Ruská ropa se do Evropy dostává přes Turecko. Loni ji Unie nakoupila podle odhadů za 74 miliardy korun

Je květen 2023 a v jižním Turecku, 60 kilometrů od hranic se Sýrií, vjíždí do terminálu Toros Ceyhan tanker se sto padesáti tisíci barely palivové nafty. Loď se pak vydává na třídenní cestu do řecké rafinerie. Zdánlivě se jedná o turecké palivo a také Atény trvají na tom, že nepřijímají náklad s ruskou značkou. Nové zprávy ale ukazují, že zásilka pocházela právě z Ruska. Podle výzkumu dvou think-tanků a serveru Politico nešlo o ojedinělý případ.

svět ve 20 minutách Ankara Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ropný tanker Shun Tai kotví v terminálu Kozmino v Nachodském zálivu poblíž přístavního města Nachodka v Rusku (archivní foto)

Ropný tanker Shun Tai kotví v terminálu Kozmino v Nachodském zálivu poblíž přístavního města Nachodka v Rusku (archivní foto) | Foto: Tatiana Meel | Zdroj: Reuters

Díky mezeře v sankcích se ruská ropa v Turecku přeznačuje. Podle Politica díky tomu Moskva loni získala až 3 miliardy eur (v přepočtu asi 74 miliard korun). Vše je přitom legální. Toto obchodní schéma je možné díky obcházení unijních sankcí, které loni v únoru zakázaly dovoz ruského paliva.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

„Turecko se stalo strategickou přestupní stanicí pro ruské palivo mířící do Evropské unie“, říká analytik institutu Centrum pro studium demokracie (CSD) Martin Vladimirov.

Jde o ilustrativní příklad toho, jakými způsoby Moskva evropské sankce obchází. Obchod s fosilními palivy tvoří téměř polovinu příjmů ruského rozpočtu, a představuje proto životně důležitý zdroj financování Putinova vojenského tažení na Ukrajině.

Přebalit a poslat dál

Před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu pocházela až čtvrtina ropy dovezené do Unie z Ruska. V případě nafty šlo dokonce až o 40 procent. V roce 2022 ale nastal zásadní obrat a unijní země se postupně dohodly na plošném zákazu obou surovin.

Přibližně ve stejné době Turecko začalo v tichosti zvyšovat vlastní dovoz paliv z Ruska a zároveň zvýšilo jejich vývoz do Evropy. V posledním roce se přitom tato čísla téměř vyrovnala.

Nezávislost na ruské ropě? Zhruba za rok, říká Mero. Firma řeší, jak naloží s ropovodem Družba

Číst článek

To sice neznamená, že každý náklad pohonných hmot, který se do Evropy z Turecka dopraví, pochází z Ruska. Země má své vlastní rafinerie, které mohou zpracovat téměř milion barelů ropy denně, a turecké firmy pravděpodobně do Unie přeprodávají i pohonné hmoty z jiných zemí.

Geografická poloha některých tureckých přístavů v kombinaci s údaji o dovozu a vývozu těchto surovin ale naznačuje, že velké množství ruského paliva bylo jednoduše přebaleno a posláno dál.

Kupříkladu přístav Ceyhan na jihovýchodě Turecka má jen omezené silniční a železniční spojení s rafineriemi. Existuje tak jen málo možností, jak přijímat velké dodávky paliva jinak než prostřednictvím tankerů kotvících u přístavních mol.

Mezi únorem loňského a letošního roku přístav podle serveru Politico dovezl přibližně 22 milionů barelů paliva, z toho 92 procent pocházelo z Ruska. 85 procent pohonných hmot vyvezených z tohoto přístavu ve stejném období směřovalo do zemí Evropské unie.

Evropské sankce

Část problému tkví v tom, jak Brusel nastavil kontrolu a vymáhání uvalených sankcí. Podle současných pravidel o nákladu obsahujícím ruské palivo smíchané s produkty odjinud rozhoduje celkový podíl ruského paliva. Podle toho se pak ještě rozlišuje, jestli paliva prošla „podstatnou transformací“ a stala se zcela novým produktem.

Informace o stavu ruské ekonomiky berme s rezervou. Táhne ji obrovská poptávka z fronty, říká ekonomka

Číst článek

Řecký celní úřad serveru Policito sdělil, že provádí „příslušné kontroly jak ve fázi celního odbavení, tak i po něm“ a že „doposud nebylo zjištěno žádné porušení“.

V praxi se ale kontroluje takzvané osvědčení o původu, tedy dokument, který potvrzuje, odkud náklad pochází. Dovoz paliv s ruskými doklady je podle práva Evropské unie většinou nelegální. Ale když Turecko přeznačí starý náklad novým, tureckým certifikátem, už podle Politica nelegální není.

Turecko tak ukazuje, jak lze evropské sankce snadno obejít. Tento přístup má ovšem pro Ankaru smysl jen, pokud má pocit, že už nemá s Bruselem co ztratit, upozorňuje analytička z think-tanku European Policy Centre (EPC) Amanda Paulová.

Vzhledem k tomu, že turecké snahy o vstup do unijního bloku jsou na mrtvém bodě, se „nezdá, že by existovala příliš velká naděje, na zlepšení vztahů“, dodává analytička.

Vývoz ropy po moři z Ruska dosáhl letošního maxima, za týden vzrostl o 590 000 barelů denně

Číst článek

Ovšem reexport levnější ropy má pro Turecko těžce zasažené vysokou inflací a klesající hodnotou vlastní měny lukrativní ekonomický přínos.

V Bruselu se mezitím projednává nejnovější sankční balíček. „Pojďme to v něm napravit“, vyzývá jeden z diplomatů, který si přál zůstat v anonymitě.

Evropské vlády by podle něj mohly diskutovat o zpřísnění pravidel pro dovoz ruských pohonných hmot ze zemí mimo Evropskou unii nebo o sankcích vůči tureckým exportérům, uzavírá server Politico.

Ondřej Čížek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme