Vykopávky v Pompejích možná ‘pohřbí‘ italského ministra kultury
Špatný stav antických archeologických vykopávek v Pompejích vedl v Itálii až k tomu, že dnes tamní poslanci hlasují o nedůvěře ministru kultury. Pokud by se opozici podařilo ministra Sandro Bondiho skutečně odvolat, mohlo by to dál významně oslabit koalici premiéra Silvia Berlusconiho, který byl kvůli korupčním a sexuálním skandálům sám vyzván ke složení funkce.
Hlasování o důvěře ministru kultury předcházelo zřícení jednoho ze starých domů v Pompejích. Konkrétně se zřítila část Domu gladiátorů, jakási šatna s výklenky, do kterých si zápasníci odkládali své věci. Dům byl původně vybudován krátce před tím, než město v roce 79 našeho letopočtu pohřbila láva z erupce Vesuvu.
Jenomže za druhé světové války dopadla právě v tomto místě bomba při bombardování Neapole. Stavba byla prakticky rozmetána, zachránila se pouze část, která nebyla zcela odkrytá při archeologickém odkryvu.
Téma přiblížila ve Světě o desáté Rádia Česko spolupracovnice ČRo v Itálii Vědunka Lunardi
Po válce byla stavba postavena znovu z původního materiálu, ale byla zastřešena těžkými kovovými traverzami a betonem. Tehdy to bylo obvyklé, dnes nad tím však archeologové lomí rukama.
Při silných deštích z prvních dní letošního listopadu se podmočilo původní zdivo, protože déšť stékal k základům, které byly odkryté, zatímco okolí je stále ještě pod šestimetrovou vrstvou popílku, a stavba se zřítila. Samozřejmě jako součást Pompejí, má stavba nesporně svůj význam. Nebyla přístupná pro návštěvníky, ale byla součástí tamního úžasného archeologického komplexu.
V Pompejích vládnou nešvary
Podle Opoziční Demokratické strany a strany Itálie hodnot prý ministr Bondi v tomto případě "napáchal víc škody než Vesuv". V první řadě ale vinu nesou, dá-li se vůbec mluvit o vině, archeologové z 50. let. Rekonstruované zdi z původního materiálu a původní základy nemohly prostě udržet váhu železobetonové střechy.
Sandro Bondi je ministrem kultury dva roky, zatímco Pompeje mají problémy s péčí už několik desetiletí, a to se nešetří dotacemi od státu. Zvláštní komisaři jmenovaní postupně různými vládami prozatím mnoho nezmohli proti nejrůznějším nešvarům, které v Pompejích vládnou - od nelegálních průvodců po nepříliš efektivní hlídače a pracovníky s žalostně nízkou produktivitou práce. V posledním roce se ale situace z tohoto hlediska zlepšila.
Odkrytá část pompejského archeologického areálu má rozlohu 44 hektarů a další hektary čekají na archeologický odkryv. Tak rozsáhlou a jedinečnou památku není snadné udržovat, ale většina areálu je v dobrém stavu.
Vstupné asi podraží
V Itálii se v minulých letech věnovaly velké prostředky na nové odkryvy a průzkumy, každodenní údržba se ale opomíjela. Proto se nyní přístup k péči o památky mění a zaměřuje se zejména na udržování už existujícího. Pompeje a Colloseum jsou toho příkladem.
Očekává se také zvýšení vstupného, které je v porovnání s jinými zeměmi poměrně nízké, a stále více měst zavádí – stejně jako jinde ve světě - malou daň z pobytu pro turisty. Řím o tom rozhodl včera. Část z těchto daní půjde právě na každodenní údržbu památek.
