva zruší své rozhodnutí o vyhoštění diplomatky, uvedlo polské ministerstvo zahraničí a upozornilo, že pokud k tomu nedojde, Varšava podnikne reciproční kroky.
Švédské ministerstvo zahraničí postup Moskvy označilo za „naprosto nepodložený“. „Popíráme tvrzení Ruska, že se diplomat zúčastnil demonstrace. Sledování politických událostí v hostitelské zemi je přirozenou součástí základních funkcí diplomata,“ uvedlo v prohlášení.
Nespolehlivý partner
„Rusko pokládá Evropskou unii za nespolehlivého partnera,“ reagoval Lavrov na společné tiskové konferenci s Borrellem na zmínku o protiruských sankcích. Brusel se podle něj chová čím dál více jako Washington a sahá po jednostranně vyhlašovaných restrikcích.
„Zajisté hlavní problém, se kterým se všichni potýkáme, je to, že chybí normálnost ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií, mezi dvěma největšími hráči v euroasijském prostoru. Je to samozřejmě nezdravá situace, která nikomu neprospívá,“ prohlásil Borrellův hostitel.
Borrell v Moskvě připomněl výzvy k osvobození uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného a k vyšetření jeho srpnové otravy, kterou Rusko stále popírá. Zatím žádný členský stát unie nepředložil návrh uvalit na Rusko nové sankce za Navalného uvěznění, uvedl Borrell s tím, že o vztazích s Ruskem budou šéfové států a vlád zemí bloku jednat příští měsíc.
I přes exitující rozpory Borrell vybízel ke vzájemné spolupráci v oblastech, kde se lze domluvit. Vystavět zeď mlčení podle něj není východiskem ze situace, kdy vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií klesly na „nejnižší bod“.
Porušování lidských práv, reagoval Petříček na dění v Rusku. Násilí při protestech odsoudili i další politici
Číst článek
Vnitřní záležitosti
Moskva kritiku kolem uvěznění hlavního odpůrce prezidenta Vladimira Putina označuje za vměšování do svých vnitřních záležitostí. Kreml do Bruselu ještě před Borrellovou návštěvou vzkázal, že podmiňovat budoucnost vztahů Evropské unie a Ruska osudem Navalného by byla „hloupost“.
Borrellovou misí končí období zmrazených diplomatických kontaktů na unijní úrovni, které podle AFP trvalo od roku 2017. Vztahy prudce ochladly po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a propuknutí ozbrojeného konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny na jaře 2014, na což EU a další západní státy odpověděly sankcemi proti některým sektorům ruského hospodářství a Moskva zareagovala vlastním zákazem dovozu západních potravin.
Sankce – tentokrát zaměřené na bezprostřední okolí ruského prezidenta – následovaly i po srpnové otravě Navalného, ze které se opozičník vyléčil v Německu. Podle západních laboratoří i Organizace pro zákaz chemických zbraní byl otráven látkou ze skupiny novičok, tedy podobnou látce, kterou byl v britském Salisbury dříve otráven někdejší ruský zpravodajský důstojník Sergej Skripal. Navalnyj otravu připisuje Kremlu a tajné službě FSB, což Moskva popírá a zpochybňuje, že Navalnyj byl vůbec otráven.
