Výročí černobylské katastrofy - bilance mrtvých i memento živým

Celý svět si dnes připomíná dvacáté výročí havárie v jaderné elektrárně v Černobylu. Jde o největší katastrofu tohoto druhu v dějinách. Podepsalo se ní něm špatné rozhodnutí dispečerů. Sovětské vedení se snažilo havárii ututlat a její obrovské rozměry zlehčovat. Radioaktivní spad však ovlivnil zdraví tisíců lidí a jeho důsledky se projevují dodnes.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

jaderná elektrárna v Černobylu

jaderná elektrárna v Černobylu | Foto: AFP

Čtvrtý reaktor atomové elektrárny v Černobylu explodoval krátce před půl druhou v noci na 26. dubna 1986. V důsledku havárie byla zamořena velká část Ukrajiny, Běloruska a Ruska a také část území severní Evropy. Své domovy muselo opustit na 90.000 lidí.

Podle poslední zprávy OSN zemřelo na následky radiace 4000 lidí. Nevládní organizace s tím nesouhlasí a tvrdí, že obětí jsou desetitisíce. Podle expertů je ale nemožné po dvaceti letech určit, kdo onemocněl v důsledků černobylské havárie. Jenom na Ukrajině má status "Invalida Černobylu" přes 100.000 osob, většina z nich přesto strádá a marně čeká na finanční odškodnění.

"Nejčastějším onemocněním je rakovina štítné žlázy, poté problémy s pohybovým ústrojím a nakonec jsou to deprese," říká předseda ukrajinského svazu invalidů Vladimir Kopčyk. "Člověk, který vyrostl ve svém domě a vesnici, zvykl si na přírodu, byl najednou přemístěn do paneláků k cizím lidem. Někteří se kvůli tomu doslova utrápili," dodává Sergej Černov z uzavřené černobylské zóny.

Takzvané mrtvé pásmo kolem Černobylu zahrnuje zhruba 3000 kilometrů čtverečních. Experti tvrdí, že život v této zóně nebude možný ještě staletí. Hrozbou zůstává před dvaceti lety narychlo postavený sarkofág nad čtvrtým reaktorem. Podle zaměstnanců elektrárny se chystá nový. "Bude se stavět nový, který se nasune na ten stávající. Měl by vydržet sto let a snad se s pracemi začne ještě letos," říká Sergej Černov. Ukrajinský prezident Viktor Juščenko už vyzval svět, aby na ochranu zničeného reaktoru přispěl.

Německo aktuálně k černobylskému výročí přislíbilo na zajištění betonového sarkofágu pomoc ve výši 12,5 miliónu eur. Jak oznámil spolkový ministr životního prostředí Sigmar Gabriel, příspěvek Německa do takzvaného Černobylského ochranného fondu se tak zvýšil na více než 60 miliónů eur. "Černobyl není historická událost, ale stále vysoce aktuální téma," prohlásil ministr.

Dvacet let po havárii v Černobylu zůstává atom pro mnohé evropské země podstatným zdrojem elektrické energie. Začátkem tohoto měsíce bylo v Evropě aktivních více než 200 atomových reaktorů, uvádí to Evropská jaderná společnost. Pětadvacítka jako celek pokrývá z tohoto zdroje zhruba třetinu své spotřeby.

Nejvíc zůstává na atomových elektrárnách závislá Francie - asi osm desetin její spotřeby pochází z jádra. Kromě ní získává většinu elektrické energie tímto způsobem Litva, Belgie a Slovensko. Soused České republiky Rakousko naopak jadernou energii zcela odmítá, jiné země jako Německo, Španělsko nebo Belgie plánují postupné odstavení atomových elektráren.

Jiří Hošek, Petr Vavrouška, Martin Hromádka, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme