Výsledky ruských voleb potvrdila ústřední komise. Jednotné Rusko má ústavní většinu

Ruská ústřední volební komise potvrdila výsledky parlamentních voleb. Podle úřadu bylo hlasování legitimní a transparentní, a to i přes případy volebních podvodů. Komise také oznámila konečné výsledky voleb a rozdělení mandátů v dolní komoře parlamentu. Strana Jednotné Rusko získala ústavní většinu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv a ruský prezident Vladimir Putin

Ruský premiér Dmitrij Medvěděv a ruský prezident Vladimir Putin | Zdroj: Reuters

Volební komise zajistily transparentnost a otevřenost voleb, konstatovala předsedkyně ruské ústřední volební komise Ella Pamfilová.

Předsedkyně nicméně oznámila, že komise zrušila výsledky voleb v devíti okrscích. Očekává prý, že úřad bude podobně reagovat ještě v řadě dalších případů. Slíbila ale, že její úřad vyšetří všechny stížnosti a udělá vše pro to, aby viníci volebních machinací byli hnáni k zodpovědnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výsledky ruských voleb potvrdila ústřední komise. Jednotné Rusko má ústavní většinu. Podrobnosti má zpravodaj ČRo Martin Dorazín

Ruská vládní strana Jednotné Rusko v nedávných volbách do Státní dumy potvrdila své prakticky monopolní postavení. Získala 343 ze 450 mandátů.

Ve svých patnáctiletých dějinách tak zaznamenala největší volební úspěch. Oproti minulým volbám má kremelská strana například o 105 mandátů více.

V Dumě budou dále zastoupeni komunisté s 42 poslanci, strana nacionalisty Vladimíra Žirinovského s 39 poslanci a socialisté ze Spravedlivého Ruska s 23 poslanci.

Z mimoparlamentních stran se do Státní dumy dostal jeden poslanec za nacionalistickou stranu Vlast a jeden za Občanskou platformu. Poslanecký mandát získal ještě jeden politik. Navrhl se sám, ale je členem Jednotného Ruska, takže to je de facto další hlas pro tuto vládnoucí stranu.

Volební účast nepřekročila hranici 50 procent, zůstala na 47,9 procenta. V řadě velkých měst včetně Moskvy byla ještě výrazně nižší. „Čím nižší volební účast, tím větší prostor pro mrtvé duše,“ komentoval před časem pro Zpravodajský web Českého rozhlasu politolog Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd University Karlovy v Praze.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme