Vynikající polští sportovci se dočkali finanční pomoci
Polsko se ekonomicky staví na nohy a není divu, že lidé začínají žádat podíl na tomto úspěchu v podobě vyšších platů. Některé podrobnosti o finančním vyrovnání s dluhy minulosti (a nejen o tom) si do svého deníku zapsal varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
Polská vláda se už několik týdnů dohaduje se stávkujícími lékaři a zdravotními sestrami o zvýšení, respektive nezvýšení platů. Je to těžké rozhodování: když vláda ustoupí, začnou za vyšší mzdy stávkovat železničáři a učitelé. Platy se mezitím potichu zvyšují jinde.
Přidáno dostanou například zaměstnanci parlamentu, kteří v průměru berou 25 tisíc korun měsíčně, což je téměř dvojnásobek platu zdravotní sestry. To potvrzuje mou domněnku, že práce v parlamentu musí být mimořádně náročná.
Zároveň se ale objevil zajímavý případ, kdy ironie není na místě, a který ukazuje, že i poslanci mohou být občas své zemi užiteční. Novelizovali totiž zákon o finanční pomoci vynikajícím sportovcům. Až dosud totiž mohli čestný plat pobírat pouze ti, kteří vybojovali medaile na letních či zimních olympijských hrách.
Teď dostane dvacetitisícový měsíční příspěvek i 64 přeborníků, kteří se nemohli zúčastnit olympiády v Los Angeles před 23 lety. Polsko se totiž tehdy stejně jako Československo a další země socialistického tábora připojilo k bojkotu americké olympiády.
Sportovcům z východního bloku Moskva nabídla šidítko v podobě mezinárodních her Družba 84. I na tomto trucpodniku ale padaly světové rekordy - bylo jich téměř 50. Medaile si odvezli také Poláci - zlato například Boguslaw Mamiński v lehké atletice nebo Andrzej Dziemianiuk v judu.
Pro mnohé sportovce ale bojkot olympiády znamenal konec jejich kariéry. Na hrdiny moskevského zápolení se zapomnělo a hodně z nich dnes žije pod hranicí chudoby. Od tohoto měsíce by měli od státu dostávat pravidelný příspěvek, z něhož sice nezbohatnou, ale kterým jim umožní důstojný život.
Je zvláštní, že v tak bohaté branži jakou vrcholový spor je, nacházíme tak málo solidarity mezi generacemi, z nichž některé měly prostě smůlu, že se narodily do špatné doby.