Vyrovnané volby v Rakousku nevyřešily dilema, jak se postavit ke straně Svobodných

Nový rakouský prezident má před sebou těžký úkol. Nezávislý Alexander van der Bellen sice porazil kandidáta pravicově populistické strany Svobodných Norberta Hofera, oba ale dělilo jenom pár tisíc hlasů. A vítěz voleb musí oslovit i voliče, kteří hlasovali proti němu. Vyrovnané volby tak nevyřešily dlouholeté rakouské dilema, jak se vlastně ke straně Svobodných postavit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Do druhého kola postoupil i expředseda strany Zelených Alexander Van der Bellen

Do druhého kola postoupil i expředseda strany Zelených Alexander Van der Bellen | Zdroj: Reuters

Politolog z univerzity v Salcburku Reinhard Heinisch vysvětluje, že rakouská společnost je polarizovaná jako málokdy předtím. Zemi, která kdysi symbolizovala harmonii a politický střed, teď hluboce rozdělují linie jako venkov-město, muži-ženy nebo staří-mladí. Prezidentská volba to ale nezavinila, jen naplno ukázala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se vlastně postavit ke straně Svobodných v Rakousku? Právě na to se ptal redaktor Vojtěch Berger politologa z univerzity v Salcburku Reinharda Heinische

Svobodní vedou už přes rok průzkumy volebních preferencí, mají kolem 30 procent. Politolog Heinisch to přičítá stále stejným tvářím v rakouském kabinetu. Čerstvá změna na postu předsedy vlády těsně před 2. kolem prezidentských voleb podle něj přišla právě včas.

Kdyby se dnes rakouský kancléř pořád jmenoval Werner Faymann, volební zisk kandidáta Svobodných by byl mnohem vyšší, myslí si politolog Heinisch, a připomíná, že dlouholetý rakouský předseda vlády, sociální demokrat Faymann, prohrál volby 18krát v řadě za sebou.

Obnovení důvěry v sociální demokracii

Faymannův nástupce Christian Kern dřív vedl rakouské železnice. Má dva roky do příštích řádných voleb na to, aby obnovil důvěru v sociální demokracii i v politiku obecně.

Reinhard Heinisch předpokládá, že by nový šéf vlády mohl socialistům přinést zpátky takzvaný kancléřský bonus, tedy 4 až 5 procent hlasů, které by jako hlavní vládní strana měli mít díky populárnímu premiérovi. Stejná procenta by pak chyběla straně Svobodných.

Někteří členové Svobodných se otevřeně hlásí ke krajní pravici. Po roce 2000 byla strana několik let součástí vlády. Dnes má zástupce v regionálních vládách některých spolkových zemí v Rakousku.

Rétorika proti přistěhovalcům a EU

Politolog Heinisch spíš varuje před tím, aby se populističtí Svobodní s jejich rétorikou proti přistěhovalcům a proti Evropské unii zkrátka pustili do vlády v naději, že se tak z nich stane více přijatelná strana.

Připouští ale, že k účasti Svobodných na vládě stejně může dojít, pokud by slábnoucí lidovci a socialisté už napříště, po volbách 2018, nedokázali složit tradiční velkou koalici. A právě v tom okamžiku přijde chvíle nového rakouského prezidenta.

Alexander van der Bellen před volbami prohlásil, že za určitých okolností by vládu s účastí Svobodných mohl do funkce jmenovat, pokud by předložila potřebné návrhy reforem.

Výsledky voleb v Rakousku | Foto: Český rozhlas

Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme